Předčasné parlamentní volby v Arménii s přehledem vyhrál blok Můj krok úřadujícího premiéra Nikola Pašinjana. Získal 70,4 procenta hlasů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Ústřední volební komisi. Bývalé vládnoucí Republikánské straně dalo hlas méně než pět procent voličů a podle Reuters není jasné, zda se v parlamentu zasedne.
"Občané Arménie vytvořili revoluční většinu v parlamentu," reagoval 43letý Pašinjan na první zveřejněné výsledky. "Jestli se tato tendence naplní, (parlamentní) většina nebude mít žádné problémy při zavádění legislativních změn.
Hranici pěti procent, která umožňuje vstup do parlamentu, překonaly dvě umírněné opoziční strany: Vzkvétající Arménie vlivného oligarchy Gagika Carukjana a politická formace a Zářivá Arménie právníka Edmona Marukjana.
Republikánská strana někdejšího prezidenta a premiéra Serže Sargsjana, jehož režim po vlně protestů v květnu padl, získala 4,7 procenta hlasů a podle agentury Reuters není jasné, zda v parlamentu zasedne. Podle arménské ústavy musí 30 procent parlamentních lavic připadnout opozici.
Final Seat Count for 2018 Armenian Parliamentary Election:My Step (Pashinyan): 88Prosperous Armenia (Tsarukyan): 26Bright Armenia (Marukyan): 18Seat total increased to 132 as largest party is limited to a 2/3 majority.#armvote18 #armvote2018 #Armenia #armpoli pic.twitter.com/UZjem3EdBX
— Harout S. Manougian (@HaroutManougian) 10. prosince 2018
Předčasné volby vypsal prezident Armen Sarkisjan 1. listopadu poté, co parlament ani na druhý pokus nezvolil nového premiéra. Pašinjan z funkce šéfa vlády odstoupil v říjnu s cílem uspíšit nové volby, z nichž vzejde nové složení Národního shromáždění. Dále fungoval jako úřadují premiér.
Pašinjanova vláda se po politické změně pokoušela změnit volební zákon, ale její snahu blokovala většina Republikánské strany v parlamentu.
Pašinjana, vůdce dřívější opozice, v květnu k moci vynesly protesty proti korupci a politickému protežování. Podle agentury Reuters ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let.
Jako redaktor opozičního listu Armenian Times, který ostře kritizoval vládu prezidenta Roberta Kočarjana a premiéra Sargsjana, uspořádal Pašinjan po parlamentních volbách 2007 stávku vsedě.
V roce 2009 se sám vzdal úřadům a skoro dva roky strávil za mřížemi, v lednu 2010 jej odsoudili k sedmi letům a v roce 2011 propustili při amnestii. Celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které se ziskem 52,8 procenta vyhrál Serž Sargsjan.
Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.
Jako úřadující premiér Pašinjan poslance ujistil, že vztahy země s Moskvou zůstanou nadále prioritou. Současně ale chce posilovat spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií, píše agentura AFP.
Minulý pátek odvolací soud nařídil zadržení bývalého prezidenta Kočarjana na základě obvinění z pokusu o svržení ústavního pořádku, připomněla agentura Reuters. Kočarjan byl poprvé zadržen v červenci, ale měsíc nato byl propuštěn a případ byl postoupen odvolacímu soudu.
Související
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě