Rakušané neznají Eichmanna a neví, co to byl holokaust, ukázal průzkum. 21% Rakušanů neví, že Hitler pocházel z Rakouska

Většina Rakušanů neví, že 6 miliónů Židů bylo zabit během holocaustu. 21% též neví, že Adolf Hitler byl Rakušan. Ukázal to nový průzkum Konference o židovských materiálních nárocích vůči Německu. Zprávu přinesl server Deutsche Welle.

Průzkum vyzpovídal 1 000 Rakušanů ve věku 18 let a více ohledně jejich znalosti holokaustu a anexe Rakouska nacistickým Německem. 87% jich někde slyšelo termín holocaust. Jen 56% však řeklo, že to odkazuje na likvidaci Židů.

69% uvedlo, že se holokaust odehrál v Německu. 62% uvedlo, že se na holokaustu podílelo i okupované Rakousko, 48% respondentů totéž uvedlo i v případě Polska.

56% respondentů nevědělo, že během holokaustu bylo zabito 6 miliónů Židů. Podle 10% respondentů jen 100 000 Židů bylo zabito.

Ačkoliv 98% respondentů vědělo o Adolfu Hitlerovi, 21% nevědělo, že byl rakouského původu. Adolfa Eichmanna, jednoho ze strůjců holokaustu, znalo jen 51% respondentů. O tom, že byl též rakouského původu, vědělo jen 14%.

V průzkumu 13% dotázaných uvedlo Rakousko pouze jako pachatele holocaustu, 12% jej považovalo pouze za oběť a 68% uvedlo, že se jednalo o oběť i pachatele.

Podle Richelle Budd Caplanové, ředitelky Evropského oddělení Mezinárodní školy pro studium holocaustu Jad Vašem mají tyto výsledky svou negativní i pozitivní stránku. Podle ní to ukazuje, že představa Rakouska jako první anektované země, což by před 25 lety bylo převládající veřejné mínění, pomalu mizí.

Na druhou stranu však stále Rakousko není příliš ochotné uznat své historické „vítání“ nacistického Německa v roce 1938 jako historický fakt. Podle ní se též musí více adresovat nedostatečná znalost dalších aktérů holocaustu, což by pomohlo vidět holokaust jako akci, na které se podílelo vícero lidí s různých důvodů a nejenom Hitler.

Jak pamětníci a přímí účastníci holocaustu postupně umírají, sílí obavy, že se na tuto hrozivou událost zapomene a či bude dezinterpretována. Podle Caplanové je však pozitivní náznak, že 76% respondentů si myslí, že učení o holocaustu by mělo být povinné ve školách.

31% respondentů si myslí, že k něčemu jako je holokaust by v Rakousku mohlo dojít. Podle 58% respondentů k ničemu takovému už v Evropě nemůže dojít.

Neznalost přesného počtu obětí holokaustu se netýká jen Rakušanů. Podle nedávného lednového průzkumu asi polovina Britů neví, kolik během něj bylo zabito Židů. Číslo většinou odhadují na 2 miliony. 1 z 20 Britů odmítá, že se vůbec holokaust stal.

Podle jiného průzkumu si 23% Kanaďanů a 31% Američanů myslí, že byli zavražděni 2 milióny a méně Židů během holocaustu. Ještě znepokojivější je skutečnost, že 45% Američanů nebylo schopno jmenovat alespoň jeden koncentrační tábor či židovské ghetto.

V Evropě stoupá v posledních letech počet útoků na Židy a to z jak ze strany posilující a agresivnější rasistické krajní pravice, tak ze strany radikálních islamistů. Situace je zvláště alarmující ve Francii, kde se nachází největší židovská komunita v Evropě a třetí na světě. Podle francouzského premiéra Édourada Phillipeho antisemitické činy stouply o 69% v první polovině roku 2018. V roce 2015, během vrcholu migrační krize, do Izraele emigroval rekordní počet Židů.

Související

Více souvisejících

holocaust židé Rakousko nacisté

Aktuálně se děje

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

Zdroj: David Holub

Další zprávy