Turecko před kolapsem? Zemi je třeba nasměřovat do EU, burcuje analytik

Bitva, kterou nelze vyhrát

Trump tak reagoval na neochotu Ankary propustit Andrewa Brunsona, amerického pastora, který je v Turecku držen v domácím vězení a hrozí mu obvinění z terorismu, vysvětluje analytik. Podotýká, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zatím odolával nátlaku, aby zavedl ortodoxní měnová a fiskální opatření, a místo toho spílal jak finančním trhům, tak Spojeným státům.   

Erdoğan zároveň naznačoval, že existuje globální spiknutí, jehož cílem je zničit politické a hospodářské úspěchy Turecka, připomíná odborník. Dodává, že domácí podpora tureckého prezidenta dosud rostla právě spolu s tím, jak hrál na protiamerické nálady - které jsou chová většina tureckého obyvatelstva - a vykazoval ochotu věřit konspiračním teoriím.

"Erdoğanova tvrdohlavá reakce na pád turecké ekonomiky spíše připomíná populistickou učebnici venezuelského prezidenta Nicoláse Madura než vůči trhům přátelský postoj argentinského prezidenta Mauricia Macriho," píše Hakura. Očekává, že Turecko se na rozdíl od Argentiny zřejmě neobrátí na Mezinárodní měnový fond, aby odvrátilo svůj finanční kolaps, ani nezlepší své vztahy s Washingtonem.

Naopak se zdá, že turecký prezident hodlá ještě více útočit na Spojené státy a globální finanční trhy, což jsou podle analytika dva velmi mocní protivníci. S největší pravděpodobností tak Turecko prohraje veškeré své souboje s New Yorkem, Londýnem, Singapurem a dalšími finanční baštami, očekává expert.

Pokud Ankara nevyhlásí příměří, turecká lira bude dále kolabovat, což se přenese do finančního a hospodářského zhroucení celé země, varuje Hakura. Soudí, že pokud k takovému scénáři dojde, pravděpodobně utrpí Erdoğanova domácí popularita, a to i mezi jeho nejoddanějšími ideologickými stoupenci, což může vést k vlně politické nestability.   

Západ si nemůže dovolit Turecko ztratit

Výsledkem může být dlouhodobá, vyčerpávající a složitá situace, která má potenciál přinést zásahy armády do turecké politiky, přičemž důsledky se mohou projevit i mimo hranice Turecka, míní odborník. Podotýká, že za takového scénáře by Turecko již v USA nespatřovalo spolehlivého partnera a strategického spojence.

"Ať již ve vedení země skončí kdokoliv, zraněné Turecko by s největší pravděpodobností usilovalo o přesun ze západního orbitu směrem k Rusku, Íránu a Euroasii," nastiňuje analytik. Doplňuje, že cíle Ankary na Blízkém východě by také méně souzněly s těmi americkými a evropskými, v důsledku čehož by se Turecko snažilo o nezávislejší bezpečnostní a obrannou politiku.   

V extrémním případě by Turecko mohlo začít zvažovat i odchod z NATO a ukončení, případně radikální přehodnocení své celní unie s EU, spekuluje Hakura. Tvrdí, že ani tento scénář nelze vyloučit, pokud by v zemi došlo k nejhoršímu a politické a hospodářské otřesy zdevastovaly stát tak geopoliticky důležitý jako právě Turecko.    

S ohledem na potenciálně katastrofální důsledky by bylo od Západu rozumné připravit ambiciózní balíček, který by ztlumil dodatečné otřesy finančního tsunami a zajistil, že Turecko neopustí západní normy a instituce, nabádá analytik. Doporučuje, aby urychleně došlo k oživení tureckých ambicí vstoupit do EU, což by podpořilo liberální reformy v zemi.

"V opačném případě Západ zaplatí vysokou cenu za ztrátu tak důležité země coby svého spojence," varuje závěrem Hakura.