Ukrajinské prezidentské volby jsou v Rusku mediální trhák. Koho by si Rusko přálo jako ukrajinského prezidenta?

Dnes probíhající první kolo ukrajinských prezidentských voleb je pečlivě sledováno Ruskem. Na rozdíl od těch posledních zde není jistý vítěz. Jakkoliv jsou volby nepředvídatelné, jedno je jisté – jsou to volby, které nezmění nic na ukrajinském převážně nepřátelském postoji vůči Rusku.

Současný prezident, který úřad obhajuje, Petr Porošenko, je ze tří hlavních kandidátů na ukrajinskou roli státu nejvýrazněji protiruský. Výrazně neoblíbený prezident, kolem kterého se vznáší četná obvinění z korupce, svou nacionalistickou kampaň postavil na vizi silné Ukrajiny, integrované jak do NATO, tak do EU, schopné stát proti ruské agresi.

Zdá se, že mu vsadil na správnou kartu, protože v posledních měsících dokázal zvrátit propady v průzkumech veřejného mínění a předhonit bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou a dostat se na druhé místo. Pokud by zvítězil, pro Rusko by tím došlo k pokračování vůči němu výrazně antagonistické ukrajinské politiky, což dle serveru The Moscow Times není v jeho zájmu.

Nicméně, Porošenko je známý nepřítel a u něj by Rusko přinejmenším vědělo, na čem je a co ukrajinského prezidenta čekat. Totéž se dá říci u Tymošenkové. Během svého působení v úřadu podepsala v roce 2009 s Ruskem lukrativní smlouvu o plynu. Rusko doufá, že kdyby zvítězila, mohlo by s ní v dialogu pokračovat. Tymošensková naznačila, že není vyloženě proti tomu, nicméně stále považuje Rusko za „agresora“. Rusko od ní může čekat mnohé, ne však, že by šla proti protirusky zaměřené ukrajinské veřejnosti.   

Zatímco oba jeho kandidáti jsou staří známí, u favorita voleb, herce a komika Volodymyra Zelenského, je to přesně naopak. Díky některých svým výrokům na adresu NATO a EU se přitom jeví jako preferovaná volba Kremlu. Zelenskyj naznačil, že by nikterak nespěchal k NATO či EU a opakovaně prosazuje přestat s démonizací ruštiny a tvrdí, že se pokusí jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně ukrajinského konfliktu. Rusko by také mohlo těžit z jeho nezkušenosti.

Nicméně, Zelenskyj se vyslovil i pro některé věci, které ruskému uchu neznějí tak dobře. Rusky mluvících kandidát chce využít ruštiny k vedení informační války proti Rusku. Je podezírán z napojení na vlivného ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, který má financovat ukrajinské milice bojující na východě Ukrajiny proti ruským separatistům.

Zelenskyj je často obviňován z toho, že je „virtuálním kandidátem“, bez jasného politického programu, který populisticky přizpůsobuje tomu, co považuje za hlas ukrajinského lidu. Pokud by tedy ukrajinský lid byl výrazně proti Rusku, mohlo by se stát, že by v jeho osobě Rusko získalo ještě zarputilejšího nepřítele než je Porošenko.

Zatím se Zelenskyj zdá lavírovat mezi dvěma dominantními postoji Ukrajinců k Rusku. Část Ukrajinců je už z ukrajinské války unavená a nepřeje si nic jiného než její ukončení. Pro řadu Ukrajinců jsou důležitější jiná témata, převážně ekonomické oblasti. Ukrajinci chtějí především zamezit rozsáhlé korupci – a to přesně jim Zelenskyj slibuje a to je ta oblast, kde vítězí nad více vojensky zaměřeným Porošenkem.

Zároveň však většina Ukrajinců vykazuje vůči Rusku velkou podezřívavost. Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup schvaluje současné ruské vedení jen 7% ukrajinských respondentů, přičemž i na jinak Rusku spíše příznivé východní a jižní Ukrajině je to stále jen 12% (stejný počet jako v roce 2014, kdy vypukla ukrajinská krize).

Ačkoliv proruský kandidát Jurij Bojko se nachází na čtvrtém místě v průzkumech veřejného mínění v závodě o místo ukrajinské hlavy státu, pro Moskvu, zvyklé mít na Ukrajině mnohem větší politický vliv, je to jen znamení nepřátelské protiruské atmosféry. Rusko však podle analytiků si za to může samo zabráním Krymu a odtržením východních republik, kde proruští kandidáti mohli počítat až s 12% hlasů. Nyní je nemají.

Ačkoliv Rusko bývá obviňováno z pokusů o manipulaci ukrajinských voleb, podle The Moscow Times by tím však ničeho nedosáhlo, jen by mohlo popudit Ukrajinu k většímu protiruskému nepřátelství, což není v jeho zájmu. Rusko však sleduje ukrajinské volby velmi pečlivě, tvrdí Ilja Shepelin z ruské nezávislé televize Douď, podle něhož 40% ruského mediálního zájmu je věnováno ukrajinských prezidentským volbám.

Podle něj je to dané tím, že na rozdíl od ruských prezidentských voleb z roku 2018 jsou tyto velmi nepředvídatelné a proto pro ruského diváka vzrušující. Tím nejdůležitějším důvodem je však, že z mediálního pokrytí ukrajinských voleb vychází jako stát, který má lepší politický systém. „ Volby ukazují nikdy nekončící nepořádek, kde komik je nejdůvěryhodnějším kandidátem“.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Rusko volby na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

včera

včera

Donald Trump

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd

Americký prezident Donald Trump poprvé obsáhleji reagoval na kontroverzní únik informací o vojenských úderech v Jemenu, který se dostal k novináři The Atlantic Jeffrey Goldbergovi. Trump v rozhovoru pro stanici NBC označil Goldberga za „šmejda“ a tvrdil, že jeho nechtěná přítomnost ve skupinovém chatu na aplikaci Signal „neměla žádný dopad“. Podle něj byl Goldberg přidán omylem jedním ze zaměstnanců kongresmana Mikea Waltze.

včera

Ilustrační foto

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?

Americká vláda čelí ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že detaily o vojenských úderech v Jemenu byly sdíleny v soukromé skupině na šifrované komunikační aplikaci Signal. Šokující odhalení přinesl Jeffrey Goldberg, šéfredaktor magazínu The Atlantic, který se omylem stal členem 18členné skupiny a měl přístup k citlivým informacím.

včera

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Prohlédněte si galerii

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka

Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.

včera

Rusové nechtějí říct, o čem včera tak dlouho jednali s Američany

Rusové nechtějí prozradit výsledek pondělního jednání s americkou delegací v Rijádu v Saúdské Arábii. Potvrzují to úterní slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podrobnosti nechtějí říct ani přímí účastníci rozhovorů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy