Budíček pro Rusko? Vláda na krizi reaguje pomalu, burcuje politoložka + VIDEO

Záběry zachycující lední medvědy na ruském dálném severu, na souostroví Nová země, přitáhly pozornost médií po celém světě, poukazuje Ellie Martusová, politoložka z University of Warwick. Expertka na postsovětský prostor v komentáři pro server Moscow Times, vysvětluje, že video ledních medvědů skotačících na skládkách odpadu je zábavné a jde o velký příběh, který však většinu Rusů, krom těch žijících na zmíněném souostroví, příliš neznepokojuje.

Rusko, ekologický donátor

Lední medvědi se stali jedním z hlavních symbolů klimatické změny, jelikož jejich přežití se přímo odvíjí od tajícího ledu v Arktidě, vysvětluje odbornice. Dodává, že úbytek ledu nutí lední medvědy k přesunu na břeh, kde hledají potravu, často u lidských sídel, kam je láká pach odpadu.

Jde o jeden z mnoha příkladů dopadu klimatické změny, který ovlivňuje zvířata i lidi, konstatuje Martusová. Případ zároveň pokládá za příležitost zhodnotit ruský přístup ke klimatickým změnám.

"Rusko je jedním z pěti největších světových přispívatelů ke globálním emisím skleníkových plynů a největším vývozcem fosilních paliv," připomíná politoložka. Deklaruje, že zapojení Ruska do pokusu zmírňovat dopady klimatických změn je klíčové, ale ruská vláda na narůstající krizi reaguje pomalu.

Na domácí úrovni Rusko dosáhlo mnoha důležitých úspěchů, připouští expertka. Zmiňuje zákon omezující plýtvání plynem, pokusy zvýšit energetickou efektivitu i podporu většímu využívání obnovitelných zdrojů, přičemž ruskou klimatickou doktrínu z roku 2009 označuje za dobrý rámec pro další vývoj.

Ruská ekonomika zároveň zůstává závislá na těžbě ropy a zemního plynu, upozorňuje Martusová. Dodává, že v době, kdy se mnoho zemí světa snaží opustit uhlí, výrazem čehož je například organizace Powering Past Coal Alliance, ruská vláda naopak přislíbila aktivní rozvoj uhelného průmyslu.     

"Z mezinárodního hlediska má zapojení se do klimatické debaty stále více politickou příchuť," pokračuje akademička. Podotýká, že Rusko o sobě často hovoří jako o "ekologickém donátorovi" světa a odkazuje například na své rozsáhlé zalesněné území, které slouží jako lapač uhlíku absorbující emise jiných zemí, čímž ospravedlňuje absenci dalších akcí.

Naděje existuje  

V roce 2004, po letech otálení, Rusko ratifikovalo Kjótský protokol, ale nepřihlásilo se k jeho druhému závaznému období, připomíná politoložka. Tvrdí, že ruský přístup k Pařížské klimatické dohodě může být stejný, protože Moskva ji sice v roce 2016 podepsala, ale ratifikační proces odkládá.

Ze 179 zemí které Pařížskou dohodu ratifikovaly, je Rusko největší znečišťovatel, který tak zatím neučinil, uvádí Martusová. Konstatuje rovněž, že Rusko a Turecko jsou jediné státy skupiny G20, které zatím smlouvu neratifikovaly, ačkoliv americký prezident Donald Trump v červnu 2017 oznámil záměr od dohody odstoupit.

Stále existuje značná naděje, že Rusko dohodu ratifikuje, míní odbornice. Zmiňuje lednovou zprávu listu Kommersant, že vlivný Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů takový krok podporuje a vládní meziresortní pracovní skupina má v nejbližších týdnech vydat zprávu posuzující přínosy a rizika ratifikace Pařížské dohody, přičemž finální rozhodnutí se očekává v březnu.

"I pokud Rusko (dohodu) ratifikuje, jeho závazky nejsou zdaleka ambiciózní," kritizuje politoložka. Vysvětluje, že podle Pařížské klimatické dohody mají všechny účastnické země předložit vlastní cíle redukce svých emisí a Ruskem stanovený cíl pro rok 2030 vědecká organizace Climate Action Tracker vyhodnotila jako "kriticky nedostatečný" a udělila mu nejnižší možné hodnocení.

Klimatická změna je celosvětový problém a vyžaduje globální řešení, deklaruje Martusová. Varuje, že i Rusko je vysoce zranitelné dopadem klimatických změn, což dramaticky ukázal výskyt ledních medvědů na Nové zemi.

Dalekosáhlejší reakce ruské vlády je tedy nezbytná, tvrdí odbornice. Soudí, že Rusko má potenciál stát se světovým lídrem v boji s klimatickou změnou a nezbývá než doufat, že široce medializovaný incident s ledními medvědy zemi k tomuto vyburcuje.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.
Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

Více souvisejících

Rusko Klimatické změny Lední medvědi pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putinova tajná zbraň: Jak v hybridní válce proti Ukrajině využívá šachy?

Více než tisíc let jsou šachy symbolem strategie a války. V současnosti však tento ikonický sport získává novou roli – stává se nástrojem ruské geopolitiky a propagandy, řízené přímo z Kremlu. Vladimir Putin proměnil tuto starodávnou hru v moderní nástroj své hybridní války proti Ukrajině a Západu, píše server Politico.

včera

Ilustrační foto

Zapomeňme na Západ vs. Rusko. Globální válku může odstartovat Indie s Pákistánem

Další ozbrojený útok v horském Kašmíru, na vysoce napjatém pomezí mezi Indií a Pákistánem, znovu připomněl, jak nebezpečně tenká je hranice mezi lokálním násilím a globální katastrofou. Nenávist mezi oběma jaderně vyzbrojenými státy je natolik zakořeněná a (geo)politicky přiživovaná, že i malý incident může snadno spustit řetězec událostí, který přeroste v nejničivější konflikt 21. století.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak bezpečné vakcíny vlastně jsou? Odpověď měla přinést obří studie, Trump ji těsně před dokončením zastavil

Globální vědecký projekt, jehož cílem bylo detailně zhodnotit bezpečnost vakcín proti covidu-19 u stovek milionů lidí, byl náhle ukončen pouhých 13 měsíců před plánovaným závěrem. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v rozpočtu amerických vládních institucí, které v posledních týdnech provádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedl server The Guardian.

včera

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy