Noční můry a zocelení: Exčlenka Pussy Riot promluvila o svých zážitcích z ruského vězení

Devětadvacetiletá spoluzakladatelka ruské punkové skupiny "Pussy Riot" Naděžda Tolokonnikovová, kterou v roce 2012 poslaly ruské úřady na dva roky do vězení kvůli vystoupení moskevské katedrále Krista Spasitele, se rozpovídala o svých zážitcích po propuštění. Ačkoliv se na ní pobyt v ruském žaláři podepsal, přiznala Tolonnikovová, že jí i v lecčems pomohl. Informoval o tom britský deník Guardian.

Jednou z nich je například jiný postoj ke kapitalismu. Tolokonnikovová se narodila těsně před rozpadem Sovětského svazu, a tudíž ve svém raném dětství zažila transformaci centrálně plánované ekonomiky na tržní systém. V 90. letech, kdy ruská ekonomika zkrachovala, přišla její rodina o všechno, a proto se rozhodla dát na podnikání. Na vlastní kůži si malá Naděžda vyzkoušela pokoutní prodej nekvalitní kosmetiky. Sama osobně absolvovala různé semináře, které si klady za cíl naučit začínající podnikatele prosadit své zboží, ačkoliv se jedná o šunt.  Její matka byla do takových věcí blázen, což je jeden z nejpravděpodobnějších důvodů, proč s ní měla Tolokonnikovová špatné vztahy.

Pobyt ve vězení je však zlepšil. Už před přípravou oné "osudné" akce v Katedrále Krista Spasitele přemýšlela Tolokonnikovová, kolik za to asi dostane. Když se konal soud, byla Tolonniková vyzvána k doznání vinny z "trestného činu výtržnictví motivovaném náboženskou nenávistí" a k jakési prosbě o milost. "Ve skutečnosti Putinovi věřím a podporuji ho. Omlouvám se a prosím vás, abyste mě nechali jít," měla Tolokonnikovová říct a odmítla to, což se jí nakonec stalo osudným. Kdyby sklopila hlavu, možná by vyvázla pouze s podmínkou a pokutou. Její matka, která byla u toho přítomná, jenom žasla, s jakou hrdostí se její dcera nezřekla svých hodnot, což zřejmě posílilo jejich vzájemné vztahy. 

Jediné, co Tolonnikovová přiznává, jsou noční můry, že je zase ve vězení. Ty se jí zdají v průměru dvakrát až třikrát týdně. Špatné podmínky v ruských věznicích přiznává i tamní justice. "Přála bych si, aby lidé uměli oddělit ruskou vládu od ruského lidu," řekla Tolonnikovová, která se po propuštění rozhodla bojovat za lepší podmínky v tamních vězeních a za práva politických vězňů. Tolokonnikovová, která je veřejně známá jako odpůrkyně ruského prezidenta Vladimíra Putina, těžce nese, že lidé v zahraničí často házejí Rusy do jednoho pytle. Na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem se osobně setkala s nepříjemným přístupem tamního personálu před nástupem do letadla. "Je důležité umět pochopit, že ne všichni Rusové jsou odpovědní za Putinovu idiocii," sdělila Tolokonnikovová. 

Tolokonnikovová zároveň také uvedla, že k feminismu, boji za práva sexuálních menšin a vůbec politickému aktivismu přičichla až během studií v Moskvě, kdy se jako dívka z malého města za polárním kruhem poprvé dostala k internetu. Jako dospívající byla značně introvertní, ale už tehdy jí uchvátila osobnost francouzského filozofa Jeana-Paula Satreho. Kromě podpory feminismu a práv homosexuálů se Tolokonnikovová veřejně přiznává k odmítání kapitalismu a s ním souvisejícího odlidštění.

"Jsem smutná jenom, když chci být. Věřím, že všichni jsme zodpovědní nejen sami za sebe, ale i svojí náladu. Celé lidstvo tuto schopnost ztratilo tím, že podlehlo kapitalismu založeném na myšlence, že nám materiální dostatek přinese štěstí," vysvětluje Tolokonnikovová svůj postoj ke kapitalismu.

V době odsouzení členek skupiny Pussy Riot byly dceři Naděždy Tolokonnikovové čtyři roky. Už v tomto věku s ní Tolokonnikovová diskutovala o politice. Malá Gera si tyto rozhovory pamatovala i po propuštění z vězení. "Když jsme před dvěma lety jeli v Londýně autobusem, byl řidič překvapen, jak má sedmiletá dcera se mnou rozmlouvá o Berniem Sandersovi, Trumpovi, Obamovi a Jeremym Corbynovi," chlubila se Tolokonnikovová, která se ve svých osmnácti letech mateřství bála. Zároveň také řekla, že jí vězení naučilo diskutovat s lidmi různých politických názorů.

Související

Více souvisejících

Pussy Riot Rusko

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 3 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 6 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 7 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy