Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Dnes probíhající první kolo ukrajinských prezidentských voleb je pečlivě sledováno Ruskem. Na rozdíl od těch posledních zde není jistý vítěz. Jakkoliv jsou volby nepředvídatelné, jedno je jisté – jsou to volby, které nezmění nic na ukrajinském převážně nepřátelském postoji vůči Rusku.

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.

Související

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

Více souvisejících

Ukrajina Rusko volby na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy