Ukrajinu tento rok čekají dvojí volby, prezidentské a parlamentní. První kolo prezidentských proběhne už na konci března. Průzkumy ukazují, že Ukrajinci by si přáli takového prezidenta, který by zajistil mír. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, nebude lehké jej najít.
Válka na Ukrajině, která vypukla v roce 2014, už trvá pět let. Sporadické boje na sporných území zabili už více jak 10 000 lidí a vedly k vysídlení více jak 2 miliónu lidí. Ukrajinci jsou z války velmi unavení.
Podle průzkumu veřejného mínění z listopadu 57% lidí vnímá konflikt na Donbasu jako největší problém země. Jiný průzkum naznačil, že tak nahlíží 66% lidí. Podle prosincového průzkumu 72% Ukrajinců vnímá válku jako největší problém země.
Zároveň však jiné průzkumy ukazují, že vzrůstající počet Ukrajinců považuje za naléhavější, co se týče jejich rodin, ekonomické problémy jako jsou ceny potravin a komodit, platy či penze. Podle sociologů lze očekávat, že jak se budou volby blížit, začnou tyto témata převažovat, zvláště pak mezi lidmi, co jsou vzdáleni válečným oblastem.
Je však nepochybné, že ten ze 17 kandidátů na prezidenta, který přijde s věrohodným plánem na zajištění míru, bude mít obrovskou výhodu ve volbách. Zatím se však nikdo takový neobjevil. Sami Ukrajinci nečekají od Petra Porošenka, současného prezidenta, že by byl ochotný a schopný se dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jakémkoliv typu dlouhodobého příměří, mimo jiné proto, že se oba politici se vzájemně nesnáší.
Bývalá ukrajinská premiérka s výraznými šancemi v prezidentském klání, Julija Tymošenková, navrhuje vyřešit ukrajinskou válku prostřednictvím tzv. budapešťského formátu. Ten byl uzavřen v roce 1994 mezi Ukrajinou, Velkou Británií, USA a Ruskem a stanovoval, že Ukrajina se vzdá třetí největší nukleární arzenál na světě výměnou za bezpečnostní záruky ze strany uvedených států.
Analytici jsou však skeptičtí, zda-li „Budapešť+“ něco změní, když Rusko očividně porušilo budapešťský formát anexí Krymu a podporou ruských separátních republik na východě země. Plán Tymošenkové postrádá specifika, co s Donbasem a tedy neposkytuje konkrétní řešení ožehavého problému.
Podobně problematický je přístup Volodymyra Zelenskijského, televizního komika, který v průzkumech vede i nad i Porošenkem a mohl by mít šanci i porazit Tymošenkovou. Zelenskij taktéž nenabízí konkrétní řešení situace na Donbasu a spokojuje se s abstraktním „potkáme se ve středu“.
Rádio Svobodná Evropa upozorňuje, že nekonkrétnost politiků je do značné míry dána i nejasnými požadavky samotných Ukrajinců, kteří mají na věc rozdílné představy a neexistuje zde jasný konsensus. Ukrajinské a ruské pozice jsou v mnohém fundamentálně odlišné a ti politici více příznivější ruského pohledu na věc jsou obviňováni z velezrady a služby Rusku, což dále ztěžuje dosáhnutí kompromisu mezi oběma stranami.
Většina Ukrajinců je přesvědčena, že dohody nelze dosáhnout, pokud nebude ze strany Ruska ochota na ní přistoupit. Pokud ruský prezident Vladimír Putin bude chtít setrvat v dosavadním stavu, všechny pokusy ukrajinských politiků jsou odsouzeny k nezdaru. Nicméně, volba ukrajinského prezidenta ukáže, zda-li je ochota i na straně Ukrajinců.
Související
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
Ukrajina , Petr Porošenko , Julija Tymošenková , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Rusko
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák