Chystá se další Euromajdan? Ukrajinská krajní pravice nehodlá přijmout Zelenského jako prezidenta

Dnes se rozhodne, kdo bude příštím prezidentem Ukrajiny. Favoritem je komik a herec Volodymyr Zelenskyj, který by měl v úřadu nahradit jeho protivníka v prezidentských volbách, současného nacionalistického prezidenta Petra Porošenka. Výměna se ale nemusí odehrát bez problémů. Server War on the Rock varuje, že nacionalistické, krajně pravicové síly už dali najevo, že nepřijmou nikoho, kdo se jím zdá být proruský – a to platí i pro Zelenského.

Ačkoliv Rusko se k prezidentským volbám oficiálně nevyjadřuje, dá s poměrně snadno vyčíst, kdo je jejich favoritem. Zatímco Porošenko by nepochybně pokračoval ve své vůči Rusku velmi tvrdé, nekompromisní politice, jeho protikandidát dal najevo, že je ochoten s Ruskem jednat, ačkoliv nikdo neví přesně, o čem chce s ním jednat.

 Za tento vstřícnější postoj vůči Rusku začal Zelenskyj označován v některých ukrajinských kruzích za „proruského kandidáta“ – i když ten pravý proruský kandidát, Jurij Bojko, skončil v prvním kole prezidentských voleb na čtvrtém místě. Ačkoliv označení „proruský“ bývá degradující i na západní politické scéně, na té ukrajinské je pro daného politika mnohem problematičtější, protože v očích některých Ukrajinců rovnou mluví o „velezradě“ onoho jedince.

Skutečnost, že dle průzkumů Ukrajinci preferují „proruského „Zelenského“ a ne „protiruského“ Porošenka, odhaluje, že většina Ukrajinců, ačkoliv vyloženě proruského kandidáta si nepřeje, nevnímá vstřícnější postoj k Rusku jako problém. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, většina Ukrajinců si přeje mír a válečná, nacionalistická rétorika Porošenka je už unavuje.

Nicméně, ačkoliv ukrajinští nacionalisté prosazující naprostou nekompromisnost přístupu směrem k Rusku, jsou na Ukrajině minoritou, jsou velmi vlivnou minoritou. Podle War on The Rock mají v kontextu své marginální pozice v rámci ukrajinské populace nerovnoměrný podíl na ukrajinské vládě. Tedy, vláda je mnohem více nacionalistická než obecná populace.

Nacionalističtí aktivisté mají dohromady 10% z 423 členného parlamentu. Jedná se o 20 přímo volených členů pravice a dalších 20, kteří jsou na seznamech stran přidružených k pravici. Mají též významné zastoupení mezi nevolenými státními úředníky. Patří k nim náměstek ministra vnitra, zástupce ředitele státního vysílání, několik regionálních šéfů policie či úředníci, kteří granty na programy vlasteneckého vzdělávání.

Jak hluboká je normalizace krajně pravicových, nacionalistických stran a postav v ukrajinské politice, dokazuje Andrej Parubij, předseda ukrajinského parlamentu. V minulosti byl členem krajně nacionalistické strany Svoboda. S jejím předsedou, Olehem Jaroslavovyčem Tjahnybokem, byli ústředními postavami tzv. Euromajdanu, série protestů, která v roce 2014 vedla k odstoupení tehdejšího prezidenta, Viktora Janukovyče.

 Parubij by v případě nástupnické krize se jako předseda ukrajinského parlamentu stal prezidentem. A takovou krizi by mohli rozpoutat právě krajně pravicoví aktivisté. Parubij sám tento týden vyzval vlastenecké občany na sociálních sítích, aby se mobilizovali a chránili Ukrajinu před „modernizovanou verzí Janukovyče“, který „pustí ruský svět do našich domovů“. Kontroverzní a vlivný historik Volodymyr Viatrovych uvedl, že aktivistická minorita Zelenského i v případě vítězství nikdy nepřijme.

Ukrajinští nacionalisté už dříve dali najevo, že jsou ochotni sáhnout k násilí, pokud se vyskytnou jakákoliv jednání, které budou považovat za příliš vstřícná vůči Rusku. Jejich slovo nelze brát na lehkou válku. Mnozí z nich jsou veteráni z válečných střetů na východě Ukrajiny. Celkově se odhaduje, že nacionalistických milicí je asi 30 000. Podle vojenských doktrín stačí asi 5% - podle některých dokonce jen 3,5% - populace, aby byla stržena vláda.

Krajně pravicové síly si to v zásadě už vyzkoušely během Euromajdanu. Ačkoliv byli i během něho marginální stranou, byli jednou z nejaktivnějších. Právě vysoká mobilizace těchto sil je činí nebezpečnými. Mohou tak vykazovat na Ukrajině větší vliv, než by měli mít.

To samozřejmě bývá ještě zvýrazňováno ruskou propagandou, podle které je Ukrajina bezmála Třetí říše. Podle některých konspiračních teorií dokonce krajně pravicové, nacionalistické síly jsou placeny Ruskem, aby Kreml mohu vykreslovat Ukrajinu v negativním světle. Krajní pravice je však na Ukrajině dlouhodobějším problémem a bude na novém prezidentovi, aby se s ní vyrovnal.

Související

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj jmenoval nového šéfa ukrajinské armády

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval nového muže do čela ukrajinské armády. Náčelníkem generálního štábu se stává Andrij Hnatov, jehož navrhl ministr obrany Rustem Umerov. Změna ve vedení ozbrojených sil přichází v době, kdy se neví, zdali Američané uspějí se svým návrhem příměří i v Rusku. 

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina neonacisté volby na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 7 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Počasí značí příchod jara. Do konce týdne se citelně oteplí

Počasí se bude do konce týdne výrazně oteplovat. Podle ČHMÚ.cz naměříme ke konci týdne v maximech až 17 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy