Macron jako bojovník proti elitám? Prezident Francie chystá radikální krok

ENA nabízí vzdělávání civilním úředníkům. Byla zřízena po druhé světové válce, kdy mnozí francouzští úředníci včetně těch z největších pozic kolaborovali s nacisty. Francie potřebovala rychle přijít s kvalitními a znalými specialisty úřední správy, kterých byl zoufalý nedostatek.

Na rozdíl od předchozích institucí podobného typu, ENA nebyla určena pouze pro bohaté a vlivné francouzské šlechtické rodiny. Snažila se přitáhnout celé spektrum osobo z různým zázemí a otevřít jim cestu do státní správy.

To se podařilo. Škola sídlící ve Štrasburku se stala elitní vzdělávací institucí, která dodávala státní správě vysoce kvalifikované úředníky a byla inspirací pro další školy podobného typu v zahraničí, např. v Rusku. Její absolventi často končí na těch nejvyšších pozicích na ministerstev. Mezi jejími absolventi jsou i čtyři francouzští prezidenti včetně toho současného.

Podle ředitele školy Patricka Gerarda mají studenti ENA jsou v průměru 31 let staří a obvykle začínají studovat na ENA po „mnohaletých zkušenostech s prací“ nebo po delším než průměrném čase stráveným ve vysokoškolském vzdělávání. Po jejím absolvování tvoří síť vlivu, která se táhne napříč vrcholnými vrstvami politiky a obchodu.

Tento často neformální vliv je ve Francii častým terčem kritiky. ENA je vnímána jako instituce, která vytváří vlastní sféru moci, která na rozdíl od demokraticky volených politiků nepodléhá kontrole občanů.

Tato kritika je obohacena ještě o sociální aspekt. Oponentům instituce se nelíbí, že navzdory své deklarované otevřenosti všem, studenty bývají takřka výhradně jedinci z bohatých, vlivných rodin, které mají předchozí napojení na školu. Podle kritiků tedy ENA je utvářena a zároveň vytváří novou francouzskou šlechtu.

Ředitel školy Patrick Gerard ve středu v rozhovoru pro francouzské noviny Le Figaro přiznal, že pouhých 19% studentů má rodiče, kteří patří mezi modré límečky. Gerard však trvá na tom, že „studenti ENA nejsou poháněni touhou komplikovat životy svých spoluobčanů. Upřímně se snaží zavázat se své zemi kvůli společnému dobru.“

Škola se hájí tím, že studenti mají mnohem rozmanitější zázemí než se obyčejně zdá. 26% studentů má být na stipendiích, 14% jsou vnuci modrých límečků, 9% vnuci zemědělců, 12% vnuci řemeslníků nebo obchodníků a 12% jsou vnuci běžných úředníků. Údaje o tom, kolik rodičů současných studentů jsou dělníci nebo zemědělci, škola však odmítla poskytnout.

Podle serveru FrancieInfo většina studentů byli děti manažerů. Jejich podíl se výrazně zvýšil v porovnání s roky, kdy instituce vešla v život. Zatímco v roce 1950 byl podíl studentů, jejichž rodiče byli na manažerské pozici, 45%, v roce 2014 dosáhl 70%.

Právě tato nerovnoměrnost je trnem v oku Macronovi, který se ve svém uniklém projevu z minulého týdne chystal zavřít školu s tím, že neplní své poslání a nenabízí „šanci všem našim mladým lidem na základě zásluh a ne jejich sociálního či rodinného původu“, jak by to měly veřejné instituce dělat. Dle The Local však zprávy naznačují, že spíše přistoupí k reformě instituce než k jejímu úplnému zavření.

Macron patři během studií na škole k ročníku, který byl vůči vedení ENA velmi kritický. Na konci dvouletého studia a praxe absolventi napsali dopis, v němž odsuzují vyučovací metody a nábor studentů. Sám Macron během své prezidentské kampaně však svoji alma mater často obhajoval a tvrdil, že se na ní dostal tvrdou pílí, nikoliv díky konexím, vzhledem k tomu, že jeho rodiče byli doktoři v provinční Francii.

Macron se zavřením či reformou školy chce přiblížit hnutí žlutých vest, které jemu a jeho administrativě dlouhodobě vyčítá, že nezná a nejeví zájem o problémy obyčejných Francouzů. Podle kritiků je krok však jen promyšlené PR, které nevyřeší problémy nerovnosti ve Francii ani otázku, jak náležitě vychovat špičkové státní úředníky.