Blíží se nová krize? Otřese hranicemi v Evropě, varuje analytik

NÁZOR - Deset let po pádu banky Lehman Brothers jsou konečně cítit největší efekty globální finanční krize, tvrdí mezinárodněpolitický analytik a komentátor Alession Colonnelli. V komentáři pro server The Independent poukazuje, že zatímco brexit vede Spojené království do neznáma a Evropa se snaží vytvořit nový model bez Británie, může se schylovat k dalším velkým změnám.

Od konce druhé světové války nedošlo ke změně hranic jediné západní země, tedy země na západ od Lipska, připomíná analytik. Dodává, že nyní, díky síle nacionalismu oživeného ekonomickým propadem, se věci mění mapa Evropy může být v následujících deseti letech překreslena.

V Evropě jsou alespoň tři regiony, kde hrozí potenciální secese v důsledku současných politických otřesů, varuje Colonnelli. Konstatuje, že jde o Katalánsko, Severní Irsko a Jižní Tyrolsko.

Katalánský příběh

"Jak lze nesympatizovat se situací Katalánců?" ptá se komentátor. Podotýká, že téměř polovina obyvatel regionu chová velkou vášeň pro svou specifickou kulturu, identitu i politiku a má chuť odtrhnout se od Španělka, čemuž však brání hrstka problémů. Za jeden z nich považuje způsob, jakým politická elita v Barceloně prosazuje své požadavky.

Rétorika někdejšího katalánského premiéra Carlese Puigdemonta byla a zůstává nevybíravá, podobně jako v případě jeho nástupce Quima Torry, zdůrazňuje analytik. Vysvětluje, že oba se snaží vytvářet etnické bariéry mezi Katalánci s ryze katalánskými kořeny a Katalánci mluvícími španělsky, přičemž  Galicijce a Andalusany líčí jako pouhou okrasu.

Nedůvěra mezi různými složkami katalánské společnosti je uměle zasévána separatistickými nacionalisty, avšak mnoho voličů uvažuje chytřeji, soudí Colonnelli. Poukazuje, že většina se rozhodla povznést se nad situaci, jelikož mezi Barceloňany a Madridem existuje pouze zdravá svárlivost, která je ovšem velmi medializována.        

Katalánský příběh je nicméně velmi přesvědčivý a již dávno ho oslavoval a šířil i George Orwell, připomíná analytik. Dodává, že k tomu měl důvod, a proto nelze možnost nečekaného odtržení Katalánska vyloučit, jelikož hlasatelé separatismu se rychle opět staví na nohy.

Severoirský test loajality

Druhou oblastní je Severní Irsko, které po březnu 2019 pocítí silnou ekonomickou kocovinu, očekává komentátor. Vysvětluje, že po odchodu Británie z EU přijde Severní Irsko o veškeré zemědělské dotace a fondy na obnovu.

Výzkum vedený Kurtem Hübnerem z University of British Columbia v roce 2015 nastínil různé scénáře pro Severní Irsko, poukazuje Colonnelli. Konstatuje, že podle závěrů by odchod Severního Irska ze Spojeného království a následné sloučení s Irskem přineslo sjednocenému Irsku 36 miliard eur jen v prvních osmi letech, přičemž většina těchto zisků by připadla právě Severnímu Irsku.

"Křehké vlády v Belfastu - neustále lavírující mezi ostražitými, rozdělenými komunitami - jsou podpírané stejně Londýnem jako Bruselem," píše komentátor. Připomíná, že v případě velkého hospodářského propadu, možná unionisté, kteří v roce 2016 drtivě podpořili brexit, zjistí, že se musí obrátit s žádostí o finanční podporu na ekonomicky oživnuvší Dublin, a takový projev větší loajality vůči penězům než britské koruně by byl velkou zkouškou historické politické věrnosti.

Flirt Jižního Tyrolska

Pak je zde Jižní Tyrolsko, alpský region na severu Itálie, který není ani dvakrát větší než Lucembursko, ale zažívá mimořádnou prosperitu a nezaměstnanost zde dosahuje pouze 2,9%, nastiňuje Colonnelli. Konstatuje, že otázka sice není na mezinárodním radaru, ale neustále je probírána v italském tisku.

Současná vládnoucí garnitura v tamní metropoli Bolzanu, tvořená vždy tou samou stranou, flirtuje s Vídni jako nikdy dříve, uvádí analytik. Doplňuje, že konzervativní rakouský kancléř Sebastian Kurz opakovaně nabízel obyvatelům Jižního Tyrolska rakouské pasy a této rychle rostoucí menšině se daná myšlenka stále více zamlouvá.

Referendum zatím není na pořadu dne, ale protiitalské nálady se derou na povrch, tvrdí Colonnelli. Vysvětluje, že ačkoliv na úpatí Dolomitů existuje kulturní střet, který nebyl nikdy vyřešen, o přízeň německy i italsky hovořícího obyvatelstva se přesto uchází jediná strana, smířliví Zelení.

Podobné bitvy se začínají rozvíjet i jinde, o nezávislost na Dánsku se ucházejí například Faerské ostrovy, konstatuje komentátor. Varuje, že deset let po finanční krizi je třeba se připravit na další, tentokrát vyvolanou odchodem Británie z EU. "Její dopad bude stimulován nacionalistickými tendencemi a výzvami k sebeurčení," obává se Colonnelli. Dodává, že evropská mapa může v důsledku toho nakonec vypadat zcela odlišně než dnes.  

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Katalánsko Severní Irsko Itálie evropa

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 3 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 7 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 8 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 10 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy