Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy