Devětadvacetiletá spoluzakladatelka ruské punkové skupiny "Pussy Riot" Naděžda Tolokonnikovová, kterou v roce 2012 poslaly ruské úřady na dva roky do vězení kvůli vystoupení moskevské katedrále Krista Spasitele, se rozpovídala o svých zážitcích po propuštění. Ačkoliv se na ní pobyt v ruském žaláři podepsal, přiznala Tolonnikovová, že jí i v lecčems pomohl. Informoval o tom britský deník Guardian.
Jednou z nich je například jiný postoj ke kapitalismu. Tolokonnikovová se narodila těsně před rozpadem Sovětského svazu, a tudíž ve svém raném dětství zažila transformaci centrálně plánované ekonomiky na tržní systém. V 90. letech, kdy ruská ekonomika zkrachovala, přišla její rodina o všechno, a proto se rozhodla dát na podnikání. Na vlastní kůži si malá Naděžda vyzkoušela pokoutní prodej nekvalitní kosmetiky. Sama osobně absolvovala různé semináře, které si klady za cíl naučit začínající podnikatele prosadit své zboží, ačkoliv se jedná o šunt. Její matka byla do takových věcí blázen, což je jeden z nejpravděpodobnějších důvodů, proč s ní měla Tolokonnikovová špatné vztahy.
Pobyt ve vězení je však zlepšil. Už před přípravou oné "osudné" akce v Katedrále Krista Spasitele přemýšlela Tolokonnikovová, kolik za to asi dostane. Když se konal soud, byla Tolonniková vyzvána k doznání vinny z "trestného činu výtržnictví motivovaném náboženskou nenávistí" a k jakési prosbě o milost. "Ve skutečnosti Putinovi věřím a podporuji ho. Omlouvám se a prosím vás, abyste mě nechali jít," měla Tolokonnikovová říct a odmítla to, což se jí nakonec stalo osudným. Kdyby sklopila hlavu, možná by vyvázla pouze s podmínkou a pokutou. Její matka, která byla u toho přítomná, jenom žasla, s jakou hrdostí se její dcera nezřekla svých hodnot, což zřejmě posílilo jejich vzájemné vztahy.
Jediné, co Tolonnikovová přiznává, jsou noční můry, že je zase ve vězení. Ty se jí zdají v průměru dvakrát až třikrát týdně. Špatné podmínky v ruských věznicích přiznává i tamní justice. "Přála bych si, aby lidé uměli oddělit ruskou vládu od ruského lidu," řekla Tolonnikovová, která se po propuštění rozhodla bojovat za lepší podmínky v tamních vězeních a za práva politických vězňů. Tolokonnikovová, která je veřejně známá jako odpůrkyně ruského prezidenta Vladimíra Putina, těžce nese, že lidé v zahraničí často házejí Rusy do jednoho pytle. Na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem se osobně setkala s nepříjemným přístupem tamního personálu před nástupem do letadla. "Je důležité umět pochopit, že ne všichni Rusové jsou odpovědní za Putinovu idiocii," sdělila Tolokonnikovová.
Tolokonnikovová zároveň také uvedla, že k feminismu, boji za práva sexuálních menšin a vůbec politickému aktivismu přičichla až během studií v Moskvě, kdy se jako dívka z malého města za polárním kruhem poprvé dostala k internetu. Jako dospívající byla značně introvertní, ale už tehdy jí uchvátila osobnost francouzského filozofa Jeana-Paula Satreho. Kromě podpory feminismu a práv homosexuálů se Tolokonnikovová veřejně přiznává k odmítání kapitalismu a s ním souvisejícího odlidštění.
"Jsem smutná jenom, když chci být. Věřím, že všichni jsme zodpovědní nejen sami za sebe, ale i svojí náladu. Celé lidstvo tuto schopnost ztratilo tím, že podlehlo kapitalismu založeném na myšlence, že nám materiální dostatek přinese štěstí," vysvětluje Tolokonnikovová svůj postoj ke kapitalismu.
V době odsouzení členek skupiny Pussy Riot byly dceři Naděždy Tolokonnikovové čtyři roky. Už v tomto věku s ní Tolokonnikovová diskutovala o politice. Malá Gera si tyto rozhovory pamatovala i po propuštění z vězení. "Když jsme před dvěma lety jeli v Londýně autobusem, byl řidič překvapen, jak má sedmiletá dcera se mnou rozmlouvá o Berniem Sandersovi, Trumpovi, Obamovi a Jeremym Corbynovi," chlubila se Tolokonnikovová, která se ve svých osmnácti letech mateřství bála. Zároveň také řekla, že jí vězení naučilo diskutovat s lidmi různých politických názorů.
Související
Navalnyj a spol. míří do nelidských podmínek ruského vězení. Bývalí trestanci popsali hrůzné zážitky
V Kataru zadrželi členy skupiny Pussy Riot, chtěli při finále vtrhnout na hřiště
Aktuálně se děje
před 55 minutami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 2 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 3 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 4 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 7 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák