Stojí za protesty Žlutých vest Rusko? Země se bouří, Ukrajina přišla s překvapivým závěrem

Podle Antona Šekovcova, ukrajinského autora a odborníka na evropský pravicový extremismus, který se mimo jiné specializuje na vazby mezi Ruskem a radikální evropskou pravicí, neexistují důkazy, že by Moskva ve francouzském protestním hnutí hrála nějakou roli. Upozorňuje nicméně, že „se mezi žlutými vestami objevují i aktivisté, kteří byli zapleteni do různých pro-Kremelských aktivit a udržují kontakty se svými ruskými protějšky.“

V analýze publikované na stránkách Tango-Noir se Šekovcov věnuje možnému propojení mezi „Gilets Jaunes“ a Ruskem. Protesty žlutých vest byly podle něj „extrémně heterogenní a demonstranti reprezentovali celé politické spektrum, od radikální levice po radikální pravici.“

Světová média již od první velké mobilizace 17. listopadu, které se po celé zemi zúčastnilo více jak 280 000 lidí, informují, že hnutí vzniklo zespoda a nemá žádnou hierarchickou strukturu. Protestní akce nezaštiťují žádné politické strany, mezi účastníky je naopak často cítit nedůvěra vůči establishmentu a to i přesto, že mnozí z nich v posledních volbách některou ze stran nebo kandidátů podpořili.

Šekovcov upozorňuje, že se situaci v zájmu své vlastní politické agendy snažili využívat různí zahraniční hráči. Prezident Trump si například na svém twitterovém profilu rýpl, že ve Francii lidé protestují proto, že nechtějí „platit velké sumy peněz (…) aby, možná, pomohli ochránit životní prostředí.“ Turecký prezident Erdogan zase kritizoval francouzské úřady za použití nepřiměřeného násilí. Evropa podle něj „selhala ve zkoušce demokracie, lidských práv a svobod.“

Ruský výklad událostí se zásadně lišil podle toho, komu byl určen. Podle této analýzy byly pro domácí publikum protesty interpretovány jako něco špatné a škodlivé. Dmitrij Kiseljov, který vede státní agenturu „Rusko dnes“ například z podněcování demonstrací obvinil Spojené státy. Stejně tak, jako podle něho měly již dříve rozeštvávat revoluce v Gruzii, na Ukrajině nebo v arabském světě.

Naopak ruská média, která se orientují na zahraniční publikum protesty podporovala.Právě takové články a zprávy pak byly podle Šekovcova nejčastěji šířené různými pro-kremelskými účty a toho si zase všiml deník The Time a francouzské úřady.

Na jedné z demonstrací se také objevila vlajka separatistické Doněcké lidové republiky. V souvislosti s fotkou vydala ukrajinská tajná služba SBU na svém twitterovém účtu prohlášení, které varovalo před aktivitami Kremlu. Ten se údajně „pomocí špinavých metod snaží rozvrátit evropskou stabilitu.“ Šekovcov to označil za „konspirační teorii“ založenou na jedné fotografii.

Při protestech žlutých vest se bezpochyby aktivizovali i krajně pravicové skupiny a jednotlivci, kteří mají vazby na Rusko. „Žluté vesty jsou také využívány zahraničními mocnostmi, včetně Spojených států, Turecka a především Ruska, které se snaží využít protesty k protlačení své vlastní politické agendy a zdiskreditovat evropskou liberální demokracii,“ uzavírá Šekovcov. Zároveň však podle něj neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že Rusko tyto protesty jakkoliv organizovalo.