Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 2 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 7 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?

Spojené státy si připomínají pětadvacáté výročí teroristických útoků, při kterých v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii zahynulo téměř tři tisíce lidí. Deník The Guardian oslovil americké čtenáře, aby popsali, jak tyto události ovlivnily jejich každodenní životy i celou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy