Německo žije konspiračními teoriemi, proces století začíná

Stejně jako u atentátů z 11. září 2001 a jiných velkých zločinů se i okolo této vražedné série vyrojilo množství konspiračních teorií, které za ní vidí spiknutí tajných služeb, včetně zapojení americké CIA.

Podle oficiální verze obžaloby mají vraždy na svědomí členové neonacistické organizace Národně socialistické podzemí (NSU) Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos, kteří se spolu s Zschäpeovou od roku 1998 skrývali před úřady a v letech 2000 až 2007 páchali své xenofobní zločiny. K nim patří i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly desítky zraněných. Jejich pachatelství dokládají zbraně nalezené u nich včetně pistole české výroby, kterou bylo zastřeleno devět z deseti obětí, či animované video, jímž se NSU k těmto činům hlásilo.

Böhnhardt a Mundlos se po přepadení banky v Eisenachu 4. listopadu 2011 podle vyšetřovatelů zastřelili v obytném automobilu před pronásledující policií a Zschäpeová se o čtyři dny později - potom, co podpálila jejich úkryt ve Zwickau - sama přihlásila úřadům. Od té doby sedí ve vazbě a odmítá vypovídat. Její mlčení stejně jako odkrytí řady chyb bezpečnostních orgánů při objasňování této vražedné série bylo vodou na mlýn stoupencům spikleneckých teorií, podle nichž vše bylo ve skutečnosti jinak.

Ústřední roli v nich hrají tajné služby, především německá kontrarozvědka. Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se oficiálně nazývá, má totiž v popisu práce dohled nad extremistickými organizacemi, jako byla právě NSU. Ve faktu, že její pozornosti dokázal trojlístek neonacistů unikat 13 let, nespatřují na rozdíl od politiků fatální selhání agentů, ale argument pro tvrzení o napojení kontrarozvědky na vrahy.

"Při žádném jiném velkém politicky motivovaném zločinu v posledních desetiletích není podíl tajných služeb tak zjevný jako u vražd připisovaných NSU," soudí novinář Jürgen Elsässer. Důvodem podle něj mohla být snaha zdiskreditovat krajní pravici tak, jako to v 70. letech udělaly teroristické činy RAF s radikální levicí. Ve stejné době totiž berlínská vláda usilovala o zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa, který se dostal znovu na pořad dne po předloňském odhalení NSU.

Spolu s dalšími autory zpochybnil Elsässer v časopisu Compact většinu oficiálních verzí případu. Böhnhardt a Mundlos prý nespáchali sebevraždu, ale byli zlikvidováni a do jejich automobilu kdosi nastrčil důkazy o jejich vině. Nevěří ani tvrzení o pokusu Zschäpeové zahladit stopy podpálením bytu ve Zwickau a za pravděpodobnější pokládají možnost, že to bylo dílo lidí v pozadí komplotu, kteří tak chtěli nasměrovat policii na "obětní beránky" z NSU. O jejich činnosti tajné služby podle nich celou dobu věděly a dost možná ji přímo řídily.

"Hlavní argument mluvící pro to, že stát kryl toto trio, je nasnadě. Je nevysvětlitelné, jak někdo může na 13 let v Německu zmizet a páchat těžké zločiny, a přesto se na něj nepřišlo," říká publicista Kai Voss. Stejný názor má i spisovatel Wolf Wetzel. "Tvrzení, že bezpečnostní úřady neměly o neonacistech v podzemí žádnou stopu, je záměrně falešné. Fakta spíše dokládají, že těmto neonacistům poskytovaly eskortní servis," píše Wetzel ve své knize o vztahu NSU a kontrarozvědky, která vyšla v dubnu.

Poslední vraždu připisovanou trojici východoněmeckých neonacistů, zastřelení policistky Michele Kiesewetterové v dubnu 2007 v Heilbronnu, spojuje Elsässer a spol. dokonce s aktivitami amerických tajných služeb v Evropě. Údajně do ní byl zapleten i jistý turecký agent CIA.

"O těchto spekulacích vím. Jedním z našich hlavních úkolů také bylo ověřit nebo vyvrátit tyto teorie. Zatím nemáme žádné indicie, že by úřady nějak podporovaly, nebo jen snášely činy těchto tří osob," řekl ČTK předseda parlamentní vyšetřovací komise k NSU Sebastian Edathy. Připustil nicméně, že v této kauze je zatím více otázek než odpovědí. Sám proto předpokládá, že v okolí neonacistického tria působilo mnohem více spolupracovníků kontrarozvědky, než je doposud známo.