„Pro úřady jsem byl zatracený migrant.“ Příběhy československých uprchlíků po sovětské invazi v roce 1968

Curych/Praha - Dnes je tomu 50 let od jedné z nejvíce ponižujících ran pro český i slovenský národ – invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Událost, která šokovala celý Západ včetně místních komunistických stran, vedla k masové emigraci. Odhaduje se, že asi 70 000 lidí opustilo zemi poté, co přišli sovětské tanky. Asi 20 000 lidí zamířilo do Švýcarska. Server Swissinfo přináší jejich příběhy a svědectví.

„Byl to šok, být uprchlíky,“ vzpomíná Irena Březná, v té době 18letá Slovenka, která studovala ve Francii a užívala si nepoznaných možností, který život v kapitalistické a svobodné zemi skýtal, když sovětské tanky přijely do země. Její rodiče jí oznámili, že opouští zemi. Ona se nemohla vrátit a studovat, režim by jí to nedovolil, protože její rodiče se stali nepřáteli státu. „ Zrazená systémem,“ Irena spolu s rodiči požádala o azyl ve Švýcarsku.

Uprchlíci včera a dnes

Integrace nebyla snadná. Irena viděla švýcarskou společnost jako příliš konzervativní a málo rovnostářskou v porovnání s Československem. Ženy zde byly méně emancipované co se týče studia a práce. Také se cítila „být ponížená", protože se nemohla plně vyjadřovat v němčině, jazyk se však postupně naučila. Nyní si velice cení multikulturní povahy Švýcarska, kde je možné slyšet několik jazyků. Kritizuje Českou i Slovenskou republiku za jejich neochotu přijmout uprchlíky. „Cítím se tak dobře ve Švýcarsku, když slyším tolik jazyků. Na Slovensku většina lidí nezná cizince. Stejně jako předtím chtějí zůstat izolovaní."

S touto nedůvěrou se osobně setkal Jiří Růžička, který využil možnosti urychleného azylu, kterým Švýcarsko reagovalo na sovětskou invazi. Po sametové revoluci a pádu SSSR se vrátil zpět do Československa, kde však nebyl vítán s otevřenou náručí. „Hodně se toho změnilo, co jsem odešel, ale ve státních úřadech byly stále ti stejní lidé jako před sametovou revolucí,“ vysvětluje. Tito úředníci jej nazývali „zatraceným migrantem.“ Růžička je přesvědčen, že mu emigrace zachránila život a dodnes, ve svých 77letech, rozděluje život na fázi před emigrací, život ve Švýcarsku a návrat do vlasti.

Jeho životní příběh byl zaznamenán ve filmu o československých uprchlících do Švýcarska švýcarské filmařky Fiony Zieglerové. Režisérka je zároveň kurátorkou v ČR probíhající výstavy stejného tématu nazvané „Druhý život.“Podle Zieglerové je cílem výstavy ukázat veřejnosti, že zatímco Československo bylo zdrojem migrace, dvě samostatné země, které vznikly po roce 1991, naopak nevítají žádné uprchlíky – a to včetně těch, kteří odešli z Československa. „Nepřijímají nikoho zvenčí a neuvědomují si, že po tom, co Češi potřebovali pomoc v minulosti od ostatních, by nyní měli pomáhat těm, kteří to potřebují, odjinud," apeluje filmařka.

Podle Rolfa Otta, zástupce švýcarského velvyslance v Praze byla švýcarská imigrační politika vůči Čechoslovákům „založená na humanitárním základě.“ Rolf nicméně dodává, že Švýcarsko v té době vzhledem k ekonomickému rozmachu potřebovalo kvalifikované pracovníky a vzdělaní Čechoslováci, kteří přicházeli do země, takovou ekonomickou vzpruhu poskytli.

Jedním z takových vysoce kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků je Jiří Dvořák, dnes profesor neurologie na univerzitě v Curychu a bývalý šéf lékařského týmu FIFA. Když přišel do Švýcarska, byl druhým rokem na medicíně. 21. srpna byl za rodiči na Kubě. Jeho rodinu však Kubánci ve spolupráci s ruskými oficiály usadili do letedla, které odletělo zpět do Prahy. „Měli strach, že by občané Československa mohli na Kubě způsobit potíže," vysvětluje Dvořák.

Tři měsíce po invazi a utichnutí posledním protestů se Dvořák rozhodl, že nebude sledovat pád své země do tíživého období normalizace a rozhodl se uprchnout do Švýcarska. Učinil tak, ačkoliv věděl, že jeho rodiče zde budou mít problémy. Jeho rodiče mu však dali souhlas a v rozhodnutí jej podporovali. V souvislosti s dnešní uprchlickou krizí Dvořák, který působil na několika humanitárních misích v Africe, tvrdí, že pokud je řízena z větší části ekonomickými potřebami migrantů, je potřeba co nejvíce stimulovat rozvoj v jejich domovských zemích.

Postoj Švýcarska k sovětské invazi

Invaze vojsk Varšavské smlouvy vyvolala v Švýcarsku velké rozhořčení. Hlavní sídla ruské letecké společnosti Aeroflot a Sovětské obchodní banky byly poničeny a úředníci sovětského velvyslanectví se setkali s ostrými verbálními nadávkami. Švýcarská vláda zachovala diplomatickou notu a byla proti zmrazení diplomatických vztahů s zeměmi Sovětského bloku. Nicméně, Švýcarsko vyjádřilo podporu československým nárokům na větší svobodu a svou vstřícnou imigrační politikou se stalo hlavní hostitelskou zemí pro Čechoslováky v Evropě.     

Související

Pieta za srpen roku 1968

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko

Ukrajina světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968. Dnes to prohlásil premiér Petr Fiala při připomenutí výročí počátku okupace Československa. Prezident Petr Pavel v projevu uvedl, že kdo nemá v úctě svobodu, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.

Více souvisejících

okupace 1968 1968 Švýcarsko uprchlíci

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

včera

včera

včera

včera

včera

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

včera

včera

včera

včera

31. května 2025 21:55

31. května 2025 21:02

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy