Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Dnes probíhající první kolo ukrajinských prezidentských voleb je pečlivě sledováno Ruskem. Na rozdíl od těch posledních zde není jistý vítěz. Jakkoliv jsou volby nepředvídatelné, jedno je jisté – jsou to volby, které nezmění nic na ukrajinském převážně nepřátelském postoji vůči Rusku.

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.

Související

Elon Musk

Musk přiznal, že Ukrajině omezil Starlink

Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Rusko ,  volby na Ukrajině ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  Petr Porošenko

Aktuálně se děje

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách

Po nechvalně proslulém jarním fotbalovém derby pražských „S“ dostal Tomáš Chorý od vedení pražské Slavie a majitele Pavla Tykače šanci svůj exces, tedy faul loktem, napravit a nadále nastupovat v kádru A-týmu pražské Slavie. Navzdory tomu, že předseda představenstva Jaroslav Tvrdík mluvil bezprostředně po květnovém derby o tom, že Chorý společně s Davidem Douděrou si mohou začít hledat nová angažmá. 

včera

Česká pošta

Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami

Česká pošta s novým vedením představuje kroky, které mají stabilizovat její hospodaření a přiblížit služby každodenním potřebám lidí. Transformace se zaměří na spolehlivější doručování, dostupnější pobočky a širší nabídku služeb. Při jedné návštěvě mají zákazníci vyřídit více záležitostí, od zásilek přes finanční služby až po pomoc při komunikaci se státem. 

včera

Helena Fibingerová

Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila

Bývalá koulařka Helena Fibingerová, která je mistryní světa z roku 1983 a hned osminásobnou mistryní Evropy, se vážně a zranila a musí tak rušit svůj program na nejbližší dny. Jak informoval server sport.cz, sedmasedmdesátiletá Fibingerová si měla v první polovině září hned nadvakrát zlomit levou ruku v ramenním kloubu, přičemž se tak mělo stát na opuštěném místě, takže zraněnou dámu ostatní našli až po dlouhých třech hodinách.

včera

včera

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí

Mezi nejprestižnější univerzity nejen v Americe, ale také ve světě, patří Harvardova a Yaleova univerzita. A ty jsou zároveň těmi nejstaršími na americkém kontinentu. Na měsíc říjen tohoto roku připadají i dvě významná výročí: Harvard slaví 390 let od svého vzniku, Yale byl založen před rovnými 325 lety. Za tak dlouhou historii prošla těmito školami řada významných osobností.

včera

Boris Šťastný

Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů

I vrcholní čeští politici reagují na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže, které má vést k návratu ruské hokejové reprezentace na největší světové akce. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) s arbitrážním rozhodnutím zásadně nesouhlasí. Sport podle jeho slov nemá sloužit jako nástroj propagace Ruska.

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo

Ruští hokejisté se mají vrátit na vrcholné reprezentační akce, rozhodla Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS). Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Český hokej nadále nesouhlasí s účastí Rusů. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil

Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle. 

včera

včera

včera

Tesco

Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod

Firma Ahold Delhaize v pátek oznámila, že se dohodla na akvizici 100 % podnikání společnosti Tesco v Česku a na Slovensku. Informovala o tom v tiskové zprávě. Transakce nyní podléhá schválení ze strany regulačních orgánů. Firma vnímá akvizici jako významnou příležitost posílit pozici v regionu střední a jihovýchodní Evropy a vstoupit na slovenský trh.

včera

včera

Patrick Stewart

Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart

Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy. 

včera

29. října 2026 21:16

Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy