Ukrajinci chtějí radikální změnu: Zelenskij zůstává favoritem protestu, Porošenko hraje s faktorem Putin

Celkem 83 procent Ukrajinců míní, že země potřebuje radikální změnu a 52 procent soudí, že po volbách bude lépe. Téměř 40 procent ukrajinských občanů se ale zároveň domnívá, že ve 2. kole prezidentských voleb, které se má uskutečnit 21. dubna, dojde k významným podvodům. Tyto údaje přinesla ukrajinská sociologická skupina Rating.

Jde Ukrajina správným směrem? Sílí negativní postoje, ale i odhodlání po změně

Nálady a názory, jež zrcadlí sociologický průzkum skupiny Rating, výraznou měrou posilují silné negativní postoje, ale i silné odhodlání po změně ve společnosti. Asi 30 procent dotázaných věří, že věci na Ukrajině se pohybují „správným směrem", 55 procent ale sdílí přesně opačný názor. Pět let od změn po demonstracích na Majdanu a zabrání území Krymu ze strany Ruska, na Ukrajině sílí po 1. kole odhodlání nevracet se zpět.

Posílilo nicméně „pozitivní hodnocení směru vývoje země", které se téměř zdvojnásobilo. Obyvatelé západních a centrálních částí a země jsou přitom v posuzování situace v zemi mnohem optimističtější, než na jihu a východě. Sílí volání po změně. Celkem 83 procent respondentů se domnívá, že země dnes potřebuje „radikální změny". Pouze 6 procent je přesvědčeno, že bude lepší, aby všechno zůstat tak, jak je tomu dosud, pokud se to ještě nezhorší a 7 procent by podpořilo i „návrat do minulosti". Mezi představiteli všech regionálních, věkových a volebních skupin dominují převážně očekávání radikálních změn.

Do nynějších prezidentských voleb vkládají velké naděje. Počet 52 procent dotázaných očekává, že se situace v zemi v důsledku prezidentských voleb zlepší. Po 1. kole prezidentských voleb se pozitivní očekávání zvýšila 1,5 krát. Navzdory tomu, že 25 procent „nemá žádná očekávání změn" a 7 procent očekává zhoršení, počet těch, kteří věří v „optimistický scénář povolebního vývoje", je relativně vyšší, a to zejména mezi obyvateli na jihu Ukrajiny, mladšími respondenty a voliči Vladimira Zelenského.

Favoritem voličů zůstává Vladimir Zelenskij všude, kromě západu země

V odpovědi na otázku: „Koho budete volit ve 2. kole prezidentských voleb?" odpověděli respondenti takto: 51 procent by hlasovalo pro Vladimira Zelenského, 21 procent pro Petra Porošenka, 18 procent je nerozhodnutých, 10 procent nemá v úmyslu vůbec hlasovat. Mezi těmi, kteří chtějí hlasovat ve 2. kole: 61 procent - pro Zelenského, 24 procent - pro Porošenka, 15procent se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří hodlají hlasovat ve 2. kole a rozhodli se: 71 procent pro Zelenského, 29 procent pro Porošenka.

Vítězný kandidát z 1. kola Vladimir Zelenskij překonává svého konkurenta ve všech věkových kategoriích. Je jasným favoritem mezi obyvateli východu, jihu i středu země. Na západě jsou preference obou kandidátů téměř stejné.

O tom, že vyhraje právě Zelenskij a stane se příštím prezidentem Ukrajiny, je přesvědčeno 61 procent dotázaných, 17 procent si myslí, že se prezidentem stane znovu Porošenko. Počet nerozhodnutých je 22 procent. Analýza dynamiky klíčových důvodů pro podporu uchazečů ve 2. kole prezidentských voleb naznačuje zvýšení podílu účasti při hlasování mezi voliči obou kandidátů.

Celkem 75 procent voličů, kteří v 1. kole volili Porošenka, je připraveno hlasovat a ve 2. kole spíše podpořit Porošenka, zatímco 22 procent voličů chce hlasovat spíše pro Zelenského (v únoru to bylo pouze 12 procent). Ve stejné době, 57 procent voličů, kteří volili Zelenského, jsou připraveni ve 2. kole hlasování Zelenského znovu podpořit, zatímco 41 procent bude hlasovat spíše proti Porošenko (33 procent v únoru).

Volba Zelenského: protest proti současné situaci, volba Porošenka: hlasem proti Putinovi

Důležitou roli hraje i skutečnost, zda voliči vidí v kandidátech osobnost nebo nějaký symbol: 31 procent kteří zvolili Porošenka, věří, že hlasují konkrétně pro tuto osobnost, 26 procent uvedlo, že tím hlasovalo proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Druhý postoj je velmi typický pro voliče na západě země. Mezi voliči Porošenka je téměř 40 procent hlasů, kteří volí spíše proti Putinovi, než pro Porošenka.

U voličů Vladimira Zelenského nehraje „faktor Putin" žádnou velkou roli. Důležitý je ale u nich postoj proti politickému stavu Ukrajiny. Celkem se 20 respondentů se domnívá, že tím, že volili Zelenského, hlasují konkrétněji pro osobnost, zatímco 66 procent protestuje proti současné situaci v zemi (50 procent v únoru). Podobně je Zelenskij ale ve skutečnosti přijímán i voliči Porošenka. Mezi voliči Zelenského je asi 60 procent respondentů, kteří svými hlasy vyjadřuje především „protest proti současné situaci v zemi".

Výzkum ve zprávě o „volebních náladách Ukrajinců" uvádí, že 39 procent respondentů odpovědělo, že ve 2. kole voleb 21. dubna 2019, očekávají „významné podvody", 37 procent se domnívá, že podvod bude zanedbatelný a pouze 14 procent neočekává žádné padělání," píše se ve zprávě. Většinu podvodů očekávají obyvatelé jižních a východních oblastí.

Celkem 82 procent respondentů uvedlo, že se během této prezidentské volební kampaně osobně nesetkali s fakty o úplatcích. Nicméně, 17 procent sdělilo, že takové zkušenosti mají (8 procent - osobně, 9 procent - o tom slyšel od příbuzných a přátel).

Průzkum byl prováděn od 5. do 10. dubna, věk publika byl starší 18 let, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, regionu a typu osídlení. Celkově se průzkumu zúčastnilo 3 tisíce lidí, chyba výsledků není vyšší než 1,8 procent.

První kolo voleb na Ukrajině se konalo 31. března. Zvítězil v něm kandidát Vladimír Zelenskij, který obdržel 30,24 procent hlasů. Na druhém místě je současný prezident Petro Porošenko s podporou 15,95 procenty.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.
Steve Witkoff a Donald Trump

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

včera

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

včera

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

včera

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

včera

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy