Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 1 hodinou

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy