Arafat zemřel přirozenou smrtí, tvrdí Rusko a vyvrací teorii otravy poloniem

Moskva - Bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat zemřel přirozenou smrtí, nikoli na otravu radioaktivní látkou. Řekl to dnes šéf ruských expertů Vladimir Ujba. Vzorky Arafatovy tkáně zkoumali odborníci ve Francii, Švýcarsku a Rusku. Francouzi už dříve vyjádřili stejný názor jako Rusové, Švýcaři otravu nevyloučili.

Palestinský velvyslanec v Moskvě ale v reakci na dnešní tvrzení uvedl, že vyšetřování smrti jejich bývalého předáka bude pokračovat.Arafat byl hospitalizován v říjnu 2004 v Percy u Paříže kvůli bolestem břicha. Zemřel 11. listopadu téhož roku ve věku 75 let. Podle oficiální lékařské zprávy byl příčinou smrti rozpad červených krvinek, avšak příčina tohoto rozpadu zveřejněna nebyla. Vdova po Arafatovi Suha tehdy nežádala o provedení pitvy.Loni však Suha poskytla k rozboru věci, které měl s sebou Arafat v nemocnici, a experti v nich našli stopy po poloniu. Uskutečnila se proto exhumace těla a odebrané vzorky tělesných tkání byly rozeslány do několika laboratoří.Jako první se k případu letos začátkem listopadu vyjádřili vědci ze Švýcarska. Podle jejich šetření bylo v Arafatově těle osmnáctkrát větší množství polonia, než je běžné. Švýcaři se ve své zprávě mírně přiklánějí k názoru, že příčinou Arafatova úmrtí byla otrava. Francouzi na začátku prosince tuto verzi vyloučili. Arafat podle nich zemřel stářím a následkem rozšířené infekce.Jako poslední zveřejnili výsledky svého výzkumu Rusové, kteří potvrdili zprávu Paříže. "Jásir Arafat nezemřel na následky otravy radioaktivní látkou, ale z přirozených příčin," prohlásil Ujba.Řada Palestinců se domnívá, že bývalý palestinský předák byl zavražděn, spekuluje se, že za jeho skon může Izrael. Ten ale vinu důsledně odmítá. Na závěry ruských expertů ihned reagoval palestinský velvyslanec v Moskvě. "Vážíme si jejich názoru, oceňujeme jejich práci, ale rozhodli jsme se, že budeme ve vyšetřování (Arafatovy smrti) pokračovat," uvedl ambasador.

Související

Jicchak Rabin a Jásir Arafat si potřásli rukou před zraky Billa Clintona po podepsání dohody z Osla, která ukončila první intifádu. Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 
Palestina

AFP: Jediný Íránec v Gaze chce domů, ale není kudy

Odborník na výbušniny Kásim Šajasí odjel z Teheránu před 40 lety, aby se připojil k Jásiru Arafatovi a jeho Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Stal se jeho strážcem a důvěrníkem a může to dokázat fotografiemi, které ho zachycují po Arafatově boku. Řízením osudu a následováním Arafata se dostal i do Gazy, avšak tam uvízl, neboť dnes toto území řídí hnutí Hamás, které není s Arafatovým Fatahem zadobře.

Více souvisejících

Jásir Arafat Rusko

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy