Iveta Radičová - tygřice, která ještě zařve

Praha - Iveta Radičová, bystrá blondýna, které Němci říkali tatranská tygřice, skončila v roli slovenské premiérky, vystoupila ze strany a v březnových předčasných volbách do parlamentu nekandidovala. Avšak připouští návrat - například v nedávném rozhovoru pro slovenské Hospodářské noviny.

Jakkoli to vehementně popírá, svým odchodem si uvolnila ruce k bitvě o Grasalkovičův palác, sídlo slovenského prezidenta.

Řečeno fotbalovou terminologií: má nakročeno na double.

Naznačuje to ve středu zveřejněný průzkum agentury MVK. Agentura zjišťovala, který ze slovenských politiků má největší šance na vítězství ve volbách prezidenta.

Anketu vyhrála Radičová. Kdyby se hlasovalo nyní, dostala by třetinu hlasů.

Slováci budou volit prezidenta za necelé dva roky. Poté, co se stala prvním slovenskou premiérkou, by Radičová mohla být první prezidentkou v historii země. Proč ne, když si Slováci už zvykli na šéfku vlády.

Za její vládní kariérou udělal tečku spor o záchranný fond eurozóny. Fond, se kterým spojila hlasování o důvěře své vládě, slovenský parlament neschválil. Pětadesátiletou socioložku potopil koaliční partner - strana Svoboda a Solidarita (SaS) potažmo její vůdce Richard Sulík. Radičová nedokázala Sulíka a jeho novou stranu, obdobu českých véčkařů, krotit už od začátků svého premiérství.

Na Evropu přitom cenila zuby, ukazovala se jako rozhodná a silná politička Loni k nevoli dalších členů eurozóny vzkázala, ať si Řekové doma udělají pořádek a náklady na záchranu účtují svým institucím a svým politikům. Doma však působila nejistě, bezzubě. Koaliční partneři, nejen "Sulíkovci", ale i křesťanští demokraté a maďarsko-slovenské seskupení Híd-Most ji často nerespektovali.

Během debaty o záchranném fondu nepůsobila jako vůdkyně. Hlas se jí třásl. Vypadala rezignovaně. "I já se odporoučím," poznamenala zlomeným hlasem z řečniště k poslancům.

Radičová se představovala se jako liberálka. Jak jinak, když je členkou vedení liberální Slovenské demokratické a křesťanské unie. "Nejsilnější sociální politika je taková, kdy lidé vystačí s vlastním příjmem," říká.

Jako profesorka sociologie si však dokáže spočítat, co je sociálně únosné. Proto prosazovala politiku středu.

Dokázala se poučit z reforem, které prosazoval šéf SDKÚ a expremiér Mikuláš Dzurinda. Jejich vysoké tempo někteří sociálně slabší Slováci nevydrželi a umetli cestu k vládě Robertu Ficovi a jeho sociálnědemokratickému Směru.

"Nepředkládáme radikální reformy, předkládáme program, který realisticky reaguje na sociální situaci občanů," ujistila premiérka poslance, když hájila programové prohlášení vlády.

Přesto její vládě hrozili rebelií lékaři a bouřilo se i několik odborových centrál.

Slovákům se předváděla jako zásadová politička, která nemění své názory. Jsou však chvíle, kdy i tygřice ustoupí. Loni během prezidentské kampaně nacionalisté připomínali, že v roce 1991 podepsala petici proti rozdělení Československa. Z toho vyvozovali, že nemá morální nárok být slovenskou prezidentkou. Radičová na to reagovala vytáčkou, že "nebyla proti vzniku samostatného Slovenska", ale pouze "za referendum o zachování společného státu nebo jeho rozdělení".

Souboj o prezidentství s Ivanem Gašparovičem prohrála. Měsíc na to v parlamentu provedla neuvěřitelnou hloupost - hlasovala za stranickou kolegyni. Vzdala se poslaneckého křesla. Vypadalo to na konec kariéry.

Předloni se však Iveta Radičová dokázala vrátit.

Poté, co šéfa SDKÚ Mikuláše Dzurindu vyhnal z role volebního lídra skandál s financováním strany, postavila se na jeho místo a vedla partaj do voleb.

Také tehdy volby vyhrál Směr. Avšak jeho šéf Robert Fico nesehnal partnery do koalice. Radičová, která se s SDKÚ umístila na druhém místě, to dokázala a stala se premiérkou.

Nahlíženo z Česka je zajímavé, jak Radičová v politice získávala ostruhy - v roce 1992 na Slovensku zakládala pobočku ODS. Do ODS však nakonec nevstoupila.

VIZITKA IVETY RADIČOVÉ

Profese: socioložka

Funkce: slovenská premiérka (červenec 2010 - duben 2012), ministryně práce (říjen 2005 - červenec 2006), poslankyně Národní rady - slovenského parlamentu (červenec 2006 - duben 2009, červen 2010 - červenec 2010)

Politická příslušnost: VPN (1990 – 1992), SDKÚ (2006 – 2012)

Narození: 7. prosince 1956, Bratislava (Československo)

Rodné jméno: Iveta Karafiátová

Alma mater: Filozofická fakulta Univerzity Komenského

Rodinné poměry: rozvedená, dcera Eva

Vyznání: římská katolička

Související

Marian Kočner Rozhovor

Když nebudu mít svatý klid, ty nebudeš premiér. Na Slovensku je opět živo

Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner si začátkem září 2015 nahrál rozhovor s podnikatelem Michalem Suchobou. Tématem jejich rozhovoru byl i tehdejší premiér Robert Fico. V nahrávce zaznělo od Kočnera, že mu nyní již bývalý slovenský premiér Fico slíbil "svatý klid" před vyšetřováním jeho kauz.

Více souvisejících

Iveta Radičová

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy