Omezení pravomocí OPCW? Organizace smetla ze stolu čínsko-ruský návrh

Členské státy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes odmítly čínsko-ruský návrh, který by omezil novou pravomoc organizace připisovat odpovědnost za útoky chemickými a jinými bojovými látkami. Proti návrhu, který se nelíbil Západu, hlasovalo na závěr dvoudenní výroční konference 82 členů OPCW, pro návrh jich bylo jen 30, informovala agentura Reuters.

Rusko a Čína usilovaly o zrušení červnového rozhodnutí, kterým smluvní státy OPCW na mimořádném zasedání organizaci pověřily i vyšetřováním osob, které jsou zodpovědné za chemické útoky. K tomu měl do roku 2017 mandát tým složený z expertů OSN a OPCW. Mandát ale nebyl prodloužen kvůli ruskému vetu.

Vytvoření nového expertního týmu OPCW, který by mohl připisovat odpovědnost za útoky chemickými zbraněmi a dalšími bojovými látkami, chtěly Moskva a Peking zabránit návrhem, o kterém se dnes hlasovalo. Podle nich totiž taková pravomoc nespadá do mandátu OPCW. Nakonec ale jejich návrh členské státy organizace jasnou většinou zamítly.

Vedoucí ruské delegace, náměstek ministra průmyslu a obchodu Georgij Kalamanov novinářům podle agentury TASS řekl, že OPCW dává v poslední době přednost politickým debatám o Sýrii či Salisbury a odsouvá stranou samu kontrolu chemických zbraní. Za "předčasnou" ale pokládá otázku odchodu Ruska z organizace. "Je předčasné mluvit o této otázce. Posoudíme nynější situaci a bezesporu Rusko z toho vyvodí určité závěry," řekl.

Stálý ruský zástupce v OPCW Alexandr Šulgin podobně označil za předčasnou i otázku případného snížení ruského příspěvku. "Nebudeme zabíhat tak moc dopředu. Teď je třeba omezit škody z přijatého rozhodnutí (o zvýšení rozpočtu OPCW na rok 2019 a o vytvoření mechanismu s právem stanovit viníky použití chemických zbraní)," zdůraznil diplomat podle TASS. Současně uvedl, že v organizaci stoupl počet států smýšlejících stejně jako Rusko, čímž se "zhatil plán západního tábora v čele s USA izolovat Rusko", a to "budí jistý optimismus".

V Organizaci pro zákaz chemických zbraní se v poslední době často střetávají západní státy včetně USA, Británie či Francie s Ruskem. Předmětem sporu se v minulosti staly chemické útoky v Sýrii, z nichž většinu podle Západu nařídil syrský prezident Bašár Asad, nad kterým ale Moskva drží ochrannou ruku.

Británie a její západní spojenci navíc Moskvu viní z letošního útoku nervově paralytickou látkou na bývalého dvojité agenta Sergeje Skripala, který pracoval pro ruské i britské zpravodajské služby, a jeho dceru Juliji v jihoanglickém Salisbury.

Na začátku října Nizozemsko obvinilo Ruskou federaci z pokusu o hackerský útok na OPCW sídlící v Haagu. Za dubnovým hackerským útokem podle Nizozemců stála ruská vojenská rozvědka GRU, jejíž čtyři údajní agenti byli po odhalení vyhoštěni.

Související

Syrský MiG-29

Vyšetřování útoku v syrské Dúmě: Provedla ho Asadova armáda, zní závěr

Útok chemickými zbraněmi na syrské město Dúmá provedlo v roce 2018 syrské vládní letectvo. Po dvouletém vyšetřování to ve své nové zprávě uvedla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Podle ní lze prokázat, že v dubnu 2018 nejméně jeden vrtulník syrského letectva shodil na civilisty obydlenou oblast dva zásobníky s plynným chlórem. Na místě kvůli tomu zemřelo 43 lidí.
Chemické zbraně

ROZHOVOR: Před 25 lety se svět pokusil zbavit chemických zbraní. Jejich nasazení však hrozí dodnes, přiznává expertka SÚJB

Před čtvrtstoletím vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, k níž postupně přistoupily téměř všechny státy světa. Přesto v posledních letech došlo k několika případům, kdy byly tyto prostředky nasazeny. Vedoucí Oddělení pro zákaz chemických a biologických zbraní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inženýrka Markéta Bláhová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila naději, že tyto incidenty nepovedou k rehabilitaci chemických zbraní. Doufá, že budou i nadále považovány za krajně neetický, zbabělý a zavrženíhodný způsob boje. Dodává ovšem, že zneužití toxických chemikálií k teroristickým účelům, likvidaci osob či ničení životního prostředí zcela zamezit nelze.

Více souvisejících

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Čína Rusko

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy