Britští poslanci by dnes mohli v rámci hlasování o vládním návrhu na odklad odchodu Británie z Evropské unie hlasovat až o čtyřech dodatcích, které z předložených návrhů vybral předseda Dolní sněmovny John Bercow. Jeden z dodatků požaduje odložení termínu brexitu za účelem uspořádání nového referenda. Dodatek, který požadoval vyloučení druhého lidového hlasování, Bercow nepřipustil.
První dodatek vyzývající vládu k odkladu brexitu za účelem uspořádání nového referenda předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Její návrh ale zřejmě sněmovnou neprojde, protože jej nehodlá podpořit ani labouristická opozice. Navzdory tomu, že Labouristická strana snahu o uspořádání dalšího referenda podporuje, dostanou její poslanci pokyn, aby se u dodatku o referendu zdrželi hlasování, řekl dnes stínový ministr pro brexit Keir Starmer. Podle něj je nyní potřeba se soustředit na otázku, zda má má být datum odchodu Británie z EU odloženo.
Předseda Dolní sněmovny oznámil výběr dodatků, o kterých umožní poslancům hlasovat, na počátku debaty o odkladu termínu brexitu. Podle dosavadních plánů by měla Británie opustit evropský blok 29. března. Dnes by měla ale Dolní sněmovna hlasovat o návrhu, na základě kterého by vláda požádala evropskou sedmadvacítku o odklad data odchodu.
Vládní návrh stanovuje, že pokud by Dolní sněmovna do 20. března schválila dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Tento spíše technický odklad by pak sloužil k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění unie nutné. Podle britských médií by se premiérka mohla pokusit předložit příští týden svou brexitovou dohodu k již třetímu hlasování.
Bercow vybral k dnešnímu hlasování čtyři dodatky. Čtvrtý z nich, který předložil labourista Chris Bryant, přitom požaduje, aby vláda už dohodu o brexitu do sněmovny znovu nepředkládala.
Další, druhý, dodatek, který vzešel od labouristického poslance Hillaryho Benna, vládu žádá, aby poslancům umožnila 20. března hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. To by podle předkladatele mělo umožnit najít sněmovně cestu ze současné patové situace.
Návrh, který by v případě schválení v podstatě přenesl zodpovědnost za další postup z vlády na parlament, se dnes pokusil zvrátit šéf úřadu britské vlády David Lidington. Ten slíbil, že v případě neschválení dohody poslanci dostanou čas na to, aby zjistili, jaké východisko má většinu. Benn ale přesto odmítl svůj dodatek stáhnout z programu schůze.
Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody.
Pokud by poslanci schválili první ze jmenovaných dodatků, o druhém a třetím by se již nehlasovalo. Pokud by byl schválen druhý, nehlasovalo by se o třetím. Hlasovat se začne v 18:00 SEČ.
Související
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák