Hrozí nové papežské schizma? Esej bývalého papeže vyvolala divoké spekulace

Papežské schizma, kdy si nárok na papežský stolec dělali až osoby, byla jedna z nejdůležitějších politických událostí středověku, která měla dopady i v českých zemích. Ačkoliv se to zdálo být naprostou záležitostí minulosti, nyní by se papežské schizma mohlo znovu opakovat, píše americký list New York Times.

Příčiny ke spekulacím, že by mohlo dojít k novému sporu dvou papežů, kteří si nárokují moc v katolické církvi, zadal dopis bývalého papeže Benedikta XVI. Ten vydal minulý čtvrtek esej v německém církevním měsíčníku Klerusblatt, ve kterém se vyjadřuje k jednomu z nejpalčivějších problémů současné katolické církve – skandálům sexuálního obtěžování uskutečňovaného kněžími.

Emeritní papež v dvanáctistránkovém textu tvrdí, že to je důsledek sexuální revoluce v 60. letech, která přinesla volné zobrazování sexu. Dále kritizoval uvolněnou morálku a nedostatečné církevní zákony.

Jeho polemika vyvolala kritiku u církevních expertů, podle kterých se bývalý papež zachoval „katastrofálně nezodpovědně“, protože je zcela v rozporu s tím, co říká současný papež František, podle něhož se jedná o neobhajitelné zneužíván moci hodnostářů vůči laikům. Podle církevních expertů tento text jen rozšiřuje rozpory v silně rozdělené církvi.

Experti poukazují, že v církev je nyní v té situaci, které se báli, že nastane poté, co Benedikt XVI. jako první papež po více než 100 let, rezignoval ze své funkce. Nebylo totiž jasné, jakou bude mít pozici vůči současnému papeži uvnitř římskokatolického kléru a tudíž, nakolik závazně je možné jeho slova brát.

Papež je dle katolické doktríny neomylný, pokud mluví ve věcech víry a morálky z „nejvyšší učitelské moci (ex cathedra“), tj. jako „pastýř a učitel všech křesťanů“. Pokud by někdo jeho prohlášení rozporoval, hrozí mu obvinění z hereze či schizmatu. Církev nicméně rozeznává tři stupně závaznosti výroků, které určují i to, jak se k nim může oponent postavit, přičemž na té poslední nehrozí jedinci prakticky žádný postih.

Papež Benedikt XVI se svou rezignací neomylnosti papeže oficiálně vzdal, to však neznamená, že není bez vlivu a že některé kliky církve jej stále nemohou považovat za neomylného v jistým věcech – přičemž paradoxně jeho názory, s kterými souzní, jsou pro ně dokladem omylnosti současného papeže.

Ačkoliv papež František má na rozdíl od Benedikta plnou autoritu papežského úřadu, včetně papežské neomylnosti, emeritní papež má v církvi stále velký vliv a jeho slovo je v ní slyšet. Ještě jako biskup Josef Ratzinger byl jedním z nejcitovanějších katolických teologů. Svou autoritu ve věcech morálky a víry též čerpá ze svého působení jako prefekt Kongregace pro nauku víry, jednoho z nejdůležitějšího římských úřadů dohlížejícího na správnost právě záležitostí týkajících se morálky a víry (jedná se v podstatě o nástupkyni římské inkvizice).

Benedikt XVI tak má obrovskou autoritu zvláště u tradicionalistických kruhů v církvi. Podle listu New York Times se spekuluje, že právě tyto konzervativní kruhy, které jsou velmi nespokojené s více liberálním směřováním současného papeže, stály za jeho poměrně překvapivou polemikou.

„ Je dobrou zprávu, že někteří naši vůdci stále mají odvahu říkat pravdu,“ řekl arcibiskup Charles J. Chaput, vůdčí postava konzervativního hnutí v církvi a čelní kritik papeže Františka. Jeho slova se zdají naznačovat to, co si myslí řada konzervativních biskupů, a sice, že současný papeže a jeho okolí vyznává lži.

Benedikt XVI. se doposud reagoval mlčením na výzvy těchto biskupů, aby otevřeně vystoupil proti svému nástupci. Jeho esej byla schválena Františkem, což je vatikánskými představiteli interpretováno jako důkaz „kontinuity“ a „živé debaty“ mezi oběma papeži.

Podle některých konzervativních biskupů je však podezřelé, že esej nebyla přednesena bezpříkladném summitu představitelů katolické církve o sexuálním zneužívání. Spekulují, že kontroverzní text František a jeho poradci raději nepřipustili k publikování.

Benediktovi oslavil v úterý 92 let a těžko, pokud by taková věc byla vůbec plánu, by mohl jít do boje proti současnému papeži jako „pravý papež“ či „vzdor papež“. Ten skutečný boj a skutečné církevní schizma se odehrává spíše za zády obou papežů. Nejedná o spor, který byl výlučně církevní. Boj mezi konzervativci a liberály nyní definuje takřka celý západní politický prostor.

Související

Benedikt XVI.

Benedikt XVI. nebyl zcela svobodný ani po odchodu z funkce, řekl papež František

Bývalý papež Benedikt XVI. nebyl zcela svobodný ani po odchodu ze svatopetrského trůnu. Agentuře AP to o svém předchůdci řekl současný papež František. Příští emeritní papežové by se tak podle něj mohli rozhodnout žít po rezignaci jiným způsobem. Papež František potvrdil, že by v případě abdikace žil mimo Vatikán.

Více souvisejících

Papež Benedikt XVI. Papež František římskokatolická církev křesťanství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy