Krach smlouvy INF? USA už prý rozhodly. Spor s Ruskem se vyhrotil kvůli střelám SSC-8

Spojené státy již informovaly Rusko diplomatickými kanály, že jejich ohlášený záměr odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) je definitivním rozhodnutím a nepředstavuje pozvánku k jednáním. Uvedl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na briefingu pro vojenské přidělence a novináře. Současně zdůraznil, že Rusko své závazky neporušilo, americké důvody pro odstoupení od smlouvy jsou neopodstatněné, a smlouva tedy z pohledu Moskvy bude nadále platit pro obě strany.

"Nedávno americká strana podnikla další destruktivní krok, když na nejvyšší úrovni ohlásila záměr odstoupit od smlouvy. Prakticky vzápětí nám (Američané) dvoustrannými kanály tento záměr potvrdili. Jasně přitom vysvětlili, že ohlášený krok není pozvánkou k rozhovoru, ale že rozhodnutí bylo přijato se zřetelem na všechny okolnosti a je definitivní," řekl Rjabkov podle listu Kommersant.

#BREAKING US informed Russia that the decision to exit INF treaty is final

— Russian Market (@russian_market) 23. ledna 2019

Rusové a Američané o osudu smlouvy INF jednali v polovině ledna v Ženevě, ale s výsledky zůstaly obě strany nespokojené, připomněl Kommersant.

USA trvají na tom, že smlouvu porušuje nová ruská střela s plochou dráhou letu SSC-8 (v Rusku označovaná 9M729) a trvají na jejím zničení, jinak 2. února zahájí odstupování od smlouvy. Moskva naopak vybízí Washington, aby se oprostil od "jazyku ultimát", a popírá, že by střela nějak smlouvu porušovala.

Generál Michail Matvějevskij na briefingu ujistil, že dolet střely 9M729 nepřesahuje 480 kilometrů, a tedy neporušuje smlouvu INF, zakazující oběma velmocím střely a rakety o doletu mezi 500 až 5000 kilometry. USA a NATO tvrdí, že právě do této kategorie sporná ruská střela patří.

Rjabkov ujistil, že Moskva je nadále ochotna jednat o zachování smlouvy, se zřetelem na důvody znepokojení obou stran. Ale smlouvu bude považovat za závaznou pro obě strany i po 2. únoru, kdy Američané údajně pozastaví své závazky vůči smlouvě, pokud Rusko do té doby neukončí své porušování smlouvy a střely SSC-8 nezničí.

Moskva podle diplomata smlouvu INF neporušila a pokládá americké důvody k odstoupení od smlouvy za neopodstatněné, a proto soudí, že smlouva nadále platí.

"Vzhledem k tomu, že chybí nějaká skutečná porušení smlouvy z naší strany a že Washingtonem uvedené objasnění pro pozastavení smlouvy je neopodstatněné, je samo rozhodnutí z právního hlediska zanedbatelné," prohlásil Rjabkov.

Skutečným důvodem Washingtonu odstoupit od smlouvy je podle něj "snaha zajistit si naprostou volnost konání vůči zemím, které disponují raketami středního a krátkého doletu a které USA považují za geopolitické soupeře", poznamenal v narážce na Čínu a KLDR. Na ně se smlouva INF, uzavřená v roce 1987 mezi USA a tehdejším Sovětským svazem, nevztahuje.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko USA (Spojené státy americké) Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

Zdroj: David Holub

Další zprávy