"Modernizace" raketové smlouvy INF? Putin přišel s neobvyklým návrhem

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přizvat i třetí země k "modernizaci" rusko-americké smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), z jejíhož porušování se Moskva a Washington vzájemně obviňují. Na schůzi vedení ministerstva obrany dnes v Moskvě prohlásil, že je možné posoudit i parametry smlouvy nové.

Washington dává opakovaně najevo, že hodlá od smlouvy uzavřené v roce 1987 odstoupit vzhledem k tomu, že Moskva ujednání nedodržuje a testuje nové rakety odporující smluvnímu režimu. Pentagonu rovněž vadí, že smlouva se nevztahuje na třetí státy, které touto výzbrojí disponují, zejména na Čínu a Írán.

Rusko obvinění odmítá a obviňuje Spojené státy, že odstoupením od smlouvy chce ospravedlnit vývoj vlastních raket. Nedávno dalo ruské ministerstvo zahraničí najevo, že je ochotné jednat se Spojenými státy o vzájemných inspekcích, aby smlouvu INF zachránilo,

Putin dnes připustil, že "kolem smlouvy se objevují určité problémy" a že jejími signatáři nejsou další země. "Co nám ale brání zahájit jednání o tom, že se k nynější smlouvě (třetí země) připojí, nebo že zahájíme debatu o parametrech smlouvy nové?" zeptal se ruský prezident.

Pokud USA od smlouvy INF odstoupí, může to podle Putina narušit nebo i zničit celý systém kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. Jako zdůvodnění svého kroku USA "využívají obvyklý triviální postup, kdy bez důkazů obviňují Rusko z porušování svých závazků, které samy už dávno porušily," řekl Putin.

Ruský prezident smlouvu INF označil za "stabilizující faktor prospívající předvídavosti a zdrženlivosti". Ruští armádní experti přitom už několikrát vyslovili názor, že smlouva uzavřená v éře perestrojky Michaila Gorbačova, která se týkala výhradně pozemních raket, byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná. SSSR podle nich jednostranně přišel o svůj raketový potenciál, přičemž arzenál amerických raket umístěných na ponorkách a letadlech zůstal nedotčen.

K tomuto názoru se dnes přihlásil i Putin, podle něhož pro tehdejší Sovětský svaz byla smlouva "fakticky jednostranným odzbrojením". Proč to tehdejší moskevské vedení udělalo, ví podle ruského vůdce jen Bůh. "Naši partneři pak pokračovali v rozvoji raketových systémů umístěných na moři a ve vzduchu," poznamenal Putin.

Odzbrojovací jednání mezi SSSR a USA, které trvalo od 60. let minulého století až do konce studené války, komplikovala rozmanitá struktura arzenálů obou zemí podmíněná geopoliticky. Zatímco Sovětský svaz jako mocnost s omezeným přístupem k moři kladl důraz na rakety rozmístěné v pozemních silech nebo v mobilních železničních kontejnerech, USA se soustředily hlavně na vývoj raket určených pro ponorky a letadla.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Vladimír Putin Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy