Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.