Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána bývá často v západních médiích vykreslováno jako „ruský trojský kůň“ jehož prostřednictví ruský prezident Vladimír Putin může ovlivňovat Evropu. Ačkoliv Orbán sdílí s Putinem jisté konzervativně názory, v ekonomické a politické praxi Maďarsko je nezpochybnitelně svázáno se Západem, argumentuje respektovaný think-tank Atlantická rada.
Podezření, že Maďarsko slouží ruským cílům, bývá často zmiňováno ve spojení s energetikou. Maďarsko se s Ruskem dohodlo na výstavbě dvou nových bloků v jaderné elektrárně v Paksu. Zároveň odebírají ruský zemní plyn z plynovodu Turkish Stream.
Americký ministr energetiky Rick Perry Maďarsko při své návštěvě Budapeště varoval, že tím napomáhají upevnění jeho vlivu v jihozápadní Evropě. USA jsou přesvědčeny, že Rusko využívá energie jako zbraně k nátlaku na dané státy.
Podle Atlantické rady však je nutné vzít v úvahu, že Maďarsko v mnoha důležitých případech naopak napomáhá ruský vliv v jihozápadní Evropě snižovat. Orbán v roce 2010-2011 odkoupil od ruské ropné společnosti Surgutněftěgaz podíl, který držela v maďarském gigantovi MOL. Právě MOL, 26% vlastněným maďarskou vládou, představuje jednoho z největších energetických konkurentů Ruska v regionu.
Zvláště tvrdé obchodní boje svádí MOL s největší ruskou ropnou společností Rosňefť v Chorvatsku. Zde se pokouší o vytvoření skladovacích kapacit a podporuje investice do energetické infrastruktury, které by snížily jeho i chorvatskou, případně i rumunskou, energetickou závislost na Rusku.
Američany vyčítané braní zemního plynu od Ruska není záležitostí jen Maďarska, ale využívají jej i další evropské státy, včetně těch hlavních typu Německa či Francie. Orbán se neschází s Putinem více než jiní evropští státníci a tedy nařčení, že právě Maďarsko představuje bránu pro ruský vliv do Evropy je podle Atlantické rady neopodstatněné.
Co se týče zahraniční politiky, existují mezi Maďarskem a Ukrajinou jisté rozepře ohledně postavení maďarské menšiny zemi, které se zdají vyhovovat Rusku. Budapešti vadí ukrajinský zákon stanovující povinou výuku ukrajinštiny i na menších školách a návrh ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zakázat dvojí občanství. Maďarsko kvůli tomu blokuje schůzky ukrajinských diplomatů NATO a Ukrajiny. Kyjev osočuje Maďarsko, že tak činí pod ruským vlivem.
Budapešť toto nařčení odmítá. Podle Atlantické rady nemá oficiálně nic proti možnému začlenění Ukrajiny k NATO a EU, pokud se tento problém vyřeší. Ještě před vypuknutím momentální disputace Maďarsko bylo jeden z prvních států podporujících začlenění Ukrajiny do EU a stálo za zavedením volného, bezvízového pobytu pro ukrajinské pracovníky. Taktéž se hned přidalo k ekonomickým sankcím proti Rusku za anexi Krymu.
Podle listu Wall Street Journal měl Obrán při setkání s americkým velvyslancem říci, že Maďarsko chce ve vztahu k Rusku a Číně být „neutrální jako Rakousko“. Jeho energetická i zahraniční politika se zdá následovat tento pragmatický požadavek. Maďarsko není vyloženě protiruské, neznamená to však, že by bylo protizápadní.
Související
Maďarsko a Slovensko podají žalobu na Evropskou unii
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Maďarsko , Rusko , Viktor Orbán , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák