Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Dnes probíhající první kolo ukrajinských prezidentských voleb je pečlivě sledováno Ruskem. Na rozdíl od těch posledních zde není jistý vítěz. Jakkoliv jsou volby nepředvídatelné, jedno je jisté – jsou to volby, které nezmění nic na ukrajinském převážně nepřátelském postoji vůči Rusku.

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Rusko volby na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Porošenko

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy