Migranti se vztekají. Dva týdny čekají na lodi, nechápou, proč je nikdo nechce

Na palubě záchranné lodi Sea-Watch 3 ve Středozemním moři roste napětí. Po dvou týdnech strádání na širém moři začíná být posádka vyčerpaná, docházejí zásoby a migranti jeví první známky frustrace. Žádná z evropských zemí se přitom nemá k tomu, aby jí poskytla přístav.

Loď německé humanitární organizace zachránila 32 lidí (včetně 3 malých dětí) dva dny před Štědrým dnem nedaleko libyjských břehů. Tou dobou už někteří projevovali známky mořské nemoci. V současnosti pluje výsostnými maltskými vodami, kde se schovává před nebezpečnými větry a rozbouřenou mořskou hladinou.

„Jsme na této lodi a vůbec nemáme tušení, co se děje,“ říká Bob Kiangala z Demokratické republiky Kongo. V pátek dokonce jeden z migrantů v zoufalství skočil do vody a pokusil se doplavat ke břehům, členové posádky jej však rychle vytáhli zpátky na palubu.

„Nejsme ryby nebo žraloci, jsme lidské bytosti jako všichni ostatní. Riskovali jsme své životy, abychom se dostali do Evropy, kde nás ale, kdo ví proč, nechce nikdo přijmout,“ nevěřícně dodává Kiangala.

Po boku Sea-Watch se navíc objevila další německá loď Sea-Eye, která dva dny před Silvestrem zachránila dalších 17 lidí. V posledních dnech apelovaly zhruba dvě desítky organizací (OSN, Amnesty International atd.) na Evropskou unii, aby přinutila některou ze zemí k přijetí migrantů.

Do loňského června zařizovali tuto „službu“ výhradně Italové, kteří do té doby přijímali všechny migranty ze záchranných člunů. Po nástupu nové vlády s ministrem vnitra Mateem Salvinim došlo k uzavření všech přístavů.

I současná vládnoucí garnitura však projevila jistou míru solidarity, když prostřednictvím místopředsedy vlády Luigiho Di Maia vyzvala Maltu, aby nechala loď přistát a následně odeslala do Itálie ženy a děti. „Děti by neměli trpět tím, že se Evropa otočila zády,“ konstatuje Di Maio.

Ozval se však Salvini, který nechce o přijetí dalších migrantů ani slyšet. „Nezměnil jsem názor. Lidé utíkající před válkou k nám mají přiletět, nikoliv připlout. Na loď můžeme poslat léky, jídlo a oblečení, ale to je tak vše,“ vzkázal italský ministr vnitra.

„Všichni potřebujeme pomoc,“ říká za migranty i humanitární pracovníky šestnáctiletý Achuil Abdullah. Uprchlíci vykazují známky stresu a členové posádky spí v posledních dnech maximálně pět hodin denně. Každý se tak nemůže dočkat okamžiku, kdy opět vstoupí nohou na pevninu.