Srbsko nadále splácí dluhy po své odpadlické provincii Kosovo. Ta v roce 2008 vyhlásila samostatnost, Bělehrad ji ale stále považuje za nedílnou součást svého území. Splátkový kalendář na zbývajících 200 milionů eur (asi pět miliard Kč) má Srbsko rozvržený až do roku 2041. Věřitelem je i Česká republika.
Srbský deník Večernje novosti s odkazem na informace srbské centrální banky uvedl, že Bělehrad k 31. lednu 2019 splatil již 750 milionů eur (přes 19 miliard Kč) z kosovského dluhu a v příštích 22 letech zaplatí věřitelům dalších bezmála 200 milionů eur.
Jedná o dluhy, které vznikly v 70. až 90. letech letech v dobách Jugoslávie, která finance využívala na rozvoj svého nejchudšího regionu. Stavěly se z nich silnice, železnice či energetické projekty.
Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, se k těmto dluhům nehlásí. Bělehrad, který samostatnost neuznává a vede proti ní diplomatický boj, se ale splácení nemůže zříci, neboť podle srbské ústavy je provincie Kosovo a Metochie nedílnou součástí státního území.
Splácení kosovského dluhu má význam i z hlediska současné právní pře mezi Bělehradem a Prištinou o vlastnictví některých kosovských podniků vybudovaných v jugoslávských dobách. V první řadě jde o těžební a metalurgický kombinát Trepča v Kosovské Mitrovici, na nějž vznášejí nárok obě strany.
Always a special honor to meet a great and true friend of #Kosovo. US Representative @RepEliotEngel, Chairman of The House Foreign Affairs Committee. The special bond between #Kosovo and #US can never be broken. God Bless Kosovo, God Bless USA ???? pic.twitter.com/YOfZlKsk5I
— Ramush Haradinaj (@haradinajramush) 16. února 2019
Necelých 14 milionů eur (360 milionů Kč) ze zbývajícího kosovského dluhu tvořil úvěr od tehdejšího Československa. Loni v prosinci uzavřela česká ministryně financí Alena Schillerová a její srbský protějšek Siniša Mali dohodu, podle níž Bělehrad v rámci vypořádání celkového dluhu vzniklého československými půjčkami bývalé Jugoslávii zaplatí Česku 221,7 milionu korun. Na 70 procent dluhu bude odepsáno.
Související
Fico nakonec kvůli viróze necestoval ani do Srbska
Srbský prezident Vučić rezignoval
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák