Zajišťují regulace EU bezpečnost při dopravě autobusem? Statistiky mluví jasně

Na portugalském ostrově Madeira včera zahynulo 29 turistů poté, co se s nimi převrátil autobus. Jednalo se především o Němce. Případ znovu otevřel otázku, jak bezpečné je cestování s autobusy. Německá rozhlasová stanice Deutsche Welle se na to pokusila odpovědět.

Včerejší nehoda se stala za denního světla a dobrého počasí. Autobus zřejmě vyjel ze silnice a na svahu se převrátil na jeden z domů. Vyšetřovatelé dle portugalských médií zvažují hypotézu, že nehodu způsobila technická závada, buď selhání brzd nebo zaseknutý plynový pedál.

Podle německého Spolkového statistického úřadu se v roce 2017 odehrálo 5 926 nehod autobusů, z toho v 4 052 případech byl autobus z veřejné dopravy. Jen 229 nehod se týkalo turistických autobusů a jen 22 lidí celkově zemřelo.

Evropské statistiky potvrzují, že cestování autobusem je v porovnání s cestováním autem velmi bezpečné. Světová zdravotnická organizace v roce 2015 reportovala, že 84 500 lidí bylo zabito na silnicích v Evropě. Z toto 20 000 řidičů autobusů a turistických průvodců bylo účastno v srážkách, 30 000 lidí zraněno a jen 150 zabito. Podle podobné studie EU autobusy mají na svědomí okolo 0% úmrtí na silnicích v Evropě.

Důvodů, proč jsou autobusy jedním z nejbezpečnějších dopravních prostředků na silnici, je několik. Dle nařízení EU od roku 2015 musí všichni cestující v autobusech povinně používat bezpečnostní pásy. Podle dalšího nařízení EU musí mít autobusy i speciálně upravené pásy pro malé děti. Řidič za to zodpovídá, jeho povinností je dohlédnout, že všichni jsou připoutáni.

Nicméně, ani to nemusí cestující v případě nehody zachránit. Během nehody ve Švýcarsku v roce 2012 zemřelo 28 lidí, přičemž 22 obětí byly děti, které měly pásy zapnuté. Vyšetřovatelé došli k názoru, že v případě velkého nárazu poskytují pásy malou pomoc.

Nejčastějšími příčinami dopravních nehod je únava řidiče, který si nedopřává dostatek odpočinku. Podle evropských směrnic by za volantem řidiči měli během týdne strávit nejvíce 56 hodin. Denní limit je maximálně 9 hodin. Po maximálně 4,5 hodinách je povinná alespoň 45 minutová pauza. Za volantem by řidiči měli během týdne strávit nejvíce 56 hodin. Podle expertů ale právě toto pravidlo spolu s povinností mít zapnuté pásy, se nejvíce porušuje.

Dodržování časových pravidel má zajišťovat takzvaný tachograf neboli registrační rychloměr. Bývá nainstalován na převodovce vozidla. Přístroj na papírových kotoučích zaznamenává aktivity řidiče jako je ujetá vzdálenost či rychlosti. Taktéž zaznamenává povinné přestávky. Podle expertů se však s těmito zařízeními dá manipulovat.

Autobusy od roku 2009 též musí mít povinně nainstalovány dva kontrolní systémy, LDWS (Lane Departure Warning System) a AEBS (Autonomous Emergency Braking System). LDWS je systém varování při opouštění jízdního pruhu, bývá rozšířen i o dalšího bezpečnostního asistenta FCWS (Forward Collision Warning System), který upozorňuje na nedodržení bezpečné vzdálenosti.

AEBS je pokročilý brzdový systém který se pokouší omezit možnost srážky. Je kombinován se systém výstrahy před čelním nárazem. Bezpečnostní asistent průběžně zkoumá, zdali má řidič dostatek prostoru pro vyhnutí se srážce s předním vozidlem. Pokud je kritická vzdálenost překročena, systém začne upozorňovat řidiče vizuálními a zvukovými signály. Pokud řidič nereaguje, AEBS se zaktivuje a sníží rychlost, aby zabránil srážce či zmenšil její dopad.

Pokud tyto regulace nejsou dodrženy, řidiči hrozí poměrně striktní a značné pokuty. Mnohé případy dopravních nehod zahrnujících autobus byly uskutečněny i když byly tyto regulace splněny. Jejich společným prvkem bylo ježdění noci. Případ středeční nehody však ukazuje, že i během dne může dojít k tragédii.

Související

Více souvisejících

Nehody autobusů Autobusy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy