Romům jen suchá strava a oddělený dvorek, řekla si škola

Vypadá to jako výjev z dokumentu o Jihoafrické republice v dobách apartheidu nebo o Spojených státech první poloviny 20. století. Jenže takto ještě donedávna fungovala škola ve slovenských Šarišských Michaľanech, napsal slovenský deník Sme.

Krajský soud v Prešově školu loni v historicky prvním verdiktu odsoudil za segregaci romských dětí. "Musíme hledat to, co nás spojuje, ne rozděluje," říká nyní ředitel školy Jaroslav Valaštiak. Zkušený pedagog s třicetiletou praxí nastoupil do školy loni v srpnu a už stihl popřehazovat třídy, děti již využívají školní dvůr společně a do jídelny nakoupil ke třinácti stolům další, aby se mohli naobědvat všichni žáci.

"Je nejvyšší čas odstartovat proces, který by dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí pomohl. Když pomůžeme jim, pomůžeme i sobě," dodal ředitel. Na ukončení segregace dostala škola čas do konce září.

Téměř dvě třetiny ze 425 žáků základní školy tvoří romské děti. Většina z nich denně dochází z přibližně čtyři kilometry vzdálené osady v Ostrovanech.

Na pozvání amerického velvyslanectví a sdružení eduRoma přijel do Šarišských Michaľan se svými radami i americký profesor Gary Orfield, odborník, který žil kdysi v indiánské rezervaci a věnoval se černošským školám na jihu a hispánským na západě Spojených států. Jakákoliv segregace podle něj ničí společenské vztahy.

Právě sdružení eduRoma nyní ředitelovi, učitelům a žákům pomáhá. S dětmi budou pracovat i dobrovolníci ze slovenských vysokých škol.

V loňském sčítání lidu se k romské menšině přihlásilo 106 tisíc lidí. Skutečný počet Romů žijících na Slovensku je podle odhadů ale mnohem vyšší.

Slovensko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních organizací za údajnou diskriminaci Romů při vzdělávání, zdravotní péči a bydlení. Bratislava také prohrála u Evropského soudu pro lidská práva spor v případu sterilizace Romky.

Žena byla sterilizována 23. srpna 2000 v nemocnici ve východoslovenském Prešově poté, co císařským řezem porodila druhé dítě. Aby ji ošetřující personál k zákroku přesvědčil, tvrdil jí prý, že případné další těhotenství bude pro ni i pro budoucí dítě představovat ohrožení na životě. Žalující žena uvedla, že podepsala formulář se souhlasem k operaci, aniž rozuměla "významu sterilizace, podstatě a důsledkům zákroku a především jeho nezvratnému charakteru". Tvrdila také, že její romský původ, který byl výslovně uveden v lékařské zprávě, hrál v případu rozhodující roli.

Jak píše web ČT, soud poznamenal, že žena souhlas podepsala v době, kdy probíhal porod a ona strávila několik hodin na lůžku. Podle soudu "neobdržela pravděpodobně úplné informace o svém zdravotním stavu, o navržené sterilizaci ani o jiných zástupných metodách". Podle soudců tak Slovensko porušilo právo pacientky na respektování soukromého a rodinného života a dopustilo se na ní ponižujícího a nelidského chování.