Území výměna mezi Srbskem a Kosovem? EU příliš nadšená není

I další členské státy EU mají výhrady. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nicméně podle agentury Reuters řekla, že EU by takovou dohodu respektovala, pokud by byla v souladu s mezinárodním právem.

Prezidenti Srbska Aleksandar Vučić a Kosova Hashim Thaçi v poslední době naznačili možnost "korekce hranic" jako případnou kompromisní cestu k postupné normalizaci vztahů. Neupřesnili, jak by taková v podstatě výměna území vypadala, hovoří se ale o severu Kosova, kde žije silná srbská menšina, a o jihosrbské oblasti Preševského údolí s početnou albánskou populací.

Thaçi na začátku srpna ujistil, že odmítá myšlenku rozdělování území podél etnických hranic, ale dodal, že je ochoten hovořit o "korekci" hranic. Kosovský premiér Ramush Haradinaj však v pátek varoval, že jakákoli výměna území by Balkánu přinesla další tragédie.

Spolková kancléřka Angela Merkelová se proti směně území mezi Srbskem a Kosovem rázně postavila už dříve. "Myslíme si, že toto může mezi lidmi otevřít příliš mnoho starých ran, a proto jsme skeptičtí," řekl k tomu dnes Maas. Šéfové diplomacií Lucemburska Jean Asselborn nebo Finska Timo Soini, se rovněž obávají možných "velmi negativních důsledků".

Před případnou destabilizací regionu varovala i Británie, nicméně srbský ministr zahraničí Ivica Dačić ve Vídni opětovně ujišťoval, že Bělehradu jde skutečně o nalezení mírového řešení s Prištinou. Prezidenti Srbska a Kosova se příště setkají 7. září v Bruselu.

Federica Mogheriniová, která jednání mezi srbským a kosovským vedením zprostředkovává, po ministerské schůzce v rakouské metropoli řekla, že by výměny území podpořila, pokud by neznamenaly snahu vytvořit etnicky homogenní státy. "Jakýkoli vzájemně dohodnutý výsledek dostane naši podporu za předpokladu, že bude v souladu s mezinárodním právem," dodala.

"Nechci poučovat, ale změny hranic s sebou vždy přinášely problémy," poznamenala dnes rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. Před negativními důsledky varoval a k velké opatrnosti vyzval i šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn. Jeho belgický protějšek pak zdůraznil, že rozhodnutí je na Bělehradu a Prištině, s čímž v zásadě souhlasil i rumunský ministr zahraničí Teodor-Viorel Melescanu.

Příznivé stanovisko zaujal i Washington. Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton před týdnem řekl, že USA nehodlají do tohoto nápadu jakkoli zasahovat. "Politikou USA je, že pokud na tom obě strany spolu dokážou pracovat a dosáhnou dohody, úpravu území nevyloučíme," řekl.