Moldavsko se přiklonilo k Moskvě: Ve volbách zvítězili proruští socialisté

Ve volbách v jedné z nejchudších evropských zemí bylo v sázce její proevropské směřování. Moldavané se mírně přiklonili k proruské orientaci reprezentované socialisty, které podporuje prezident Igor Dodon. Proti nim stála na jedné straně prozápadní politická formace v čele s někdejší prezidentskou kandidátkou Maiou Sanduovou a na druhé straně současná vládnoucí Demokratická strana kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuka.

Volební komise dnes po sečtení bezmála všech hlasů informovala, že socialisté získali 31,2 procenta hlasů, což znamená zisk 34 ze 101 mandátů. Proevropský opoziční blok ACUM, který odmítá kvůli údajné zkorumpovanosti současnou vládu i prokremelskou opozici, dostal 26,6 procenta hlasů, a obsadí tak 26 křesel. 

Více poslanců, 31, ale bude mít Demokratická strana oligarchy Vlada Plahotniuca, byť ji podpořilo jen 23,7 procenta hlasujících. Do parlamentu se s více než osmi procenty hlasů dostala i malá strana Shor v minulosti odsouzeného podnikatele. Účast ve volbách byla mírně nad 49 procenty oprávněných voličů.

Moldavský volební systém byl nedávno změněn tak, že posílil význam jednomandátových volebních okrsků, do nichž se volí většinovým systémem. Tato změna měla podle kritiků zvýšit volební šance zejména vládní Demokratické strany, ale i proruských socialistů na úkor proevropského bloku ACUM. Konečné složení parlamentu proto neodráží procentuální výsledek stran.

Množí se spekulace o možných volebních manipulacích. Podle kandidátky opozičního bloku ACUM Maiy Sanduové byly nynější volby "nejméně demokratické v historii země". Prezident Igor Dodon, někdejší předseda socialistické strany, vyjádřil očekávání, že do několika měsíců budou vyhlášeny nové volby. Parlament, v němž nebude mít jasnou převahu žádná strana, má nyní podle agentury AP 45 dnů na to, aby schválil novou vládu.

Předvolební průzkumy veřejného mínění i první předběžné výsledky naznačovaly, že poměr sil mezi oběma hlavními tábory je zhruba vyrovnaný. Nakonec ale o několik procent přece jen zvítězili socialisté, sami ovšem vládnout nemohou.

Volební kampaň byla podle pozorovatelů mimořádně tvrdá. Jejím ústředním tématem byla korupce. Opozice kritizovala vládnoucí stranu za rozsáhlé zneužívání státních prostředků, vláda se snažila poukazovat na ruské vměšování do předvolební kampaně a přímou podporu proruských stran.

Dnes jsem také navštívil obec #Holuboaia (Holubinka). Ta byla založena v 80. letech 19. století Čechy z ukrajinského Čechohradu. Bylo to příjemné setkání s krajany, kafe s paní učitelkou matematiky Lydii roz. Karáskovou, a dalšími. #Moldova pic.twitter.com/vo4OwTi0cr

Evropská unie podepsala v roce 2014 s Kišiněvem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích. Je však čím dál kritičtější vůči pomalému tempu prováděných reforem. Loni také EU pozastavila rozvojovou pomoc zemi poté, co místní soud anuloval výsledky voleb kišiněvského starosty, v nichž zvítězil proevropský kandidát.

Proruští socialisté slíbili v případě svého vítězství vypovědět asociační smlouvu s EU, čímž by evropský vliv v této zemi výrazně oslabil.