Jugoslávie před 10 lety a první válka NATO

Krátce po půlnoci 24. března 1999 začaly americké křižníky ostřelovat Jugoslávii, poté vzlétly k náletu americké bombardéry.

Začala operace s kódovým označením Spojenecká síla – první bojová akce aliance proti cizímu státu.

V příštích dnech vzlétly k náletům kromě amerických strojů také stíhačky několika dalších spojeneckých zemí – Velké Británie, Turecka, Francie a Nizozemska. A poprvé od druhé světové války bombardovali rovněž piloti německé Luftwaffe.

Cílem operace bylo přimět jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, aby stáhl armádu z Kosova. To se NATO podařilo. Letecká kampaň skončila po 78 dnech. Výsledkem byl odchod Miloševičových jednotek z této srbské provincie a souhlas s rozmístěním mezinárodních jednotek v oblasti.

Vzdušné válce předcházely tvrdé boje, které v Kosovu sváděli srbští vojáci s Kosovskou osvobozeneckou armádou - gerilou usilující o samostatné Kosovo, ve kterém by vládli většinoví Albánci. Mnoho obyvatel Kosova, oblasti velké jako Středočeský kraj, během bojů uteklo ze svých domovů, jiní z nich byli vyhnáni.

Válku proti Miloševičově vedení prosadili Američané poté, co zkrachovala mezinárodní konference na francouzském zámku Rambouillet. Představitelé Jugoslávie na ní odmítli podepsat mírový plán pro Kosovo. Vadil jim hlavně návrh na rozmístění mezinárodních jednotek v provincii.

Nálety zastavila aliance 10. června poté, co Miloševič vzkázal, že se stažením srbských vojáků i s přítomností mezinárodních jednotek v Kosovu souhlasí.

Poté zůstalo Kosovo součástí Srbska už jen papírově. Jeho území se stalo mezinárodním protektorátem

Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil nezávislost na Srbsku. Zatím ji uznalo 56 států včetně Česka.

"Když se ohlédnu zpátky, myslím, že někdy je nezbytné použít sílu a v Kosovu jsme nakonec dosáhli dobrý výsledek," hodnotí nálety deset let poté tehdejší americký vyjednávač pro bývalou Jugoslávii Richard Holbrooke.

Základní údaje o operaci Spojenecká síla:

• Během náletů zahynulo 462 jugoslávských vojáků a 114 policistů. Human Rights Watch, skupina na ochranu lidských práv, uvádí, že nálety připravily o život 489 až 528 civilistů.

• Na straně spojenců zahynuli dva američtí vojáci v havarovaném vrtulníku Apache.

• Američané a jejich spojenci rozbombardovali několik vládních budov, zničili desítky jugoslávských stíhaček Mig, které ani nestačily vzlétnout, a mnoho obrněných vozidel armády a policie. Jejich nálety poničily silnice, mosty, železnice, elektrárny, továrny a telekomunikační zařízení.

• NATO se chlubilo vyspělou technikou, která umožňuje chirurgicky přesné zásahy. Během letecké kapaně však alianční letouny a rakety odpalované z lodí neplánovaně zasáhly také osobní vlak plný pasažérů, autobus s uprchlíky a budovu čínského velvyslanectví.

• Výše škod na jugoslávské ekonomice dosáhla v tehdejších částkách 30 miliard dolarů.

• Srbové sestřelili „neviditelný“ letoun Nighthawk, pýchu Američanů, stíhačku Falcon a tři desítky nepilotovaných průzkumných letadel.