Ukrajinci hledají mírového prezidenta. Bude to proruský kandidát?

Ukrajinu tento rok čekají dvojí volby, prezidentské a parlamentní. První kolo prezidentských proběhne už na konci března. Průzkumy ukazují, že Ukrajinci by si přáli takového prezidenta, který by zajistil mír. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, nebude lehké jej najít.

Válka na Ukrajině, která vypukla v roce 2014, už trvá pět let. Sporadické boje na sporných území zabili už více jak 10 000 lidí a vedly k vysídlení více jak 2 miliónu lidí. Ukrajinci jsou z války velmi unavení.

Podle průzkumu veřejného mínění z listopadu 57% lidí vnímá konflikt na Donbasu jako největší problém země. Jiný průzkum naznačil, že tak nahlíží 66% lidí. Podle prosincového průzkumu 72% Ukrajinců vnímá válku jako největší problém země.

Zároveň však jiné průzkumy ukazují, že vzrůstající počet Ukrajinců považuje za naléhavější, co se týče jejich rodin, ekonomické problémy jako jsou ceny potravin a komodit, platy či penze. Podle sociologů lze očekávat, že jak se budou volby blížit, začnou tyto témata převažovat, zvláště pak mezi lidmi, co jsou vzdáleni válečným oblastem.

Je však nepochybné, že ten ze 17 kandidátů na prezidenta, který přijde s věrohodným plánem na zajištění míru, bude mít obrovskou výhodu ve volbách. Zatím se však nikdo takový neobjevil. Sami Ukrajinci nečekají od Petra Porošenka, současného prezidenta, že by byl ochotný a schopný se dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jakémkoliv typu dlouhodobého příměří, mimo jiné proto, že se oba politici se vzájemně nesnáší.

Bývalá ukrajinská premiérka s výraznými šancemi v prezidentském klání, Julija Tymošenková, navrhuje vyřešit ukrajinskou válku prostřednictvím tzv. budapešťského formátu. Ten byl uzavřen v roce 1994 mezi Ukrajinou, Velkou Británií, USA a Ruskem a stanovoval, že Ukrajina se vzdá třetí největší nukleární arzenál na světě výměnou za bezpečnostní záruky ze strany uvedených států.

Analytici jsou však skeptičtí, zda-li „Budapešť+“ něco změní, když Rusko očividně porušilo budapešťský formát anexí Krymu a podporou ruských separátních republik na východě země. Plán Tymošenkové postrádá specifika, co s Donbasem a tedy neposkytuje konkrétní řešení ožehavého problému.

Podobně problematický je přístup Volodymyra Zelenskijského, televizního komika, který v průzkumech vede i nad i Porošenkem a mohl by mít šanci i porazit Tymošenkovou. Zelenskij taktéž nenabízí konkrétní řešení situace na Donbasu a spokojuje se s abstraktním „potkáme se ve středu“.

Rádio Svobodná Evropa upozorňuje, že nekonkrétnost politiků je do značné míry dána i nejasnými požadavky samotných Ukrajinců, kteří mají na věc rozdílné představy a neexistuje  zde jasný konsensus. Ukrajinské a ruské pozice jsou v mnohém fundamentálně odlišné a ti politici více příznivější ruského pohledu na věc jsou obviňováni z velezrady a služby Rusku, což dále ztěžuje dosáhnutí kompromisu mezi oběma stranami.

Většina Ukrajinců je přesvědčena, že dohody nelze dosáhnout, pokud nebude ze strany Ruska ochota na ní přistoupit. Pokud ruský prezident Vladimír Putin bude chtít setrvat v dosavadním stavu, všechny pokusy ukrajinských politiků jsou odsouzeny k nezdaru. Nicméně, volba ukrajinského prezidenta ukáže, zda-li je ochota i na straně Ukrajinců.

Související

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.
Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu

Jihokorejská prezidentská kancelář požaduje od Ukrajiny oficiální vysvětlení a omluvu kvůli zveřejnění informací o převozu severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje. Souhlas s tímto krokem byl podle Soulu podmíněn přísným utajením, které však ukrajinská strana jednostranně porušila. Kyjev navíc následně veřejně popřel, že by obě vlády jakoukoli dohodu o mlčenlivosti uzavřely. Jihokorejští představitelé vyjádřili nad postupem Ukrajiny ostrý nesouhlas a zvažují přijetí dalších opatření.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Petr Porošenko ,  Julija Tymošenková ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Podzim, ilustrační fotografie.

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

včera

 FlyDubai

Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla

Dopravní letoun společnosti FlyDubai směřující z Dubaje do Tel Avivu musel nouzově přistát na letišti Tabúk v Saúdské Arábii po dramatu na palubě. Druhý pilot se podle svědectví pokusil stroj otevřeně sabotovat, napadl kapitána nožem a navedl letadlo do prudkého klesání. Tragédii zabránila rychlá reakce tří izraelských cestujících, kteří útočníka v kokpitu přemohli a zneškodnili. Na palubě se nacházeli také další dva piloti, kteří se následně ujali řízení a bezpečně přistáli.

včera

včera

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek

Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.

včera

Andy Burnham

Británie zvažuje opětovný vstup do EU

Britský ministerský předseda Andy Burnham naznačil, že opětovný vstup Spojeného království do Evropské unie patří mezi možnosti, které by vláda mohla zvážit při utváření dlouhodobých vztahů s kontinentem. Podle premiéra přinesla současná podoba brexitu britské ekonomice i společnosti více škody než užitku. Z toho důvodu chce prozkoumat všechny dostupné varianty, jak vzájemné vazby s Bruselem napravit. Tento krok vyvolal ostré reakce opozice, která předsedu vlády obviňuje z otevírání starých ran.

včera

Letadla, ilustrační foto

Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti

Dramatický incident na palubě komerčního letu společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil neplánovaným přistáním v Saúdské Arábii poté, co se v kokpitu odehrál násilný střet mezi piloty. Podle izraelských bezpečnostních představitelů existuje vážné podezření, že se jednalo o pokus o teroristický útok se záměrem stroj navést k zemi. 

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě

Poslanci pokračují v jednání na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, na které se má hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Jednání bylo zahájeno již v úterý odpoledne a večer bylo přerušeno. Opoziční poslanci se snaží kabinetu vyslovit nedůvěru, zatímco zástupci vládních stran využívají prostor u řečnického pultu k prezentaci výsledků své dosavadní práce. Do diskuse se přihlásily ještě desítky zákonodárců, takže přesný čas samotného hlasování zůstává nejasný.

včera

Letadla, ilustrační foto

Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi

Dramatický incident se odehrál na palubě linky FZ 1073 společnosti Flydubai ze Spojených arabských emirátů do Izraele. Letoun směřující z Dubaje do Tel Avivu musel neplánovaně přistát v Saúdské Arábii poté, co posádka vyslala signál upozorňující na únos stroje. Izraelské úřady událost vyšetřují jako teroristický čin a podle předběžných zjištění zabránil tragédii zásah cestujících a členů posádky. Druhý pilot se totiž během letu pokusil převzít kontrolu nad strojem a zřítit se s ním.

včera

Ilustrační foto

Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů

Čínský vývojář umělé inteligence Moonshot provádí interní přezkum svých systémů poté, co se výzkumníkům podařilo přimět jeho modely Kimi k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů. Společnost Mindgard, která se zabývá testováním bezpečnosti systémů umělé inteligence, zjištění odhalila při prověřování modelů Kimi K2.6 a K3 Swarm. Tyto systémy nedokázaly uplatnit nastavená bezpečnostní omezení, která měla podobným tématům zabránit. K selhání došlo během procesu takzvaného jailbreakingu, při němž výzkumníci zadávají složité instrukce s cílem zjistit, zda model obojde své bezpečnostní pojistky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o zavedení dobrovolných kontrol v oblasti vývoje umělé inteligence. Současně podepsal výkonné nařízení, kterým se tento obor v rámci federální administrativy oficiálně přejmenovává. Místo dosavadního termínu umělá inteligence se má nově používat název superinteligence. Ke shodě došlo po společném obědě zástupců sektoru v Bílém domě.

včera

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.

včera

29. září 2026 21:59

Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se setkal se zástupci bezpečnostních sborů a odborových organizací, kterým představil plán postupného navyšování platů příslušníků i další priority rozpočtu resortu vnitra na rok 2027. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR se mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy