Budíček pro Rusko? Vláda na krizi reaguje pomalu, burcuje politoložka + VIDEO

Záběry zachycující lední medvědy na ruském dálném severu, na souostroví Nová země, přitáhly pozornost médií po celém světě, poukazuje Ellie Martusová, politoložka z University of Warwick. Expertka na postsovětský prostor v komentáři pro server Moscow Times, vysvětluje, že video ledních medvědů skotačících na skládkách odpadu je zábavné a jde o velký příběh, který však většinu Rusů, krom těch žijících na zmíněném souostroví, příliš neznepokojuje.

Rusko, ekologický donátor

Lední medvědi se stali jedním z hlavních symbolů klimatické změny, jelikož jejich přežití se přímo odvíjí od tajícího ledu v Arktidě, vysvětluje odbornice. Dodává, že úbytek ledu nutí lední medvědy k přesunu na břeh, kde hledají potravu, často u lidských sídel, kam je láká pach odpadu.

Jde o jeden z mnoha příkladů dopadu klimatické změny, který ovlivňuje zvířata i lidi, konstatuje Martusová. Případ zároveň pokládá za příležitost zhodnotit ruský přístup ke klimatickým změnám.

"Rusko je jedním z pěti největších světových přispívatelů ke globálním emisím skleníkových plynů a největším vývozcem fosilních paliv," připomíná politoložka. Deklaruje, že zapojení Ruska do pokusu zmírňovat dopady klimatických změn je klíčové, ale ruská vláda na narůstající krizi reaguje pomalu.

Na domácí úrovni Rusko dosáhlo mnoha důležitých úspěchů, připouští expertka. Zmiňuje zákon omezující plýtvání plynem, pokusy zvýšit energetickou efektivitu i podporu většímu využívání obnovitelných zdrojů, přičemž ruskou klimatickou doktrínu z roku 2009 označuje za dobrý rámec pro další vývoj.

Ruská ekonomika zároveň zůstává závislá na těžbě ropy a zemního plynu, upozorňuje Martusová. Dodává, že v době, kdy se mnoho zemí světa snaží opustit uhlí, výrazem čehož je například organizace Powering Past Coal Alliance, ruská vláda naopak přislíbila aktivní rozvoj uhelného průmyslu.     

"Z mezinárodního hlediska má zapojení se do klimatické debaty stále více politickou příchuť," pokračuje akademička. Podotýká, že Rusko o sobě často hovoří jako o "ekologickém donátorovi" světa a odkazuje například na své rozsáhlé zalesněné území, které slouží jako lapač uhlíku absorbující emise jiných zemí, čímž ospravedlňuje absenci dalších akcí.

Naděje existuje  

V roce 2004, po letech otálení, Rusko ratifikovalo Kjótský protokol, ale nepřihlásilo se k jeho druhému závaznému období, připomíná politoložka. Tvrdí, že ruský přístup k Pařížské klimatické dohodě může být stejný, protože Moskva ji sice v roce 2016 podepsala, ale ratifikační proces odkládá.

Ze 179 zemí které Pařížskou dohodu ratifikovaly, je Rusko největší znečišťovatel, který tak zatím neučinil, uvádí Martusová. Konstatuje rovněž, že Rusko a Turecko jsou jediné státy skupiny G20, které zatím smlouvu neratifikovaly, ačkoliv americký prezident Donald Trump v červnu 2017 oznámil záměr od dohody odstoupit.

Stále existuje značná naděje, že Rusko dohodu ratifikuje, míní odbornice. Zmiňuje lednovou zprávu listu Kommersant, že vlivný Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů takový krok podporuje a vládní meziresortní pracovní skupina má v nejbližších týdnech vydat zprávu posuzující přínosy a rizika ratifikace Pařížské dohody, přičemž finální rozhodnutí se očekává v březnu.

"I pokud Rusko (dohodu) ratifikuje, jeho závazky nejsou zdaleka ambiciózní," kritizuje politoložka. Vysvětluje, že podle Pařížské klimatické dohody mají všechny účastnické země předložit vlastní cíle redukce svých emisí a Ruskem stanovený cíl pro rok 2030 vědecká organizace Climate Action Tracker vyhodnotila jako "kriticky nedostatečný" a udělila mu nejnižší možné hodnocení.

Klimatická změna je celosvětový problém a vyžaduje globální řešení, deklaruje Martusová. Varuje, že i Rusko je vysoce zranitelné dopadem klimatických změn, což dramaticky ukázal výskyt ledních medvědů na Nové zemi.

Dalekosáhlejší reakce ruské vlády je tedy nezbytná, tvrdí odbornice. Soudí, že Rusko má potenciál stát se světovým lídrem v boji s klimatickou změnou a nezbývá než doufat, že široce medializovaný incident s ledními medvědy zemi k tomuto vyburcuje.

Související

Více souvisejících

Rusko Klimatické změny Lední medvědi pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 6 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy