Západ zneužil Sověty? Rusko si chce přisvojit zásluhy za druhou světovou

„Máme v úmyslu předložit v rámci OSN svou iniciativu k uznání vítězství nad nacismem za druhé světové války za světové dědictví lidstva. Kromě toho doporučujeme uznat památky vojákům, kteří bojovali proti nacismu ve všech zemích jako Světový památník druhé světové války. Doufáme, že tato iniciativa bude schválena co nejdříve. To je obzvláště důležité v roce 80. výročí od začátku druhé světové války a v době těsně před 75. výročí Velkého vítězství, “ napsala Matvijenková na svém blogu na internetových stránkách Rady federace.

Matvijenková tvrdí, že svůj plán předložila na setkání s generálním tajemníkem OSN, Antoniem Guterresem, 6. června. Guterres měl vyjádřit své znepokojení nad současným růstem neonacistických sentimentů.

Skutečnost, že Matvijenková představila svůj návrh právě dnes, není náhodná. 22. června nacistické Německo zaútočilo na Sovětský svaz. Rusové toto datum označují jako Den vzpomínek a smutku.

Rusové označují boj SSSR s nacistickým Německem v letech 1941 až 1945 za Velkou vlasteneckou válku. Během ní padlo na 25 milionu Rusů. Protože v podstatě každý rodina byla poznamenána ztrátou svého příbuzného, oslavy konce Druhé světové války, které v Rusku připadají na 9. května, jsou jedním z nejdůležitějších státních svátku v Rusku.

Rusové vnímají Velkou vlasteneckou válku jako období, kdy se rozhodovalo o nebytí a bytí národa. Mají pocit, že oběti, které přinesli v boji s nacismem, nejsou na Západě dostatečně oceňovány.

Naposledy tyto výtky zazněly během 75. výročí tzv. Dne D neboli vylodění v Normandii, které je považována za jeden z určujících momentů války. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, na tiskové konferenci v Moskvě vzdala hold těm, kteří zemřeli na západní frontě druhé světové války a řekla, že Moskva oceňuje válečné úsilí Spojenců, nemělo by však dle ní být zveličováno.

„Zcela jistě to (však) nemůže být zveličováno. A speciálně ne v ten samý čas, kdy je odbýváno titánské úsilí Sovětského svazu, bez kterého by vítězství se jednoduše nikdy nestalo,“ uvedla mluvčí. „Jak poznamenávají historici, přistání v Normandii nemělo rozhodující vliv na výsledek druhé světové války a Velké vlastenecké války. Už to bylo předurčeno jako výsledek vítězství Rudé armády, především ve Stalingradu (koncem roku 1942) a Kursku (v polovině roku 1943), “ dodala Zacharovová.

Agentura Reuters připomněla, že SSSR, které bojovalo s nacistickým Německem už tři roky v době Dnu D, požadovalo po Británii, aby otevřela druhou frontu už v srpnu 1942. „Bylo zde přání čekat kvůli maximálnímu oslabení německé vojenské síly z jejích enormních ztrát na východě, zatímco by se snížily ztráty na Západě“ domnívá se Zacharovová.

Na setkání v Normandii ku příležitosti výročí Dne D se sjela řada státníků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, britské premiérky Theresy Mayové, britské královny Alžběty II, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Andreje Babiše. Nechyběla ani kancléřka a představitelka poraženého Německa, Angela Merkelová.

Naopak poprvé po 15 letech nebyl oficiálně pozván ruský prezident Vladimir Putin. Podle analytiků to ukazuje na hloubku napětí, které vládne mezi Západem a Ruskem. „Západní státníci už dávno nejezdí na oslavy 9. května. Pro ně je Rusko toxické, stejně jako jeho politici,“ řekl pro ruský web RBC politolog z Moskevského centra Carnegie Andrej Kolesnikov.

Podle některých komentářů vzhledem k množství ruských mrtvých, kteří dali svůj život pro porážku nacistického Německa, by bylo vhodné, aby byl ruský prezident pozván. Např. podle průzkumu uskutečněného francouzským listem Le Figaro 80% respondentů řeklo, že by Putin měl být pozván.

Putin namísto oslav se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lze to vnímat jako jistý signál Západu, že Východ jej nepotřebuje a vystačí si sám navzájem. Oba státníci oslavili zesílenou alianci mezi oběma zeměmi.

O „ nezlomné“ alianci mluvil i americký prezident Donald Trump. Podle komentátorů ale právě jeho kontroverzní postava vytváří uvnitř této aliance vytvořené po druhé světové válce, značné napětí. Podle řady analýz jeho nástup do prezidentské úřadu spolu s mocenským vzestupem Číny i Ruska symbolizuje konec poválečného řádu.