Oligarchové, komik, agent Kremlu. Profesor promluvil o situaci na Ukrajině

Prezidentské volby na Ukrajině mají být milníkem v politické konsolidaci země, konstatuje profesor Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Expert na mezinárodní vztahy, který přednáší na prestižní U.S. Naval War College, vysvětluje, že "modro-oranžové" rozdělení, jež charakterizovalo ukrajinskou politiku a stavělo zvolené prezidenty před volby, zda navazovat užší vztahy s euroatlantickým světem, nebo obnovit těsnější vztah s Ruskem, již není klíčovým faktorem.

Sliby Majdanu se nenaplnily

Navzdory konfliktu, který zničil Donbas, vyrval Krym z kontroly Kyjeva a vyžádal si tisíce životů, je jádrem sporu s Ruskem tendence vyřadit miliony proruských voličů z ukrajinské politiky, což by teoreticky nastolilo větší míru konsensu ohledně podoby reforem ukrajinské společnosti, domnívá se odborník. Dodává, že v praxi může na prezidenta kandidovat téměř kdokoliv, o úřad se uchází přes 40 osob a průzkumům dominuje komik Volodomyr Zelenskyj.

Stejná vlna populismu a anti-establishmentu, která vynáší po celé Evropě do politiky nové síly, je přítomná také na Ukrajině, kde se během prezidentství Petro Porošenka nenaplnily přísliby slušnosti, které v roce 2014  hnaly kupředu revoluci z Majdanu, uvádí Gvosdev.

Pocit, že Porošenko musí více ukázat své odhodlání změnit tradiční ukrajinskou zkorumpovanou oligarchickou politiku, odráží i mimořádný krok americké velvyslankyně v Kyjevě Marie Jovanovičové, která prezidenta veřejně vyzvala, aby odvolal Nazara Cholodnitského, ředitele protikorupčního úřadu, které je podezřelý, že instituci využívá k ochraně spřátelených oligarchů, poukazuje expert.

"Je stále jasnější, že ukrajinská šance na změnu, která přichází jednou za generaci, za níž se před pěti lety na Majdanu zaplatila tak vysoká cena, zatím nevyústila v protikorupční či vládu práva posilující reformy, které Ukrajinci očekávají a které si zaslouží," cituje Gvosdev slova velvyslankyně. Doplňuje, že Washington ovšem investoval mnoho do podpory Porošenka, včetně poskytnutí výcviku a vybavení ukrajinské armádě, a nyní nechce, aby tato investice přišla vniveč.

Existují obavy, že Zelenskyj nedokáže svá slova a zapálení převést do efektivního vládnutí, navíc je příznačné, že komik bývá obviňován, že představuje pouhou loutku oligarchy Oleha Kolomojského, který by v případě hercova zvolení řídil vládu z pozadí, vysvětluje politolog. Podotýká, že o prezidentství usiluje také bývalá premiérka, hrdinka oranžové revoluce z roku 2004 a nejslavnější ukrajinská politická vězenkyně Julia Tymošenková, která se prezentuje jako jediná postava schopná jednat s Kremlem a vést zemi.

Tymošenková je ovšem obviňována, že v roce 2009 uzavřela nevýhodnou dohodu o dodávkách plynu z Ruska, tudíž na oplátku označuje Porošenka za nejbližšího agenta Kremlu, který nevyvinul dostatek snahy, aby dostal Donbas zpět pod kontrolu, a umožňuje, aby Rusko nadále získávalo zbraňové komponenty z ukrajinských továren, nastiňuje Gvosdev. Konstatuje, že jádrem kampaně Tymošenkové je tvrzení, že ona bude mít lepší pozici pro vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Kreml je spokojen

Zelenskyj sice vede v průzkumech, ale není pravděpodobné, že by některý z kandidátů získal potřebnou nadpoloviční většinu již v prvním kole, a tak se zřejmě rozhodne v kole druhém, kam postoupí dva nejsilnější kandidáti z kola prvního, připomíná odborník. Uvádí, že Tymošenková obviňuje Porošenka, že využívá síly svého úřadu, aby si zajistil hlasy "administrativními prostředky" a postoupil do druhého kola spolu s Zelenským.  

Podle tvrzení Tymošenkové, by si pak ukrajinští voliči raději zvolili současného prezidenta než protestního kandidáta, zatímco volby by měly být spíše referendem o Porošenkově důvěryhodnosti, vysvětluje Gvosdev.

Z pohledu Moskvy jsou politické otřesy na Ukrajině žádoucí, míní expert. Zdůrazňuje, že ukrajinská politika zůstává nestabilní namísto toho, aby ukazovala konsolidaci země coby demokratického státu, ruským zásahům navzdory.

"Navíc, na obzoru se rýsují účty, jelikož dluhy se platí a původní přiliv evropské pomoci v rámci asociační dohody nyní nahradil předpoklad ukrajinských závazků," píše odborník. Podotýká, že navzdory příslibům Washingtonu pokračuje výstavba ruských plynovodů, které obejdou Ukrajinu, a francouzsko-německý kompromis, který toto umožnil, garantuje, že Kyjev bude mít v budoucnu jen zlomek příjmů z transitu ruských energií.

Podobně jako důchodová reforma vyvolala politické napětí v Rusku, závazky Ukrajiny vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, v rámci kterých dochází k rušení dotací na energie, jejichž cena pro běžného zákazníka roste, vytvářejí opozici proti Porošenkovi, poukazuje Gvosdev. Předvídá, že současný prezident nakonec úřad obhájí, ale nebude mít velkou podporu veřejnosti a silný mandát.

"Pak bude otázkou, zda Ukrajina dokáže naplnit své evropské a západní aspirace," uzavírá politolog.

Související

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Julija Tymošenková Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

včera

včera

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

včera

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

včera

včera

9. června 2026 21:50

9. června 2026 20:40

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy