Většina Ukrajinců neschvaluje ruské vedení, odhaluje průzkum. Roste podpora EU

V roce 2008 schvalovalo ruské vedení 56% respondentů, 20% jej neschvalovalo. Zatímco počet schvalujících se v roce 2009 snížil těsně nad 40%, počet těch, kteří ruské vedení neschvalovali, byl konstantní. Obě skupiny se začaly k sobě přibližovat v roce 2012, tj. roku opětovného nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina do úřadu, kterému předcházely kontroverzní volby. V roce 2013 schvalovalo ruské vedení 43% ukrajinských respondentů, 31% jej neschvalovalo.

Vypuknutí ukrajinské krize v roce 2014, bojovné odtržení ruských separatistů na východě Ukrajiny a zabrání Krymu Ruskem vedlo k zřetelnému nárůstu protiruských nálad na Ukrajině. Jen 5% Ukrajinců schvalovalo ruské vedení. Gallup poznamenává, že se jednalo o skoro 90% propad. 81% neschvalovalo ruské vedení. Čísla zůstávají konstantní. V roce 2018 neschvalovalo ruské vedení 80% Ukrajinců, 7% jej schvalovalo.

Vůči Rusku jsou zvláště negativně naladěni ti, co žijí v severních a středních částech Ukrajiny. Zde ruské vedení schvalovaly jen 3% oslovených – pro porovnání, v roce 2014 to bylo jen 1%.

V tradičně k Rusku nakloněných jižních a východních částech Ukrajiny byla podpora v roce 2018 12% (Krym a separatisty ovládaná území se do nich nepočítávají), stejná jako v roce 2014. Nicméně v roce 2013 zde ruské vedení schvalovalo 53% respondentů. Gallup poznamená, že v roce 2018 neschvalovalo ruské vedení 69% oslovených lidí z této oblasti, tj. každý sedmý z 10.

V kontrastu s výrazně negativním postojem k Rusku stojí sílící podpora Západu mezi Ukrajinci. Takřka polovina oslovených Ukrajinců (47%) schvaluje německé vedení a 28% schvaluje vedení USA.

V roce 2017 schvalovalo vedení EU 48% respondentů, 12% nárůst v porovnání s předchozím rokem. To nepochybně reflektuje kladné vnímání uzavření dohody o přidružení Ukrajiny k EU v roce 2017, která posílila obchodní vazby mezi Ukrajinou a členskými státy EU. Ukrajinci ve velkém cestují do zemí EU kvůli práci, která se na Ukrajině nedostává.

Ukrajinské volby – EU, NATO a Rusko

Podle únorového průzkumu sociologické společnosti GfK je pro 18% dotázaných určujícím faktorem jejich volby ukrajinského prezidenta to, zda-li dotyčný hodlá pokračovat v proevropském směřování země. Pro dalších 36% to není hlavní téma, považují ho ale za důležité.

ČT24 nicméně upozorňuje, že zatímco současný ukrajinský prezident Petr Porošenko se jednoznačně zasazuje o členství Ukrajiny v EU, jeho protikandidáti – herec Volodymyr Zelenskyj a expremiérka Julija Tymošenková – se sice vůči tomu vyloženě nebrání, vykazují ale větší skepticismus s tím, že EU na Ukrajince „nečeká“ a že Ukrajina si tedy musí poradit sama.

Porošenko a Tymošenková  jsou též silnými zastánci hlubší integrace do NATO, Zelenskyj má více nejasný pohled, který nevylučuje sbližování NATO a Ukrajiny, zároveň ale to Zelenskyj neakcentuje jako vyloženou nutnost, spíše jako věc případné dohody. Podle průzkumu Gallup z roku 2016 29% ukrajinských respondentů si spojuje NATO s ochranou, zatímco 35% vnímá alianci jako hrozbu.

Ačkoliv nejméně politicky zkušený, Zelenskyj má dle dosavadních průzkumů největší šanci na výhru – volilo by jej 25,1 % lidí. Porošenko i Tymošenková mají podobně okolo 16%. Porošenko je výrazně neoblíbený, proto bývá často uváděn na třetím místě v průzkumech za jeho protikandidáty, přičemž mnohé jejich hlasy zřejmě budou převážně na protest proti Porošenkovi.

Ať dopadnou volby jakkoliv, již dnes je podle analytiků jasné, že v čele Ukrajiny nebude proruský kandidát, ačkoliv k Rusku vstřícný Jurij Bojko bývá v průzkumech na čtvrtém místě. Ukrajinci chtějí kandidáta, který bude schopen stát proti Rusku.

Oddělení Krymu a separatistických oblastí na východě Ukrajiny velmi snížilo počet a vliv ruské komunity na Ukrajině, která před rokem 2014 měla významný hlas na politickou scénu země. Totéž platí i pro Rusko, které se zdá zdráhat komentovat volby na Ukrajině a výrazněji podporovat vybrané kandidáty, protože ví, že by jim tím pouze dalo „polibek smrti“, poukazuje ve svém komentáři pro server The Moscow Times ruský novinář specializující se na Ukrajiny Konstantin Skorkin.