Zpěvák Iron Maiden dostal čestné občanství Sarajeva, za koncert uprostřed války

Zpěvák britské heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson dnes obdržel čestné občanství Sarajeva jako poděkování za koncert, který odehrál v prosinci 1994 uprostřed města obléhaného při válce v bývalé Jugoslávii. Informovala o tom dnes agentura AP. Obléhání Sarajeva si vyžádalo zhruba 11.000 obětí.

Listinu potvrzující udělení čestného občanství dnes Dickinsonovi předal na radnici, která byla během ostřelování těžce poškozena, starosta hlavního města Bosny a Hercegoviny Abdulah Skaka. Ceremonie se uskutečnila u příležitosti 27. výročí začátku obléhání Sarajeva. Podle Skaky byl koncert zpěváka Iron Maiden "jedním z těch momentů, kdy jsme si v Sarajevu uvědomili, že přežijeme".

"Ve světě, v němž většina věcí trvá na sociálních sítích jen zhruba pět minut... si to lidé stále pamatují. To je mimořádné," uvedl Dickinson.

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson vystoupil v ostřelovaném Sarajevu se čtyřmi doprovodnými muzikanty. Jeho koncert otevřely dvě místní metalové kapely Sikter a Almanach. Britský hudebník absolvoval riskantní cestu do Sarajeva nebezpečným územím za doprovodu vojáků OSN.

Do širšího povědomí obyvatel bosenské metropole se podle agentury AFP Dickinsonův koncert vrátil díky filmu Tarika Hodžiče Scream For Me Sarajevo, který se loni promítal i v českých kinech.

Obléhání Sarajeva bylo klíčovou součástí války v Bosně a Hercegovině. Vojska Republiky srbské obléhala město, které držely bosenské síly. Jugoslávská lidová armáda (JNA), později Vojska Republiky srbské (VRS) vytvořila okolo města linii v délce 55 kilometrů, na které byla zastoupena především těžká vojenská technika. Obklíčení trvalo od 5. dubna 1992 do 29. února 1996. Zničeno bylo až 35.000 budov. Boje si vyžádaly přibližně 11.000 lidských životů, mezi nimi bylo 1601 dětí. Dalších 50.000 lidí bylo zraněno.

Související

Skupina Iron Maiden

Britská pošta poctila heavymetalovou kapelu Iron Maiden emisí známek

Britská královská pošta (Royal Mail) poctila heavymetalovou kapelu Iron Maiden emisí známek s fotografiemi z koncertů skupiny z let 1983 až 2018 a s jejím maskotem. Formace kolem zpěváka Bruce Dickinsona a baskytaristy Stevea Harrise tak patří do úzkého okruhu hudebních ikon, jimž se dostalo podobné pocty. Konkrétně šlo o Beatles, Queen, Rolling Stones, Davida Bowieho nebo Eltona Johna.
Záběry z filmu Metaloví lordi.

RECENZE: Puberťáci se chtějí stát hudebními hvězdami aneb Metaloví lordi

Iron Maiden, Metallica, Anthrax či Panthera – ikony metalové hudební scény se staly inspirací pro mnoho začínajících muzikantů a nejinak tomu je i u dvojice outsiderů ve snímku Metaloví lordi. Zábavné hudební drama je prošpikováno známými riffy, a zatímco opěvuje nejznámější metalové kapely, tak hned vzápětí si z nich utahuje.

Více souvisejících

Skupina Iron Maiden Bruce Dickinson (zpěvák) bosna a hercegovina Koncert válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy