Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Robert Fico

Fico se chce mstít Ukrajině na uprchlících

Premiér Slovenska Robert Fico pohrozil snížením finanční podpory pro více než 130 000 ukrajinských uprchlíků v reakci na rostoucí spor s Ukrajinou ohledně dodávek ruského plynu. Konflikt vypukl poté, co Ukrajina 1. ledna uzavřela plynovod, který po desetiletí sloužil k dodávkám ruského plynu do střední Evropy. 
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Na Ukrajině zemřel ruský novinář, tvrdí Moskva. Útočily ukrajinské drony

Ve válce na Ukrajině zemřel další novinář. Alexander Martemyanov, který psal pro ruský státní deník Izvestija, zemřel při dronovém útoku nedaleko okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny. Moskva podle BBC obvinila ukrajinské vojáky z toho, že vědomě cílili na novináře. Kyjev se k události nevyjádřil. 

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

před 6 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Hrozba pro americkou demokracii? Trumpův plán může podkopat celý právní systém

Plán Donalda Trumpa na udělení milostí nebo zmírnění trestů pro osoby zapojené do nepokojů u Kapitolu 6. ledna 2021 vyvolává vážné obavy o budoucnost americké demokracie, právního systému a vnímání spravedlnosti. Tento krok má potenciál nejen podkopat soudní procesy, ale také legitimizovat násilí zaměřené na demokratické instituce, varuje The Guardian.

včera

Donald Trump

Ještě není prezidentem, přesto je Donald Trump mocnější než kdy dřív

Čtyři roky po vpádu jeho příznivců do amerického Kapitolu je Donald Trump podle CNN mocnější než kdykoli předtím. 6. ledna 2021 si jen málokdo dokázal představit, že muž, který svolal dav do Washingtonu a vyzval ho, aby „bojoval jako ďábel“, by se mohl znovu přiblížit prezidentskému úřadu. Přesto, přesně čtyři roky po útoku na Kapitol, se americký Kongres znovu sejde, aby potvrdil výsledky voleb. Tentokrát však půjde o potvrzení Trumpova triumfu. 

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Justin Trudeau odchází. 10 let byl zárukou politické stability

Justin Trudeau je jednou z nejvýraznějších osobností kanadské politické scény 21. století. Jako premiér Kanady od roku 2015 do roku 2025 přinesl do politiky nejen energii a charismatický přístup, ale také silný důraz na progresivní hodnoty, rovnost a environmentální odpovědnost. Jeho působení na mezinárodní i domácí úrovni zanechalo hluboký otisk v kanadské společnosti.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politický otřes v Kanadě: Justin Trudeau rezignuje na všechny funkce

Kanadský premiér Justin Trudeau, který zastával funkci od roku 2015, oznámil svou rezignaci na post předsedy vlády a lídra Liberální strany. Toto rozhodnutí přichází po více než osmi letech ve vedení země, během nichž čelil mnoha výzvám, od globální pandemie po politické spory na domácí scéně.

včera

Elon Musk

Největší západní výzvou pro Evropu paradoxně nemusí být Trump

Elon Musk představuje pro evropské vlády výzvu, jakou moderní diplomacie jen zřídka zažívá. Jeho status vlivného miliardáře, technologického vizionáře a majitele mocného mediálního nástroje, spolu s jeho politickými vazbami na Donalda Trumpa, přináší nový rozměr geopolitickým vztahům. Muskovo chování, oscilující mezi kontroverzními vyjádřeními na platformě X a strategickými ekonomickými investicemi, zneklidňuje politiky napříč Evropou.

včera

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.

včera

Severní Korea (KLDR)

Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých

Boje na jihu Ruska, zejména v Kurské oblasti, si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly vysoké ztráty mezi severokorejskými vojáky, které Rusko povolalo na pomoc při snaze znovu ovládnout ztracená území. Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu uvedl, že u jediné vesnice, Makhnovka v Kurské oblasti, přišla ruská armáda během několika dní o celou jednotku složenou ze severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Premiér Justin Trudeau končí? Kanada očekává rezignaci každou minutou

Kanadský premiér Justin Trudeau, který stojí v čele vládnoucí Liberální strany téměř deset let, by podle zpráv z několika renomovaných médií mohl oznámit svou rezignaci již v pondělí. Tato informace přichází uprostřed narůstajícího politického tlaku a poklesu jeho podpory uvnitř vlastní strany.

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí jaké USA nepamatují. Spojené státy čelí masivní zimní bouři

Spojené státy zasáhla masivní zimní bouře, která přináší sníh, led, silný vítr a nebezpečné mrazy od centrálních a jižních států až po východní pobřeží. Situace způsobila nebezpečné podmínky na silnicích, uzavření škol a vládních úřadů v několika státech a vyhlášení stavu nouze.

včera

Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude

Dmytro Kuleba, bývalý ministr zahraničí Ukrajiny, označil současnou pozici své země za nejsilnější v její historii. Ukrajina se podle něj musí pevně držet svých cílů a zachovat jednotu ve snaze dosáhnout vítězství nad Ruskem. Kuleba pro Kyiv Independent zdůraznil, že jakýkoli kompromis ohledně ztráty území by byl začátkem konce ukrajinské státnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy