Důvěra ve všechny leadery výrazně poklesla napříč světem, ukázal průzkum. Bezprecedentní, může dojít kvůli tomu k válce, varuje šéf výzkumné agentury

Poslední dva roky Gallup sleduje zcela bezprecedentní pokles důvěry ve všechny světové leadery. Obvykle jeden klesá, zatímco druhý stoupá, nyní však průzkumy ukazují, že se tak děje u všech leaderů. Podle Stoycheva tato nedůvěra jde za klasické rozdělení na elity/ masy, leadery/voliče a má mnohem hlubší důvody související s současnou proměnou uspořádání světa.

Obvykle podpora leadera klesá u něj doma kvůli místním problémům, nemusí to však nutně znamenat, že poklesne i jeho podpora a obliba ve světě. To se však nyní děje a pokles důvěry je dle Stoycheva skutečně mezinárodním, nikoliv pouze domácím fenoménem. Mezinárodní podpora poklesla jak u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona potýkajícího se s hnutím žlutým vest, tak u ruského prezidenta Vladimira Putina, na domácím hřišti nezvykle ostře kritizovaného za kontroverzní důchodovou reformu.

Stoychev upozorňuje, že domácí krize a jistý negativní pohled na ni v jednom regionu se nemusí odrážet v jiném. Např. hodnocení britské premiérky Theresy Mayové šlo v některých zemích a regionech nahoru kvůli brexitu, který je v nich vnímán mnohem pozitivněji než v Evropě.

Někteří leadeři tedy mohou mít větší respekt v jiném regionu než v tom domovském. Platí to např. o německé kancléřce Angele Merkelové. Merkelová má lepší hodnocení v Africe, Kanadě či té části nepatřící pod EU než v EU. Ztráta důvěry těchto zemích v jejich přední státníky je dle Stoycheva zcela nový fenomén.

Merkelová sice zůstává jednou z nejrespektovanějších političek v Evropě i ve světě, avšak i ona ztratila jako další státníci významný podíl podpory. Podle Stoycheva tato celosvětová nedůvěra v leadery vychází z proměny dříve unipolárního světového řádu s jednou světovou velmocí na multipolární světový řád s vícero konkurujícími si aktéry. Politici nejsou schopni se vypořádat s výzvami, která tato změna přináší a tím vzniká obecná skepse, tvrdí ředitel Gallupu.

Toto je zvláště nebezpečné proto, že voličská nedůvěra vůči jinému státníkovi může vést k vzájemnému konfliktu. Zatímco během svého prvního roku působení v úřadu byl americký prezident Donald Trump v porovnání s jinými zeměmi poměrně hodně přijímán v Rusku, loňský rok jeho podpora mezi Rusy poklesla o 70%. Podobně nízké číslo má mezi Američany ruský prezident Vladimír Putin. Občané obou velmocí začínají vnímat toho druhého státníka jako nepřítele –  a to se může vést k ohrožení stability světa a dokonce možnému vojenskému konfliktu, varuje Stoychev.

Nedávný průzkum Gallup ohledně pohledu lidí na stav světa v roce 2019 ukázal zajímavou skutečnost, že více rozvinuté země vyjadřují mnohem větší skepticismus ohledně globálního směřování než ty méně rozvinuté. 48% oslovených lidí z EU má za to, že tento rok bude méně mírumilovnější a mnohem problematičtější než ten předchozí – v západní části EU si to myslí 53% a ve východní EU 48%. Naopak v Africe si 49% lidí myslí, že rok 2019 bude mírumilovnější. Gallup poznamenává, že obavy západních Evropanů ohledně stavu světa jsou bezprecedentní a ukazují na hloubku jejich strachu z toho, jaký bude vypadat příští světový řád po rozpadu toho ustáleného druhé světové válce.