Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Dnes probíhající první kolo ukrajinských prezidentských voleb je pečlivě sledováno Ruskem. Na rozdíl od těch posledních zde není jistý vítěz. Jakkoliv jsou volby nepředvídatelné, jedno je jisté – jsou to volby, které nezmění nic na ukrajinském převážně nepřátelském postoji vůči Rusku.

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Rusko volby na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Porošenko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

před 55 minutami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě

Americký ministr energetiky Chris Wright na konzervativní konferenci Aliance pro odpovědné občanství zlehčoval dopady současné vlny veder v Evropě a vyzval evropské státy, aby raději nakupovaly více amerického zemního plynu. Wright prohlásil, že v zimě umírá vždy více lidí než v létě, protože chlad je podle něj mnohem větším zabijákem než teplo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy