Dvojvládí v Moldavsku končí? Padla vláda, demokraté odcházejí do opozice

Moldavská ústavní krize, která v minulých týdnech zavedla jednu z nejchudších evropských zemí do faktického dvojvládí, se možná blíží svému konci. Demokratická strana kontroverzního oligarchy Vlada Plahotniuka ohlásila odchod do opozice a demisi premiéra Pavla Filipa. Oznámil to dnes v Kišiněvě místopředseda strany Vladimir Cebotari. Zemi podle něj nejspíš čekají mimořádné parlamentní volby.

Politický život v Moldavsku v poslední době ochromil konflikt mezi Plachotniukovými demokraty a soupeřícím blokem, v němž se nečekaně spojil proevropský svaz Acum (Teď) a proruští socialisté. V důsledku krize v zemi vládli dva prezidenti a dvě vlády, které se vzájemně obviňovaly z pokusu uzurpovat moc. Za netradiční společenství prozápadního Acum a proruských socialistů, tedy proti Demokratické straně, se počátkem týdne postavilo pět západních zemí i Rusko.

Cebotari dnes na tiskové konferenci oznámil, že demokraté odcházejí do opozice a jejich vláda vedená Filipem podává demisi. Podle informací některých moldavských médií rozhodnutí demokratů předcházela debata jejich vedení s americkým velvyslancem v Kišiněvě. "Protože ostatní strany nechtějí vyjednávat a řešit problémy země, v zájmu vyvedení země z politické krize se Demokratická strana rozhodla odejít do opozice," citoval Cebotariho server NOI.

V Moldavsku proti sobě do konce května stáli socialisté prezidenta Igora Dodona a společenství prozápadních stran, jehož součástí byli i demokraté Vlada Plahotniuka. Počátkem června ale došlo ke zlomu, když se blok Acum, který byl dosud členem prozápadní koalice, spojil s Dodonovou stranou a vytvořil vlastní vládu v čele s Maiou Sanduovou. Následovala série mocenských střetů, která vyústila v politické dvojvládí.

Cebotari upozornil, že rozhodnutí jeho strany politickou krizi bezezbytku neřeší, protože vláda Sanduové je podle názoru demokratů nelegální. "Nejsprávnějším řešením jsou mimořádné volby," řekl moldavský politik.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

Moldavsko Vlad Plahotniuk (moldavský oligarcha) Igor Dodon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy