Ukrajinci hledají mírového prezidenta. Bude to proruský kandidát?

Ukrajinu tento rok čekají dvojí volby, prezidentské a parlamentní. První kolo prezidentských proběhne už na konci března. Průzkumy ukazují, že Ukrajinci by si přáli takového prezidenta, který by zajistil mír. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, nebude lehké jej najít.

Deník Shopaholičky

Válka na Ukrajině, která vypukla v roce 2014, už trvá pět let. Sporadické boje na sporných území zabili už více jak 10 000 lidí a vedly k vysídlení více jak 2 miliónu lidí. Ukrajinci jsou z války velmi unavení.

Podle průzkumu veřejného mínění z listopadu 57% lidí vnímá konflikt na Donbasu jako největší problém země. Jiný průzkum naznačil, že tak nahlíží 66% lidí. Podle prosincového průzkumu 72% Ukrajinců vnímá válku jako největší problém země.

Zároveň však jiné průzkumy ukazují, že vzrůstající počet Ukrajinců považuje za naléhavější, co se týče jejich rodin, ekonomické problémy jako jsou ceny potravin a komodit, platy či penze. Podle sociologů lze očekávat, že jak se budou volby blížit, začnou tyto témata převažovat, zvláště pak mezi lidmi, co jsou vzdáleni válečným oblastem.

Je však nepochybné, že ten ze 17 kandidátů na prezidenta, který přijde s věrohodným plánem na zajištění míru, bude mít obrovskou výhodu ve volbách. Zatím se však nikdo takový neobjevil. Sami Ukrajinci nečekají od Petra Porošenka, současného prezidenta, že by byl ochotný a schopný se dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jakémkoliv typu dlouhodobého příměří, mimo jiné proto, že se oba politici se vzájemně nesnáší.

Bývalá ukrajinská premiérka s výraznými šancemi v prezidentském klání, Julija Tymošenková, navrhuje vyřešit ukrajinskou válku prostřednictvím tzv. budapešťského formátu. Ten byl uzavřen v roce 1994 mezi Ukrajinou, Velkou Británií, USA a Ruskem a stanovoval, že Ukrajina se vzdá třetí největší nukleární arzenál na světě výměnou za bezpečnostní záruky ze strany uvedených států.

Analytici jsou však skeptičtí, zda-li „Budapešť+“ něco změní, když Rusko očividně porušilo budapešťský formát anexí Krymu a podporou ruských separátních republik na východě země. Plán Tymošenkové postrádá specifika, co s Donbasem a tedy neposkytuje konkrétní řešení ožehavého problému.

Podobně problematický je přístup Volodymyra Zelenskijského, televizního komika, který v průzkumech vede i nad i Porošenkem a mohl by mít šanci i porazit Tymošenkovou. Zelenskij taktéž nenabízí konkrétní řešení situace na Donbasu a spokojuje se s abstraktním „potkáme se ve středu“.

Rádio Svobodná Evropa upozorňuje, že nekonkrétnost politiků je do značné míry dána i nejasnými požadavky samotných Ukrajinců, kteří mají na věc rozdílné představy a neexistuje  zde jasný konsensus. Ukrajinské a ruské pozice jsou v mnohém fundamentálně odlišné a ti politici více příznivější ruského pohledu na věc jsou obviňováni z velezrady a služby Rusku, což dále ztěžuje dosáhnutí kompromisu mezi oběma stranami.

Většina Ukrajinců je přesvědčena, že dohody nelze dosáhnout, pokud nebude ze strany Ruska ochota na ní přistoupit. Pokud ruský prezident Vladimír Putin bude chtít setrvat v dosavadním stavu, všechny pokusy ukrajinských politiků jsou odsouzeny k nezdaru. Nicméně, volba ukrajinského prezidenta ukáže, zda-li je ochota i na straně Ukrajinců.

Deník Shopaholičky

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový

Diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině by mohlo vstoupit do „klíčového týdne“. Uvedla to nejvyšší diplomatka Evropské unie v době, kdy se speciální vyslanec Donalda Trumpa připravuje na jednání s Vladimirem Putinem po víkendových rozhovorech s Ukrajinou.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Julija Tymošenková Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy