Iveta Radičová - tygřice, která ještě zařve

Jakkoli to vehementně popírá, svým odchodem si uvolnila ruce k bitvě o Grasalkovičův palác, sídlo slovenského prezidenta.

Řečeno fotbalovou terminologií: má nakročeno na double.

Naznačuje to ve středu zveřejněný průzkum agentury MVK. Agentura zjišťovala, který ze slovenských politiků má největší šance na vítězství ve volbách prezidenta.

Anketu vyhrála Radičová. Kdyby se hlasovalo nyní, dostala by třetinu hlasů.

Slováci budou volit prezidenta za necelé dva roky. Poté, co se stala prvním slovenskou premiérkou, by Radičová mohla být první prezidentkou v historii země. Proč ne, když si Slováci už zvykli na šéfku vlády.

Za její vládní kariérou udělal tečku spor o záchranný fond eurozóny. Fond, se kterým spojila hlasování o důvěře své vládě, slovenský parlament neschválil. Pětadesátiletou socioložku potopil koaliční partner - strana Svoboda a Solidarita (SaS) potažmo její vůdce Richard Sulík. Radičová nedokázala Sulíka a jeho novou stranu, obdobu českých véčkařů, krotit už od začátků svého premiérství.

Na Evropu přitom cenila zuby, ukazovala se jako rozhodná a silná politička Loni k nevoli dalších členů eurozóny vzkázala, ať si Řekové doma udělají pořádek a náklady na záchranu účtují svým institucím a svým politikům. Doma však působila nejistě, bezzubě. Koaliční partneři, nejen "Sulíkovci", ale i křesťanští demokraté a maďarsko-slovenské seskupení Híd-Most ji často nerespektovali.

Během debaty o záchranném fondu nepůsobila jako vůdkyně. Hlas se jí třásl. Vypadala rezignovaně. "I já se odporoučím," poznamenala zlomeným hlasem z řečniště k poslancům.

Radičová se představovala se jako liberálka. Jak jinak, když je členkou vedení liberální Slovenské demokratické a křesťanské unie. "Nejsilnější sociální politika je taková, kdy lidé vystačí s vlastním příjmem," říká.

Jako profesorka sociologie si však dokáže spočítat, co je sociálně únosné. Proto prosazovala politiku středu.

Dokázala se poučit z reforem, které prosazoval šéf SDKÚ a expremiér Mikuláš Dzurinda. Jejich vysoké tempo někteří sociálně slabší Slováci nevydrželi a umetli cestu k vládě Robertu Ficovi a jeho sociálnědemokratickému Směru.

"Nepředkládáme radikální reformy, předkládáme program, který realisticky reaguje na sociální situaci občanů," ujistila premiérka poslance, když hájila programové prohlášení vlády.

Přesto její vládě hrozili rebelií lékaři a bouřilo se i několik odborových centrál.

Slovákům se předváděla jako zásadová politička, která nemění své názory. Jsou však chvíle, kdy i tygřice ustoupí. Loni během prezidentské kampaně nacionalisté připomínali, že v roce 1991 podepsala petici proti rozdělení Československa. Z toho vyvozovali, že nemá morální nárok být slovenskou prezidentkou. Radičová na to reagovala vytáčkou, že "nebyla proti vzniku samostatného Slovenska", ale pouze "za referendum o zachování společného státu nebo jeho rozdělení".

Souboj o prezidentství s Ivanem Gašparovičem prohrála. Měsíc na to v parlamentu provedla neuvěřitelnou hloupost - hlasovala za stranickou kolegyni. Vzdala se poslaneckého křesla. Vypadalo to na konec kariéry.

Předloni se však Iveta Radičová dokázala vrátit.

Poté, co šéfa SDKÚ Mikuláše Dzurindu vyhnal z role volebního lídra skandál s financováním strany, postavila se na jeho místo a vedla partaj do voleb.

Také tehdy volby vyhrál Směr. Avšak jeho šéf Robert Fico nesehnal partnery do koalice. Radičová, která se s SDKÚ umístila na druhém místě, to dokázala a stala se premiérkou.

Nahlíženo z Česka je zajímavé, jak Radičová v politice získávala ostruhy - v roce 1992 na Slovensku zakládala pobočku ODS. Do ODS však nakonec nevstoupila.

VIZITKA IVETY RADIČOVÉ

Profese: socioložka

Funkce: slovenská premiérka (červenec 2010 - duben 2012), ministryně práce (říjen 2005 - červenec 2006), poslankyně Národní rady - slovenského parlamentu (červenec 2006 - duben 2009, červen 2010 - červenec 2010)

Politická příslušnost: VPN (1990 – 1992), SDKÚ (2006 – 2012)

Narození: 7. prosince 1956, Bratislava (Československo)

Rodné jméno: Iveta Karafiátová

Alma mater: Filozofická fakulta Univerzity Komenského

Rodinné poměry: rozvedená, dcera Eva

Vyznání: římská katolička