Další Rath: Ex-premiér je souzený za přijetí úplatku v krabici od vína

"Jsem nevinen," prohlásil hned na úvod Sanader, který byl premiérem v letech 2003 až 2009. U soudu spolu s ním stanul i další obžalovaný, bývalý poslanec Stjepan Fiolić.

Sanader se v roce 2009 údajně nezákonně obohatil na prodeji budovy v záhřebské Planinské ulici. Tehdejší předseda vlády a jeho lidé se postarali o to, aby ji koupilo ministerstvo pro místní rozvoj za více než dvojnásobek běžné ceny na trhu. Stát tak měl přijít právě o zmíněných 3,5 milionu eur, z toho 2,3 milionu měl získat přímo Sanader.

Jak dnes Fiolić vypověděl, peníze mu přinesl přímo domů v papírové krabici. Byl v ní milion eur a 10 milionů chorvatských kun. "Zeptal se mě, jestli si dám něco k pití, řekl jsem, že pospíchám a odešel jsem," popsal podle chorvatského deníku Jutarnji list Fiolić.

Třetím mužem, který figuroval v této kauze, byl tehdejší ministr pro místní rozvoj Petar Čobanković. Ten svou vinu přiznal už během vyšetřování a obžaloba s ním uzavřela dohodu, podle které musí jen absolvovat rok veřejně prospěšných prací.

V předchozím procesu byl 59letý Sanader odsouzen za přijetí úplatku od rakouské banky Hypo Alpe Adria Group (HGAA) a od maďarské ropné společnosti MOL.

Podle obžaloby Sanader v polovině 90. let ještě jako náměstek ministra zahraničí při jednání o úvěru od zmíněné rakouské banky přijal 3,6 milionu kun (asi 12 milionů korun) jako nezákonnou provizi. Měl ji dostat za vyjednání půjčky pro chorvatskou diplomacii k vedení jejích zahraničních zastupitelských úřadů v době, kdy bylo Chorvatsko ve válečném stavu.

Soudce při čtení rozsudku prohlásil, že Sanader zneužil válečné situace v zemi ke svému prospěchu. Expremiér se proti tomuto nařčení již dříve rázně ohradil a obvinění označil za politicky motivovaná.

Od koncernu MOL prý Sanader jako premiér v roce 2008 dostal deset milionů eur (takřka 254 milionů korun) za získání většinového podílu v chorvatské rafinerii INA. MOL odkoupil od chorvatské vlády v roce 2003 čtvrtinový podíl státní rafinerie a o čtyři roky později ho zvýšil na 47 procent.

Obchod ale vyvolal kontroverze, protože MOL získal podíl větší, než vlastní samo Chorvatsko, píše idnes.cz.