Ukrajinci hledají mírového prezidenta. Bude to proruský kandidát?

Ukrajinu tento rok čekají dvojí volby, prezidentské a parlamentní. První kolo prezidentských proběhne už na konci března. Průzkumy ukazují, že Ukrajinci by si přáli takového prezidenta, který by zajistil mír. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, nebude lehké jej najít.

Válka na Ukrajině, která vypukla v roce 2014, už trvá pět let. Sporadické boje na sporných území zabili už více jak 10 000 lidí a vedly k vysídlení více jak 2 miliónu lidí. Ukrajinci jsou z války velmi unavení.

Podle průzkumu veřejného mínění z listopadu 57% lidí vnímá konflikt na Donbasu jako největší problém země. Jiný průzkum naznačil, že tak nahlíží 66% lidí. Podle prosincového průzkumu 72% Ukrajinců vnímá válku jako největší problém země.

Zároveň však jiné průzkumy ukazují, že vzrůstající počet Ukrajinců považuje za naléhavější, co se týče jejich rodin, ekonomické problémy jako jsou ceny potravin a komodit, platy či penze. Podle sociologů lze očekávat, že jak se budou volby blížit, začnou tyto témata převažovat, zvláště pak mezi lidmi, co jsou vzdáleni válečným oblastem.

Je však nepochybné, že ten ze 17 kandidátů na prezidenta, který přijde s věrohodným plánem na zajištění míru, bude mít obrovskou výhodu ve volbách. Zatím se však nikdo takový neobjevil. Sami Ukrajinci nečekají od Petra Porošenka, současného prezidenta, že by byl ochotný a schopný se dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jakémkoliv typu dlouhodobého příměří, mimo jiné proto, že se oba politici se vzájemně nesnáší.

Bývalá ukrajinská premiérka s výraznými šancemi v prezidentském klání, Julija Tymošenková, navrhuje vyřešit ukrajinskou válku prostřednictvím tzv. budapešťského formátu. Ten byl uzavřen v roce 1994 mezi Ukrajinou, Velkou Británií, USA a Ruskem a stanovoval, že Ukrajina se vzdá třetí největší nukleární arzenál na světě výměnou za bezpečnostní záruky ze strany uvedených států.

Analytici jsou však skeptičtí, zda-li „Budapešť+“ něco změní, když Rusko očividně porušilo budapešťský formát anexí Krymu a podporou ruských separátních republik na východě země. Plán Tymošenkové postrádá specifika, co s Donbasem a tedy neposkytuje konkrétní řešení ožehavého problému.

Podobně problematický je přístup Volodymyra Zelenskijského, televizního komika, který v průzkumech vede i nad i Porošenkem a mohl by mít šanci i porazit Tymošenkovou. Zelenskij taktéž nenabízí konkrétní řešení situace na Donbasu a spokojuje se s abstraktním „potkáme se ve středu“.

Rádio Svobodná Evropa upozorňuje, že nekonkrétnost politiků je do značné míry dána i nejasnými požadavky samotných Ukrajinců, kteří mají na věc rozdílné představy a neexistuje  zde jasný konsensus. Ukrajinské a ruské pozice jsou v mnohém fundamentálně odlišné a ti politici více příznivější ruského pohledu na věc jsou obviňováni z velezrady a služby Rusku, což dále ztěžuje dosáhnutí kompromisu mezi oběma stranami.

Většina Ukrajinců je přesvědčena, že dohody nelze dosáhnout, pokud nebude ze strany Ruska ochota na ní přistoupit. Pokud ruský prezident Vladimír Putin bude chtít setrvat v dosavadním stavu, všechny pokusy ukrajinských politiků jsou odsouzeny k nezdaru. Nicméně, volba ukrajinského prezidenta ukáže, zda-li je ochota i na straně Ukrajinců.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Julija Tymošenková Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy