Rusko se vměšuje do voleb v Moldavsku? Prozápadní strana dostala těžký zásah

Dva dny před parlamentními volbami v Moldavsku oznámily ruské úřady, že zatkly jednoho z obviněných z nezákonného vývozu desítek miliard rublů do zahraničí. Z organizace machinací ruští vyšetřovatelé podezírají vůdce moldavské vládní Demokratické strany, oligarchu Vlada Plahotniuka, na kterého vydali zatykač. Kišiněv proti tomu protestuje, informovala dnes agentura TASS.

"Takzvaný případ, který otevřeli Rusové proti předsedovi Plahotniukovi, představuje jasné a hrubé vměšování Ruska, jehož cílem je ovlivnit výsledek voleb," uvedla dnes Demokratická strana.

Na férový průběh parlamentních voleb v #Moldavsko budu dohlížet v oblasti #Comrat v Gaugazské autonomní oblasti. Tyto volby budou velkou výzvou a jejich výsledek určí, jak to dále bude s pro-evropskými ambicemi země. #Moldova

— Miroslav Poche MEP (@PocheMEP) 21. února 2019

V nedělních volbách se proti sobě postaví proruští socialisté podporovaní prezidentem Igorem Dodonem a prozápadní politické formace v čele s vládnoucí Demokratickou stranou. Podle průzkumů veřejného mínění je poměr sil mezi oběma tábory zhruba vyrovnaný.

Ruské ministerstvo vnitra podle svého dnešního sdělení Plahotniuka podezírá, že v letech 2013 a 2014 zorganizoval nezákonný převod více než 37 miliard rublů (asi 13 miliard Kč) z ruských bank. Plahotniuc je v Rusku v nepřítomnosti stíhán také kvůli podezření z účasti na neúspěšném pokusu o vraždu jednoho podnikatele.

Plahotniuc má podle listu Kommersant kromě moldavského i ruské a rumunské občanství. Nezastává sice žádnou ústavní funkci, ale přesto je považován za faktického vládce země a jeho vliv se zdá neomezený.

Paradoxně v ruském případu figuruje jako podezřelý kromě Plahotniuka i jiný moldavský boháč Veaceslav Platon, který byl v Kišiněvě odsouzen k 18 letům vězení za účast na legalizaci nezákonně získaných peněz v objemu asi 20 miliard dolarů (452 miliard Kč) pocházejících z Ruska. Platon jakoukoli vinu popírá a tvrdí, že se stal obětí politického procesu, zinscenovaného jeho sokem Plahotniukem.

Moldavský soud uznal Platona vinným v případu, který se týká legalizace peněz vykradených z ruských státních účtů zkorumpovanými politiky nebo získaných organizovanou kriminalitou. Kromě Moldavska směřovaly tyto peníze přes Lotyšsko do bank v řadě zemí Evropské unie. Toto schéma nazvané "ruská prádelna" odhalila v roce 2014 mezinárodní investigativní síť OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project).

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

Moldavsko Rusko Igor Dodon Vlad Plahotniuk (moldavský oligarcha)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy