Curych/Praha - Dnes je tomu 50 let od jedné z nejvíce ponižujících ran pro český i slovenský národ – invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Událost, která šokovala celý Západ včetně místních komunistických stran, vedla k masové emigraci. Odhaduje se, že asi 70 000 lidí opustilo zemi poté, co přišli sovětské tanky. Asi 20 000 lidí zamířilo do Švýcarska. Server Swissinfo přináší jejich příběhy a svědectví.
„Byl to šok, být uprchlíky,“ vzpomíná Irena Březná, v té době 18letá Slovenka, která studovala ve Francii a užívala si nepoznaných možností, který život v kapitalistické a svobodné zemi skýtal, když sovětské tanky přijely do země. Její rodiče jí oznámili, že opouští zemi. Ona se nemohla vrátit a studovat, režim by jí to nedovolil, protože její rodiče se stali nepřáteli státu. „ Zrazená systémem,“ Irena spolu s rodiči požádala o azyl ve Švýcarsku.
Uprchlíci včera a dnes
Integrace nebyla snadná. Irena viděla švýcarskou společnost jako příliš konzervativní a málo rovnostářskou v porovnání s Československem. Ženy zde byly méně emancipované co se týče studia a práce. Také se cítila „být ponížená", protože se nemohla plně vyjadřovat v němčině, jazyk se však postupně naučila. Nyní si velice cení multikulturní povahy Švýcarska, kde je možné slyšet několik jazyků. Kritizuje Českou i Slovenskou republiku za jejich neochotu přijmout uprchlíky. „Cítím se tak dobře ve Švýcarsku, když slyším tolik jazyků. Na Slovensku většina lidí nezná cizince. Stejně jako předtím chtějí zůstat izolovaní."
S touto nedůvěrou se osobně setkal Jiří Růžička, který využil možnosti urychleného azylu, kterým Švýcarsko reagovalo na sovětskou invazi. Po sametové revoluci a pádu SSSR se vrátil zpět do Československa, kde však nebyl vítán s otevřenou náručí. „Hodně se toho změnilo, co jsem odešel, ale ve státních úřadech byly stále ti stejní lidé jako před sametovou revolucí,“ vysvětluje. Tito úředníci jej nazývali „zatraceným migrantem.“ Růžička je přesvědčen, že mu emigrace zachránila život a dodnes, ve svých 77letech, rozděluje život na fázi před emigrací, život ve Švýcarsku a návrat do vlasti.
Jeho životní příběh byl zaznamenán ve filmu o československých uprchlících do Švýcarska švýcarské filmařky Fiony Zieglerové. Režisérka je zároveň kurátorkou v ČR probíhající výstavy stejného tématu nazvané „Druhý život.“Podle Zieglerové je cílem výstavy ukázat veřejnosti, že zatímco Československo bylo zdrojem migrace, dvě samostatné země, které vznikly po roce 1991, naopak nevítají žádné uprchlíky – a to včetně těch, kteří odešli z Československa. „Nepřijímají nikoho zvenčí a neuvědomují si, že po tom, co Češi potřebovali pomoc v minulosti od ostatních, by nyní měli pomáhat těm, kteří to potřebují, odjinud," apeluje filmařka.
Podle Rolfa Otta, zástupce švýcarského velvyslance v Praze byla švýcarská imigrační politika vůči Čechoslovákům „založená na humanitárním základě.“ Rolf nicméně dodává, že Švýcarsko v té době vzhledem k ekonomickému rozmachu potřebovalo kvalifikované pracovníky a vzdělaní Čechoslováci, kteří přicházeli do země, takovou ekonomickou vzpruhu poskytli.
Jedním z takových vysoce kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků je Jiří Dvořák, dnes profesor neurologie na univerzitě v Curychu a bývalý šéf lékařského týmu FIFA. Když přišel do Švýcarska, byl druhým rokem na medicíně. 21. srpna byl za rodiči na Kubě. Jeho rodinu však Kubánci ve spolupráci s ruskými oficiály usadili do letedla, které odletělo zpět do Prahy. „Měli strach, že by občané Československa mohli na Kubě způsobit potíže," vysvětluje Dvořák.
Tři měsíce po invazi a utichnutí posledním protestů se Dvořák rozhodl, že nebude sledovat pád své země do tíživého období normalizace a rozhodl se uprchnout do Švýcarska. Učinil tak, ačkoliv věděl, že jeho rodiče zde budou mít problémy. Jeho rodiče mu však dali souhlas a v rozhodnutí jej podporovali. V souvislosti s dnešní uprchlickou krizí Dvořák, který působil na několika humanitárních misích v Africe, tvrdí, že pokud je řízena z větší části ekonomickými potřebami migrantů, je potřeba co nejvíce stimulovat rozvoj v jejich domovských zemích.
Postoj Švýcarska k sovětské invazi
Invaze vojsk Varšavské smlouvy vyvolala v Švýcarsku velké rozhořčení. Hlavní sídla ruské letecké společnosti Aeroflot a Sovětské obchodní banky byly poničeny a úředníci sovětského velvyslanectví se setkali s ostrými verbálními nadávkami. Švýcarská vláda zachovala diplomatickou notu a byla proti zmrazení diplomatických vztahů s zeměmi Sovětského bloku. Nicméně, Švýcarsko vyjádřilo podporu československým nárokům na větší svobodu a svou vstřícnou imigrační politikou se stalo hlavní hostitelskou zemí pro Čechoslováky v Evropě.
Související

Putin řekl, že invaze sovětské armády do Československa byla chyba

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko
okupace 1968 , 1968 , Švýcarsko , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 2 hodinami

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
před 3 hodinami

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
před 3 hodinami

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
před 3 hodinami

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
před 3 hodinami

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
před 5 hodinami

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
před 6 hodinami

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
před 7 hodinami

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
před 8 hodinami

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
před 8 hodinami

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
před 8 hodinami

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
před 9 hodinami

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
před 10 hodinami

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
před 11 hodinami

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
před 11 hodinami

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
před 11 hodinami

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
před 12 hodinami

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
před 13 hodinami

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
před 14 hodinami

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
před 15 hodinami
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák