Slovensko má problém. Baťovi dědicové chtějí vrátit miliardu eur. Co na to vláda?

Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost o kompenzaci komentovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden. "Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash deníku Hospodárske noviny. Podle Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady.

Slovenské ministerstvo financí žádost o vyplacení náhrady odmítlo komentovat s odůvodněním, že se s ní nejprve musí obeznámit.

Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.

Slovensko letos v dubnu, stejně jako dříve Česko, zrušilo trest Janu Antonínovi Baťovi.

Baťovi potomci chtějí po Česku 56 milionů

Po druhé světové válce československý národní soud označil Jana Antonína Baťu (nevlastní bratr zakladatele firmy Tomáše Bati) za zrádce a kolaboranta. Veškerý majetek firmy včetně rodinné vily uprostřed Zlína stát poté zkonfiskoval. "Rozsudkem (z roku 1947) byl postižen majetek značné hodnoty, vycházíme z pozemkových knih. Pan Baťa byl odsouzen v nepřítomnosti za skutky, ze kterých ani nebyl obžalován, což také svědčí o tehdejší spravedlnosti," konstatuje Robert Cholenský, právní zástupce Baťových potomků, kteří žádají po Česku za neoprávněné odebrání majetku odškodnění ve výši 56 milionů korun.

V roce 2007 bylo jméno J. A. Bati v Česku očištěno. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Podle Baťových potomků, kteří nyní žijí ve Spojených státech, očištění předkova jména nestačí, stát by to měl doprovodit finanční náhradou. "Jestliže byl ten rozsudek zrušen, tak je třeba nahradit škodu, která jim byla působena," tvrdí právní zástupce rodiny Robert Cholenský.

Podle soudkyně Otílie Hrehové není nárok promlčený, jak původně uváděla zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Blanka Petrlíková. "Žalující strana o škodě fakticky nevěděla do roku 2007," upozornila soudkyně na fakt, že teprve po očistění Baťova jména se mohli potomci domáhat náhrady.