V Bosně bobtná vnitřní spor o uprchlíky. Lokální úřady vyhrožují Sarajevu

Ultimátum centrální vládě adresovala minulý týden vláda Unsko-sanského kantonu, který je samosprávní jednotkou v rámci Federace Bosny a Hercegoviny, jedné ze dvou entit tvořící stát Bosna a Hercegovina.

Složité státoprávní uspořádání Bosny, které bylo zavedeno po skončení krvavé občanské války v roce 1995, postupně téměř zcela ochromilo fungování celostátních institucí. Na vině je především neschopnost či neochota tří konstitutivních národů země - Bosňáků, Srbů a Chorvatů - vzdát se svých dílčích zájmů a posilovat společný stát jako celek.

Kanton, který je dočasným domovem většiny migrantů nacházejících se v zemi, si již dlouho stěžuje, že migrační záležitosti mají spadat pod jurisdikci celostátních institucí. Ty se k nim ovšem nehlásí. Snažení lokálních úřadů o přesun kompetencí směrem na centrum veřejně podpořil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Starosta města Bihać Šuhret Fazlić popsal situaci pro televizi N1 jako zoufalou: "Sedneme si k jednání s celostátními ministry a oni si stěžují, jak je stát nefunkční. To je velice frustrující." Pro případ, že centrální úřady jeho žádosti nevyhoví, starosta už objednal dopravu migrantů do Sarajeva, kde se o ně bude muset centrální vláda postarat. Podle něj má nést břímě péče o migranty celá Bosna a ne pouze Unsko-sanský kanton.

Celostátní ministr bezpečnosti Dragan Mektić nicméně řekl, že pochybuje o tom, že přenesení zodpovědnosti na stát tento problém vyřeší. "Dal jsem tuto žádost do procesu, ale nemyslím si, že se něco zásadního změní," prohlásil Mektić, jehož ministerstvo odmítlo vysvětlit, jaké budou jeho další kroky v rámci tohoto "procesu".

Bosna a Hercegovina na svém území za rok 2018 evidovala přes 20.000 migrantů a uprchlíků, z nichž na teritoriu státu zůstává 3900 lidí. Většina z nich přebývá v uprchlických zařízeních v Unsko-sanském kantonu.