Počet uprchlíků ve světě je děsivý. Komisař OSN kritizuje přístup Evropy a USA

Na světě bylo loni 70,8 milionu uprchlíků, kteří museli odejít z domovů kvůli válkám nebo pronásledování. Oznámila to dnes Organizace spojených národů. Počet běženců se tak oproti předešlému roku zvýšil o dva miliony a je nejvyšší za téměř 70 let. Břemeno spojené s uprchlíky nenese bohatý západní svět, ale rozvojové státy, vyplývá z bilance OSN.

Polovina lidí, kteří museli opustit své domovy, jsou děti. Zpráva s názvem Global Trend, kterou vpracoval úřad pro uprchlíky, považuje číslo 70,8 milionu běženců za zdrženlivé, protože nezahrnuje všechny lidi bez domova.

Do údajů je započítáno 25,9 milionu uprchlíků, 41,3 milionu lidí vyhnaných z domovů do jiných částí svých zemí a 3,5 milionu žadatelů o azyl. Nezahrnuje ale například čtyři miliony Venezuelanů, kteří odešli do ciziny od roku 2015 a k pobytu nepotřebují víza ani žádat o azyl. Do konce roku by v takové situaci mohlo být až pět milionů lidí z Venezuely.

On the eve of #WorldRefugeeDay let us remember that behind this dramatic figure - more than 70 million women and men forced to flee - are real stories of loss and struggle, of courage and strength. Let us work together to give refugees and displaced people hope in the future. pic.twitter.com/JMQzL81xzk

— Filippo Grandi (@RefugeesChief) 19. června 2019

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi řekl, že nevyřeší-li se situace v této zemi politicky, bude exodus pokračovat. Venezuelané byli loni po Syřanech druhou největší uprchlickou skupinou. Míří většinou do Kolumbie, Peru a Ekvádoru.

"Když říkáte, že uprchlickou krizi má Evropa, Spojené státy nebo Austrálie - není to tak. Většina uprchlíků je v zemích sousedících s oblastí konfliktu, což bohužel znamená v chudých státech nebo v zemích se středně vysokými příjmy. Tam je krize a na to se musíme zaměřit," řekl Grandi.

Více než dvě třetiny uprchlíků pochází z pěti zemí - Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Barmy a Somálska.

Grandi řekl, že Spojené státy by měly vyslechnout Středoameričany, kteří prchají do USA před násilím a pronásledováním, ne oddělovat děti od rodičů. Snížení migrace v oblasti hranice USA s Mexikem je jeden ze slibů prezidenta Donalda Trumpa voličům.

Podle zprávy OSN nejvíce žádostí o azyl přijímají USA, loni jich bylo 254.300. Grandi řekl, že v USA čeká na vyřízení 800.000 žádostí. Na dotaz, zda Trumpova politika práci jeho úřadu komplikuje, komisař odpověděl: "To nejsou jenom Spojené státy, je to i Evropa a Austrálie. Hovořil jsem o krizi solidarity. Jde o rozpoznání uprchlíků a běženců jako lidí, kteří mají problém, ne jako těch, kdo prchají od problémů," řekl.

V Evropě se podle něj téma vysoce zpolitizovalo a některé vlády se hrozí závazku přijmout lidi zachráněné na moři při útěku z Libye a dalších oblastí. "Teď, kdy jsou volby do Evropského parlamentu za námi, vyzývám k zastavení volební agitace. Množství lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je zvládnutelné," řekl Grandi.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci OSN Venezuela Donald Trump Mexiko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 58 minutami

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

před 3 hodinami

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Venus Williamsová se v 45 letech vrací na kurty. Chce hrát Australian Open

Na blížícím se letošním ročníku tenisového grandslamu Australian Open se představí i sedminásobná držitelka grandslamových titulů Američanka Venus Williamsová. Ta se tak může ve svých 45 letech stát nejstarší účastnicí tohoto turnaje v jeho historii. K tomu, aby se tohoto turnaje mohla Williamsová zúčastnit, dostala od pořadatelů divokou kartu.

včera

včera

včera

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy