Non-go zóny: Falešný mýtus, nebo tíživá skutečnost?

NÁZOR - Takzvané non-go zóny bývají jedním z nejcitovanějších argumentů odpůrců migrace proti přijímání muslimských uprchlíků. Termín má označovat městskou čtvrť se silnou přistěhovaleckou komunitou, kde vládne a je vynucováno islámské právo šária. Člověk nepatřící k muslimské komunitě tedy musí být oblečen podle islámských zvyků, jinak mu hrozí násilí či dokonce smrt. Existují ale skutečně non-go zóny, nebo jsou jen uměle vytvořeným mýtem?

V roce 2015, samozvaný expert na terorismus Steve Emerson na televizi Fox News tvrdil, že město Birmingham se stalo kompletní non-go zónou. Jeho slova vzbudila velkou kritiku na sociálních sítích, zvláště mezi obyvateli Birminghamu, kteří se smáli údajné islamizaci města. Tehdejší britský premiér David Cameron se nerozpakoval nazvat Emersona „naprostým idiotem.“ Fox News i Emerson se později omluvili, že svá tvrzení nepodložili žádnými relevantními argumenty.

Historie non-go zón

Hicham Tiflati, odborník na terorismus a náboženství z německého Institutu pro radikalizační a deradikalizační studia (GIRDS), ve svém příspěvku pro web European Eye on Radicalization podotýká, že poprvé termín non-go zóna byl použit Danielem Pipesem, zakladatelem Middle East Forum, známým pro své protiislámské názory. Pipes přiznává, že jeho pojem je překladem francouzského „Zones Urbaines Sensibles( ZUS) – „citlivé městské zóny“. 

ZUS se začaly tvořit po druhé světové válce, kdy do Franice začali přicházet vlny migrantů a usazovat se na předměstích francouzských měst. Jedná se prakticky o jiný termín pro „ghetto.“ ZUS jsou charakteristické velkou chudobou a vysokou mírou kriminality. Francouzská vláda je označuje jako „citlivé“ kvůli přítomnosti etnického napětí a silných gangů, které představují nebezpečí pro uniformanované příslušníky – nejenom policisty, ale např. i zdravotníky či hasiče. ZUS nicméně nejsou záležitostí jen Francie, ale i dalších evropských zemí se silnou migrační komunitou, např. v Anglii či severských zemí.

Částečné non-go zóny

Podle Tiflatiho nelze jejich existenci popírat, upozorňuje však na nutnost je vidět, takové jaké jsou. Tedy nikoliv území, kde vládne šária a ženy jsou nuceny být zahalené, ale jako jedny z nejchudších oblastí v daném městě, které byly autoritami ignorovány po desítky let a kde tedy mohl zločin, gangy a později i radikalizace svobodně bujet.

Pipes, který v průběhu let navštívil rozmanité ZUS po celé Evropě a USA, sám později přiznal, že jeho termín není zcela přesný. Namísto o non-go zónách nyní navrhuje mluvit o tzv. „částečných non-go zónách.“ Při svých cestách se setkal jen s minimálním nebezpečím a nikdo mu nebránil ve vstupu, ani odchodu. Naopak, poznamená s jistou dávkou ironie, někde byl vítán jako potenciální konzument nabízených drog.

Na základě své zkušenosti dospěl Pipes k názoru, že obyčejný občan jako on do non-go zón může svobodně vstoupit a proto nelze hovořit o non-go zónách pro normální civilisty. To však neplatí pro uniformované příslušníky, kteří podle toho, co viděl, skutečně čelí zvýšenému nebezpečí ze strany obyvatel ZUS.

Proto Pipes navrhuje hovořit o částečných non-go zónách pro vyjádření rozdílné míry nebezpečí, které číhá na civilistu a na uniformovaného jedince či skupinu. Tiflati též poukazuje na to, že existují rozdíly mezi jednotlivými ZUS – některé jsou „must-leave (opusťte ihned)“ zóny, jiné jsou “do-not-go-to (nechoťte do)” zóny nebo “at-your-own-risk (na vlastní nebezpečí)“ zóny.

Pipes též podotýká, že proti americkým ghettům jsou evropské ZUS poměrně klidnými místy. A ačkoliv stále trvá na tom, že jsou centry islámského, radikalizačního opporu vůči evropské, západní kultuře, uznává, že právo šária zde neplatí, naopak i přes všechny své problematické aspekty jsou ZUS stále poplatné francouzskému (v případě Švédka švédskému, v případě Anglie anglickému) právnímu řádu.

Tzv. non-go zóny tedy existují a negativní pověst, která je s nimi spojená, je v mnoha případech zcela zasloužená. Nicméně, ne všechny mýty okolo nich jsou pravdivé. Ačkoliv jsou převážně muslimské a imigrantské, samotné právo šária v nich není aplikováno a zvláště ne na procházející občany. Ti se zde mohou setkat s příležitostným násilím či krádeží za bílého dne, zároveň ale mohou projít celou čtvrtí v relativním bezpečí – záleží na dané zóně. Non-go zony jsou tak non-go jen pro uniformované příslušníky, kterým hrozí reálné nebezpečí napadení. V tomto se muslimské non-go zóny neliší od amerických ghet – jen s tím rozdílem, že ty bývají nebezpečné i pro obyčejné civilisty.

Související

Více souvisejících

Muslimové uprchlíci Imigranti z Afriky a Blízkého Východu migrace Francie

Aktuálně se děje

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britové si posvítí na charitu jedné z princezen. Ve financích něco nesedí

Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli

V sobotním programu hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku se k radosti domácích fanoušků právě jejich hokejová reprezentace přidala k mužstvům, která mají po dvou zápasech plný počet bodů, tedy šest. V případě Švýcarska se tak stalo poté, co se mu v rámci skupiny A v Curychu podařilo porazit Lotyšsko 3:1. Slováci mají v tabulce skupiny B po úvodním víkendu také šest bodů, protože ve svém úvodním sobotním zápase udolali Nory a navázali nedělním vítězstvím 4:1 nad Italy. Ti před tím v sobotu taktéž prohráli s největším favoritem turnaje z Kanady 0:6. Šest bodů mají Finové poté, co si v sobotu poradili s Maďary. Stejně jako v neděli Američané s Brity a spravili si tak chuť po prohře se Švýcary.

včera

včera

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry se po útocích ozval kvůli antisemitismu v Británii

Princ Harry se sice už před lety odstěhoval z Velké Británie, přesto se nyní rozhodl vyjádřit k tomu, co jej ohledně současnosti na Ostrovech znepokojuje. Konkrétně varoval před znepokojivým nárůstem antisemitismu ve Spojeném království, což vede k násilí proti židovské komunitě. Na slova králova mladšího syna upozornila BBC. 

včera

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize má bulharskou vítězku. Žižka doplatil i na technické potíže

Další ročník Eurovize je minulostí. Nejnovější vítězkou je bulharská zpěvačka Dara, úspěch jí přinesla píseň Bangaranga. Druhé místo patří Izraeli a třetí příčku obsadil zástupce Rumunska. Zastoupení ve finále mělo i Česko. Daniel Žižka se potýkal s technickými problémy, nakonec skončil šestnáctý. 

včera

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby

Dánské úřady potvrdily, že uhynulou velrybou, která se v pátek objevila u jednoho z dánských ostrovů, je opravdu Timmy, jehož příběh v uplynulých týdnech sledovala média. Informoval o tom deník Guardian. Ostře sledovaný příběh tak nemá šťastný konec. 

včera

včera

Aktualizováno 16. května 2026 22:39

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Slovinsko vs. Česko 3:2. Blamáž s outsiderem, rozhodlo prodloužení

Český hokejový národní tým má na programu v sobotu druhý zápas na světovém šampionátu ve Švýcarsku. Poté, co zvládli v pátek svůj úvodní duel proti Dánům, nad kterými vyhráli bez potíží 4:1, se svěřenci kouče Radima Rulíka nyní střetnou se Slovinskem. I v tomto zápase jsou Češi favority. Oproti duelu s Dány se proti Slovincům v české brance představí Dominik Pavlát a v sestavě se poprvé objeví obránce Jan Mandát. Bude mít stejně jasný průběh duel se Slovinskem, jako ten s Dánskem? Sledujte online reportáž zápasu se startem od 20:20 třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

16. května 2026 20:55

Poslední sbohem pro Oskara Petra. Rozloučit se přišli slavní hudebníci

Hudebníci se v tomto týdnu rozloučili s geniálním hitmakerem Oskarem Petrem, autorem slavných písniček z repertoáru Lucie, Davida Kollera či Anety Langerové. Petr zemřel na konci dubna, bylo mu 73 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy