Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

včera

Vlaky

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

včera

Karel Havlíček

CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu zahajuje proces přesunu exekutivní a marketingové agentury CzechTourism pod resort průmyslu a obchodu. Cílem tohoto kroku je lépe propojit propagaci České republiky v zahraničí s podporou podnikání, investic a exportu služeb. Výkon agendy, legislativy a podpory regionů v oblasti cestovního ruchu zůstává zajišťován Ministerstvem pro místní rozvoj. 

včera

včera

Josef Vávra

Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard

České pivovarnictví zasáhla smutná zpráva. Ve věku nedožitých 67 let zemřel po těžké nemoci Josef Vávra, vrchní sládek, generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který stál spolu se Stanislavem Bernardem u zrodu úspěšné firmy a byl autorem jejích receptur. Firma o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje

Ještě do konce právě probíhajícího letního přestupového období zřejmě fotbalová pražská Sparta někoho do svých řad přivede tak, aby mohla být po vyřazení z předkola Ligy mistrů konkurenceschopná v Evropské lize. I proto nyní přichází jedno nečekané jméno – exslávista Matěj Jurásek. Právě z Edenu loni v lednu odešel dvaadvacetiletý talent do anglického Norwiche. Nadále se ale sparťané budou muset vypořádat s odchody svých někdejších opor. Útočník Jan Kuchta odešel na hostování do Legie Varšava, brankář Peter Vindahl pro změnu na hostování do Sampdorie Janov a dosavadní kapitán Lukáš Haraslín pak přestoupil do saúdskoarabského Al Fatehu. A mluví se i odchodu Srba Veljka Birmančeviče.

včera

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery

Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. srpna 2026 21:20

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy