NATO bez USA? Vítězství Ruska, naznačuje analýza

IISS pracuje s dvě scénáři. V prvním scénáři zkoumá, s jakými výzvami by si nové NATO muselo poradit při ochraně globálních mořských linií komunikace. NATO muselo do ochrany námořního obchodu a námořní infrastruktury investovat okolo 94 až 110 miliard dolarů, aby zaplnilo díru vzniklou stažením se USA.

Pro NATO by zvláštní problém představovalo Baltské moře a jiné námořní oblasti, ve kterých by zřejmě s větší agresivitou operovalo Rusko. Jiným rizikem by byly západní části Středozemního moře kvůli pirátům, mezinárodním kriminálním a povstaleckých organizacím operujícím v Severní Africe.

IISS zároveň prozkoumalo scénář hypotetické invaze Ruska do Litvy a následně i Polska. Podle jejich prognóz by Rusko rychle dokázalo zlikvidovat litevské síly včetně bojové skupiny NATO Enhanced Forward Presence (EfP). Následně by též zabralo některé území Polska.

Podle IISS by NATO reagovalo aktivováním článku V, podle něhož útok na jednoho člena obrany je útokem na všechny členy aliance. NATO by následně spustilo Operaci východní štít ( Operation Eastern Shield), která by rozšířila obranu Estonska, Litvy a Polska a dalších členů NATO ve frontální linii. Zároveň by připravilo síly na Operaci východní bouře (Operation Eastern Storm), tj. vojenskou operaci s cílem obnovit polskou a litevskou kontrolu nad uzmutými teritorii.

NATO by však se bez USA potýkalo s některými nemalými vojenskými potížemi. Její pozemní síla by měla mít velikost minimálně tří sborů, aby NATO mělo celkové množství sil vůči protivníkovi v poměru 1,5:1. ještě lepší by byly sbory čtyři, které by mu mu poskytly poměr ve vztahu k Rusku 2:1. NATO však bez USA má k dispozici jen jeden takovýto sbor, který by mohl být do 90 dní uvolněn pro vojenské operace.

Aby bylo NATO Rusku dostatečným protivníkem a dosáhlo svých strategických plánů, muselo by též přijít s dostatečným počtem obrněných či těžkých brigád vyzbrojených moderními tanky a pěchotními ozbrojenými vozidly. NATO však bez USA má jen 20 brigád, které splňují tyto kritéria, přičemž jedna třetina sestává z lehčeji ozbrojených armádních vozidel.

Jiným problémem je nedostatek střeliva na dlouhodobé vojenské operace ve většině evropských zemích NATO. Aliance též nemá bez USA dostatek či pouze zastaralou protivzdušnou obranu krátkého dosahu. Omezené množství dostupné vzdušné obrany a protiraketové obrany na delší vzdálenosti by bylo dostačující na pokrytí nezbytných předních leteckých základen pro NATO, ale nikoliv k ochraně pozemních složek při provádění klíčových vojenských operacích.

Podobně Evropa nemá dostatek leteckých sil, aby mohla uskutečnit vzdušnou kampaň proti pozemním silám Ruska. Své zásoby vzduch-země zbraní by mohly některé evropské země vyčerpat během 48 hodin, odhaduje IISS na základě výkonu evropských leteckých sil během vzdušné kampaně v Libyi v roce 2011, kdy silám NATO došly zásoby chytrých bomb. Navíc tyto zbraně a munice nebývá nejmodernějšího typu.

Aby nahradily mezeru vzniklou odchodem USA, státy NATO by musely investovat mezi 288 až 357 miliardami dolarů. To by jen stačilo na vytvoření sílu schopné vést limitovanou regionální válku, nikoliv kontinentální válku v Evropě v plném rozsahu.

Podle IISS by Evropě trvalo, pokud by měla dostatečné finanční prostředky, až dvacet let na pokrytí svých vojenských nedostatků vzniklých odchodem USA. To je díky limitované produkční kapacitě. Některé ze schopností, které poskytují americké síly, jako je logistika a udržení pozemních sil, lze poměrně jednoduše a levně nahradit. Jiné jsou však pro USA téměř jedinečné a Evropa by je jen těžko nahrazovala.