Budíček pro Rusko? Vláda na krizi reaguje pomalu, burcuje politoložka + VIDEO

Rusko, ekologický donátor

Lední medvědi se stali jedním z hlavních symbolů klimatické změny, jelikož jejich přežití se přímo odvíjí od tajícího ledu v Arktidě, vysvětluje odbornice. Dodává, že úbytek ledu nutí lední medvědy k přesunu na břeh, kde hledají potravu, často u lidských sídel, kam je láká pach odpadu.

Jde o jeden z mnoha příkladů dopadu klimatické změny, který ovlivňuje zvířata i lidi, konstatuje Martusová. Případ zároveň pokládá za příležitost zhodnotit ruský přístup ke klimatickým změnám.

"Rusko je jedním z pěti největších světových přispívatelů ke globálním emisím skleníkových plynů a největším vývozcem fosilních paliv," připomíná politoložka. Deklaruje, že zapojení Ruska do pokusu zmírňovat dopady klimatických změn je klíčové, ale ruská vláda na narůstající krizi reaguje pomalu.

Na domácí úrovni Rusko dosáhlo mnoha důležitých úspěchů, připouští expertka. Zmiňuje zákon omezující plýtvání plynem, pokusy zvýšit energetickou efektivitu i podporu většímu využívání obnovitelných zdrojů, přičemž ruskou klimatickou doktrínu z roku 2009 označuje za dobrý rámec pro další vývoj.

Ruská ekonomika zároveň zůstává závislá na těžbě ropy a zemního plynu, upozorňuje Martusová. Dodává, že v době, kdy se mnoho zemí světa snaží opustit uhlí, výrazem čehož je například organizace Powering Past Coal Alliance, ruská vláda naopak přislíbila aktivní rozvoj uhelného průmyslu.     

"Z mezinárodního hlediska má zapojení se do klimatické debaty stále více politickou příchuť," pokračuje akademička. Podotýká, že Rusko o sobě často hovoří jako o "ekologickém donátorovi" světa a odkazuje například na své rozsáhlé zalesněné území, které slouží jako lapač uhlíku absorbující emise jiných zemí, čímž ospravedlňuje absenci dalších akcí.

Naděje existuje  

V roce 2004, po letech otálení, Rusko ratifikovalo Kjótský protokol, ale nepřihlásilo se k jeho druhému závaznému období, připomíná politoložka. Tvrdí, že ruský přístup k Pařížské klimatické dohodě může být stejný, protože Moskva ji sice v roce 2016 podepsala, ale ratifikační proces odkládá.

Ze 179 zemí které Pařížskou dohodu ratifikovaly, je Rusko největší znečišťovatel, který tak zatím neučinil, uvádí Martusová. Konstatuje rovněž, že Rusko a Turecko jsou jediné státy skupiny G20, které zatím smlouvu neratifikovaly, ačkoliv americký prezident Donald Trump v červnu 2017 oznámil záměr od dohody odstoupit.

Stále existuje značná naděje, že Rusko dohodu ratifikuje, míní odbornice. Zmiňuje lednovou zprávu listu Kommersant, že vlivný Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů takový krok podporuje a vládní meziresortní pracovní skupina má v nejbližších týdnech vydat zprávu posuzující přínosy a rizika ratifikace Pařížské dohody, přičemž finální rozhodnutí se očekává v březnu.

"I pokud Rusko (dohodu) ratifikuje, jeho závazky nejsou zdaleka ambiciózní," kritizuje politoložka. Vysvětluje, že podle Pařížské klimatické dohody mají všechny účastnické země předložit vlastní cíle redukce svých emisí a Ruskem stanovený cíl pro rok 2030 vědecká organizace Climate Action Tracker vyhodnotila jako "kriticky nedostatečný" a udělila mu nejnižší možné hodnocení.

Klimatická změna je celosvětový problém a vyžaduje globální řešení, deklaruje Martusová. Varuje, že i Rusko je vysoce zranitelné dopadem klimatických změn, což dramaticky ukázal výskyt ledních medvědů na Nové zemi.

Dalekosáhlejší reakce ruské vlády je tedy nezbytná, tvrdí odbornice. Soudí, že Rusko má potenciál stát se světovým lídrem v boji s klimatickou změnou a nezbývá než doufat, že široce medializovaný incident s ledními medvědy zemi k tomuto vyburcuje.