Picek naznačil: Vrhne se EU do případné války v Sýrii?

"Česká republika odmítá použití chemických zbraní jako takové a preferuje řešení konfliktu diplomatickou a mírovou cestou," zopakoval Picek postoj české vlády k aktuálně nejpalčivějšímu světovému tématu.

Ministři o věci diskutovali hlavně v pátek při pracovní večeři. Na ní francouzský ministr Jean-Yves Le Drian své kolegy seznámil s pohledem své země. Paříž je poté, co zapojení do možné vojenské operace odmítl britský parlament, hlavním spojencem USA v záměru potrestat silou režim prezidenta Bašára Asada za údajné použití chemických zbraní. "Můj pohled je, že ČR nemá detailní informace a je těžko dělat nějaké závěry," poznamenal Picek.

Na jednání s ministry obrany EU byla přítomna šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Rasmussen je osobně přesvědčen o odpovědnosti Asadova režimu za použití chemických zbraní, roli NATO však vidí především v obraně jižních hranic Turecka, tedy členské země aliance.

Jak se nakonec zachová Rusko?Občanská válka v Sýrii má mnoho nesourodých aspektů, ať již zoufalé dědictví francouzského a britského kolonialismu, historicky danou přílišnou přirozenou pluralitu, náboženskou historii či rusko-americké soupeření o sféry vlivu v této části světa. Např. pokračující studenou válku, která má kořeny hluboko v minulosti a není vůbec jakýmsi moderním produktem Jalty, píšou blisty.cz.

Případný zásah Západu pravděpodobně výrazně zvýší cenu ropy, což by pro nynější rozpočet Ruska, které je v hluboké ekonomické krizi, bylo spásou. Takže Rusko je přímo zainteresováno i na variantě takového zásahu, a jeho postoje to potvrzují.

Pokud by byl Assadův režim svržen, jak poznamenává Nezavisimaja gazeta, pak hrozí, že padne Irán a Evropa své surovinové zásobování zajistí mimo území a vliv Ruska. To je omezení EU k přístupu k středoasijským zdrojům. Přesto, případné iránské dodávky tyto zdroje plně nahradí, ku prospěchu nového Iránu i EU a zemí mezi nimi. Varianta změny iránských postojů se Západem je pro Rusko reálná ekonomická a dokonce existenční hrozba a elity si jí uvědomují.