Řešení brexitu? Britská veřejnost by preferovala „norskou dohodu“

Výzkumníci analytické společnosti RAND Europe v říjnu uskutečnili velký průzkum mezi britskou veřejností s cílem zjistit, jakou dohodu o brexitu by Britové preferovali. Navázali tak jejich průzkum ve spolupráci z King’s College London z června 2017.

Ze shromážděných dat vyplynulo, že Britové chtějí dohodu, která by zajistila blízkou spolupráci s EU. Jako nejlogičtější a nejpreferovanější možnost pro ně se jim zdá být členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) zajišťujícím svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu uvnitř Evropského jednotného trhu - tj. uskutečnit podobný typ dohody, jaké má s EU Norsko (člen EHP, ale ne EU). Porovnání průzkumu z roku 2017 a roku 2018 ukázalo, že preference pro „Norskou dohodu“ vzrostly, stejně tak, ale i počet lidí kteří by hlasovali pro zůstání v EU.

Britové v průzkumech vykazovali touhu zachovat těsné obchodní vztahy Británie s EU, především co se týče svobodné výměně zboží a recipročních bankovních služeb. Zároveň by však chtěli mít možnost uskutečnit si vlastní obchodní dohody nezávisle na členech EU a EHP.  

Jedním z nejsilnějších požadavků Britů na dohodu o Brexitu je zachování možnosti navštěvovat během dovolených země EU bez nutnosti vyplňovat víza – totéž platí i pro občany EU navštěvující Británii. Zároveň však vyzpovídaní britští občané většinově trvali na tom, že pro využití zdravotních služeb během jejich pobytu v Británii musí mít EU občané zdravotní pojištění – totéž platí i pro ně v EU – a obecně, veřejné služby v EU může využít jen ten občan EU, který má v Británii práci – totéž platí pro občany Británie v EU.

Pohled na brexitovou dohodu se výrazně mění podle vzdělání daného jedince. Ti s vyšším byli více pro volný pohyb osob a méně pro požadavek, aby si Británie utvářela všechny pracovní dohody sama. Naopak u těch s menším vzděláním tyto požadavky byly akcentovány ve větší míře. Suverenita byla pro obě skupiny menším rozdělujícím tématem než pohyb osob.

Preference oslovených Britů ohledně toho, jakou brexitovou dohodu uzavřít, se lišily podle toho, mezi jakými možnostmi se rozhodovali. Např., pokud by si měli vybrat mezi členstvím v Evropské celní unii (Monako a některé britské korunní dependence do ní patří, ačkoliv nejsou členy EU – poznámka redakce) a setrváním v EU, preferovali by setrvání – stejně tak pokud by se měli rozhodnout mezi „žádnou dohodou“ a setrváním v EU, preferovali by setrvání. Nicméně, pokud by volby byli mezi setrváním a členstvím v EHP či žádnou dohodou a EHP, byli by pro EHP.

Výzkum projektu ESRC Party Members Project, jehož výsledky byly publikovány na stránkách akademického webu The Conversation taktéž potvrzují, že britská veřejnost by preferovala „norský typ dohody“. Nicméně, nebyla by to dohoda, s kterou by byly nutně nejvíce spokojeni. Více než čtvrtina vyzpovídaných britských občanů by to vnímala pozitivně (29%), 16% by nebylo proti a 21% by nevědělo, jak to vnímat. 31% by to vnímalo negativně.

Mezi jednotlivými skupinami je nicméně Norská dohoda nahlížena odlišně. Členové konzervativců ji vnímají převážně negativně (72%), u jejich voličů je to 43% a u voličů opuštění EU během referenda o brexitu je to 45% .

Naopak, 52% členů labouristické strany, 40% jejích voličů a 43% těch, co volili v referendu o zůstání v EU,  by vnímalo takovýto typ dohody pozitivně. Labouristé by preferovali nové hlasování o Brexitu, kde by se rozhodlo o setrvání v EU (82% členů Labouristů), než podobnou dohodu, jakou má s EU Norsko. ESRC Party Members Project ve svém průzkumu odhaluje, že na takovémto typu dohody by se zřejmě obě strany dokázali dohodnout, ale žádná z nich by z ní nebyla zcela nadšená.