Vědci ukázali 40.000 let starou vlčí hlavu ze Sibiře

Společně s hlavou se našla i téměř nedotčená mláďata lva jeskynního. Vědci doufají, že jim unikátní nález pomůže odkrýt něco ze života velkých predátorů, kteří se v době ledové toulali Evropou a Asií.

Nalezená hlava je pokrytá hustou srstí a má zachovalé velké tesáky. Vědci odhadují, že zvíře uhynulo, když mu bylo mezi dvěma až čtyřmi lety. "Zajímá nás, jestli tento druh vyhynul nebo se z něj stal moderní vlk, případně nakolik je s ním příbuzný," uvedl Albert Protopopov z Jakutské akademie věd.

Stáří zvířete pomohlo Protopopovi zjistit stockholmské muzeum, které pozůstatky datuje do pleistocénu. Podle vědce není zatím jasné, zda byl vlk větší než jeho současní příbuzní, ale určitě měl silnější skus. Podle ruského vědce mohl lovit větší zvířata, tím největším byl pravděpodobně bizon.

Pozůstatky vlka našel místní muž, který v odlehlých oblastech Jakutska společně s dalšími takzvanými lovci mamutů pátrá v permafrostu po slonovině. Podobné skupinky jsou v současnosti pro místní vědce největším zdrojem nálezů pozůstatku pravěkých zvířat.

Jakutsko, které leží na severovýchodě Sibiře, je největším regionem v Rusku a nejchladnější oblastí na světě. Půda je zamrzlá celoročně, představuje proto ideální prostředí pro zachování pozůstatků dávných zvířat. Těla zvířat lze ze sibiřského permafrostu dostat snadněji díky globálnímu oteplování, které zamrzlou půdu postupně rozpouští.

Vlčí hlava je společně s mládětem lva jeskynního nyní vystavená v muzeu v Tokiu.