Rusko si chce vynutit úctu k jeho památníkům sankcemi. Samo se přitom o ty české nestará

Ruský ministr obrany, Sergej Šojgu uvedl, že je zapotřebí „konkrétních akcí“ proti cizincům, které „padělají historii“ a „zapojují se do vandalismu“. „Lidé musí počítat s následky,“ řekl Šojgu, který nepohybuje, že Státní duma návrh zákona odsouhlasí.

Mezi navrhovanými sankcemi je odmítnutí vstupu do Ruska a konfiskace majetku jakož i právní pronásledování v zemi. Odpovědní nebudou jen lidé, kteří se dopouští činů považovaných za hanobení ruských válečných památek, ale i ti, kteří jsou k nim „slepí.“

Moscow Times upozorňuje, že ruské ozbrojené síly se v posledních letech stále více angažují ve vojensko-vlasteneckých činnostech, zvláště těch týkajících se válečných dějin.

V červenci 2018 bylo oficiálně zřízeno Vojensko-politické oddělení, které si klade za cíl tvořit vlastenecké videa, pracovat s médii a vydávat tiskové materiály posilující vlastenectví v rámci boje proti extremismu. Podle kritiků se jedná jednoduše o propagandistické oddělení.

Nová návrh zákona souzní s iniciativou Valentiny Matvijenkové, předsedkyně Rady federace, která požaduje uznání vítězství nad nacismem za druhé světové války za světové dědictví lidstva. Kromě toho doporučuje uznat památky vojákům, kteří bojovali proti nacismu, ve všech zemích jako Světový památník druhé světové války. 

Rusové dlouhodobě mají pocit, že Západ neprokazuje dostatečnou úctu jejich příspěvku k boji s nacismem. Poměrně ostře to nedávno formulovala při příležitosti oslav Dne D mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, podle které by Spojenecké vylodění v Normandii nemělo být přeceňováno.

„Zcela jistě to (však) nemůže být zveličováno. A speciálně ne v ten samý čas, kdy je odbýváno titánské úsilí Sovětského svazu, bez kterého by se vítězství jednoduše nikdy nestalo,“ uvedla mluvčí. „Jak poznamenávají historici, přistání v Normandii nemělo rozhodující vliv na výsledek druhé světové války a Velké vlastenecké války. To už bylo předurčeno jako výsledek vítězství Rudé armády, především ve Stalingradu (koncem roku 1942) a Kursku (v polovině roku 1943), “ dodala Zacharovová.

Během druhé světové války padlo na 26 miliónů Rusů. Takřka každý Rus v tzv. Velké vlastenecké válce ztratil nějakého svého příbuzného. Oslavy ukončení války, které připadají v Rusku na 9. května, proto bývají těmi vůbec největšími.

Ruské pokrytectví?

Zatímco Rusko prosazuje větší úctu jeho památkám v zahraničí, samo bývá kritizováno, že se nestará s dostatečnou péčí o ty, které patří zahraničním státům. Týká se o ČR, která dlouhodobě Rusku vytýká zanedbávání péče o památníky československých legií.

Server Aktuálně.cz poukazuje na případ pomníku 54 československým legionářům, kteří padli při osvobozování města Kurgan od komunistického teroru. Pomník postavili místní lidé jako výraz vděčnosti. V roce 1985 jej však místní úřady zničily a nechaly namísto něj vystavěn monstrózní památník „občanům města, kteří padli v boji s německými okupanty". O obnově památníků odmítlo současné vedení s českou delegací jednat, což bylo kritizováno i v samotném Rusku.

Mezi Českem a Ruskem existuje mezinárodní dohoda o vzájemné údržbě a obnově válečných hrobů - těch ruských v Česku a českých naopak v Rusku. Česká strana si však stěžuje, že zatímco ona svým závazkům dostává, ruská strana se k tomu příliš nemá. Pro srovnání, zatímco české ministerstvo obrany věnovalo v posledních deseti letech na opravu hrobů sovětských vojáků, kteří padli v druhé světové válce při osvobozování Československa, sto milionů korun, Rusko jen milion a půl. 

Česká frustrace došla tak daleko, že odpovědné orgány zvažují jednat stejně a přestat se o památníky starat. „Vše, co se nám v poslední době v Rusku podařilo, nebylo zásluhou oficiálních míst či Vojenských memoriálů (ruská organizace, která má na starosti údržbu válečných hrob – poznámka redakce), ale díky pochopení jednotlivých ruských měst. Ať už například Jekatěrinburgu, Miassu či Bugulmy," sdělil serveru Aktuálně.cz ředitel odboru pro veterány českého ministerstva obrany, Eduard Stehlík.

Na liknavost Vojenských memoriálů si stěžovali i Němci a Rakušané. Jejich jednání vadí i běžným Rusům, tvrdí Aktuálně.cz.