Tisíce raket ve všech koutech světa a návrat studené války? Expert má jasno

Rusko dne 2. února pozastavilo dodržování studenoválečné smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu (INF), čemuž předcházel stejný krok USA, konstatuje vojenský analytik Dmitrij Stefanovič v komentáři pro server Moscow Times. Expert z Ruské rady pro mezinárodní vztahy připomíná, že Moskva a Washington se dlouho vzájemně obviňovaly z porušování dohody, což ji učinilo dále neudržitelnou.

Hrozí závažné důsledky

Tato vzájemná podezíravost z porušování smlouvy INF může mít závažné důsledky, varuje odborník. Podotýká, že existují signály, že Rusko i USA se chystají alespoň částečně přezbrojit.

Aktuální zprávy o krátkodobém vývoji amerických raket si sice protiřečí, ale existují hrubé obrysy, že Spojené státy začnou rozmístěním střel osazených konvenčními hlavicemi, uvádí Stefanovič. Dodává, že USA s vysokou pravděpodobností zahájí letové testy nových zbraní ještě před vypršením smlouvy INF, což dohoda oficiálně zakazuje.

Analytik očekává, že Spojené státy začnou uvedené kroky podnikat již na jaře. "Poté, co smlouva oficiálně vyprší, USA zřejmě rozmístí rakety PrSM, které jsou v zásadě obdobou ruských 'balistických' střel Iskander-M s dosahem delším než dříve udávaných 499 kilometrů," píše Stefanovič. Za další pravděpodobnou možnost označuje vývoj pozemní verze raket s plochou dráhou letu JASSM, které jsou nyní odpalovány pouze ze vzduchu.

Co se týká plánu Kremlu a ruského ministerstva obrany, ty hovoří mnohem otevřeněji o tom, jaké zbraňové systémy se budou vyvíjet a kdy, poukazuje expert. Konstatuje, že předně jde o plán vývoje ze země odpalované verze střely s plochou dráhou letu Kalibr, která zřejmě bude vykazovat značnou technologickou podobnost s nechvalně známou raketou 9M729, která podle americké strany porušila smlouvu INF.

Tyto plány nejsou tak přelomové, jelikož střely Kalibr již nyní existují v námořních verzích odpalovaných z různých platforem, uvádí Stefanovič. Neočekává, že by vývoj takové zbraně měl pro ruský zbrojní průmysl představovat větší výzvu, jelikož příslušné odpalovací zařízení bude velmi podobné tomu pro již vyráběný expertní Kalibr "Club-M".

Bezobsažný humbuk

"Ruští představitelé také avizovali novou ze země odpalovanou hypersonickou střelu," píše odborník. Deklaruje, že okolo tohoto typu zbraní je hodně rušno, ale ve skutečnosti jde především o bezobsažný humbuk.

Ze země odpalované hypersonické střely krátkého, středního a dlouhého doletu zmiňuje v poslední době při mnoha příležitostech ruský ministr obrany Sergej Šojgu, připomíná analytik. Dodává, že tyto plány podpořil také ruský prezident Vladimir Putin a ministerstvo obrany minulý týden potvrdilo, že nové hypersonické střely budou připravené do roku 2020.

O ruské schopnosti dostát těmto slibům by podle experta nemělo být pochyb. Pokládá však otázku, zda jsou takové zbraně ve skutečnosti potřeba. "I v nejhorším případě nedojde k rozmístění raket v rozsahu podobném studené válce, kdy byly po celé Evropě rozmístěny stovky střel," míní Stefanovič. Očekává spíše symbolické kroky, v rámci kterých by mohlo dojít k dislokaci raket na Ukrajině s doletem okolo 800 kilometrů namířených na Moskvu.

Rusko a USA zůstanou na špici v raketových technologiích, ať se situace vyvine jakkoliv, zdůrazňuje odborník. Dodává, že pokud se obě země rozhodnout rozmístit své moderní zbraně středního dosahu v Asii, nejvíce poškozeným bude Čína.

K takovému scénáři ovšem nemusí dojít, protože Putin dává jasně najevo své odhodlání nerozmístit rakety středního a krátkého doletu v regionu, pokud tak USA neučiní jako první, poukazuje analytik. To považuje za výborný příklad zdrženlivosti, který může nakonec pomoci utlumit současnou krizi.

Jednostranné závazky sice nejsou tak pevné jako mezinárodní smlouvy, ale momentálně mohou být užitečné, konstatuje Stefanovič. I ti nejzarytější  kritici kontroly zbrojení tak nakonec mohou připustit, že oboustranná zdrženlivost při dislokaci je levnější a bezpečnější než rozmístění tisícovek raket a příslušných protiraketových systémů ve všech koutech světa.  

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko Rakety 9M729 (ruská raketa)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy