„Přeháníte, bez nás byste válku prohráli!“ Rusko se tvrdě pustilo do Západu

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, na tiskové konferenci v Moskvě vzdala hold těm, kteří zemřeli na západní frontě druhé světové války. Řekla, že Moskva oceňuje válečné úsilí Spojenců.

„ Zcela jistě to (však) nemůže být zveličováno. A speciálně ne v ten samý čas, kdy je odbýváno titánské úsilí Sovětského svazu, bez kterého by vítězství se jednoduše nikdy nestalo,“ uvedla mluvčí.

„ „Jak poznamenávají historici, přistání v Normandii nemělo rozhodující vliv na výsledek druhé světové války a Velké vlastenecké války. Už to bylo předurčeno jako výsledek vítězství Rudé armády, především ve Stalingradu (koncem roku 1942) a Kursku (v polovině roku 1943), “ uvedla Zacharovová.

Během tzv. Velké vlastenecké války, jak se nazývají válku mezi nacistickým Německem a komunistickým SSSR Rusové, padlo na 25 miliónů Rusů. V zásadě každý Rus má nějakého padlého příbuzného a proto jsou oslavy konce Druhé světové války, které v Rusku připadají na 9. května, široce oslavovány napříč politickým spektrem.

Agentura Reuters připomíná, že SSSR, které bojovalo s nacistickým Německem už tři roky v době Dnu D, požadovalo po Británii, aby otevřela druhou frontu už v srpnu 1942. „ Bylo zde přání čekat kvůli maximálnímu oslabení německé vojenské síly z jejích enormních ztrát na východě, zatímco by se snížily ztráty na Západě“ domnívá se Zacharovová.

Na setkání v Normandii ku příležitosti výročí Dne D se sjela řada státníků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, britské premiérky Theresy Mayové, britské královny Alžběty II, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Andreje Babiše. Nechyběla ani kancléřka a představitelka poraženého Německa, Angela Merkelová.

Naopak poprvé po 15 letech nebyl oficiálně pozván ruský prezident Vladimir Putin. Podle analytiků to ukazuje na hloubku napětí, které vládne mezi Západem a Ruskem. „ Západní státníci už dávno nejezdí na oslavy 9. května. Pro ně je Rusko toxické, stejně jako jeho politici,“ řekl pro ruský web RBC politolog z Moskevského centra Carnegie Andrej Kolesnikov.

Podle některých komentářů to vzhledem k množství ruských mrtvých, kteří dali svůj život pro porážku nacistického Německa, by bylo vhodné, aby byl ruský prezident pozván. Např. podle průzkumu uskutečněného francouzským listem Le Figaro 80% respondentů řeklo, že by Putin měl být pozván. Putin namísto oslav se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lze to vnímat jako jistý signál Západu, že Východ jej nepotřebuje a vystačí si sám navzájem. Oba státníci oslavili zesílenou alianci mezi oběma zeměmi.

O „ nezlomné“ alianci mluvil i americký prezident Donald Trump. Podle komentátorů ale právě jeho kontroverzní postava vytváří uvnitř této aliance vytvořené po druhé světové válce, značné napětí. Podle řady analýz jeho nástup do prezidentské úřadu spolu s mocenským vzestupem Číny i Ruska symbolizuje konec poválečného řádu.