Ukrajina se rozpadá: Bez zásahu hrozí "velký třesk", tvrdí analytici

"Ukrajina se stále jasněji rozpadá na východ a na západ; na ty, kteří jsou pro revoluci, a na stoupence starých pořádků," napsal švýcarský deník. 

"Zapojit se ale musí i Rusko. Vladimir Putin má na Ukrajinu obrovský vliv," doplnil Tages-Anzeiger. "Situace se může uklidnit výhradně za jeho přispění, ne bez něho." Deník dále poznamenal, že sami Ukrajinci již nemohou zastavit řítící se vlak. "Pokud tak neučiní někdo jiný, dojde k velkého třesku," napsal list.

"EU musí být odvážná a Putinovi předat jasné poselství. Zdá se, že Putin chce udělat z Ukrajiny symbol konfrontace mezi Východem a Západem ze sovětské doby. Přitom by krátce před olympijskými hrami v Soči měl mít dostatek důvodů, aby ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče přiměl k vypsání nových voleb," míní pak Libération.

Francouzský deník považuje předčasné volby za nutné, aby se zastavil rostoucí počet radikálů na kyjevských barikádách. V této souvislosti zmínil i víkendový návrh ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který opozičním předákům nabídl ministerské posty. "Domnělý ústupek nikoho nepřesvědčil a krizi, která je rozhodující zkouškou budoucnosti evropské politiky, neukončí," dodal Libération.

Populární ruský list Komsomolskaja pravda v dnešním komentáři připomněl, že cesta Ukrajiny do Evropy byla vždy dlážděná podvody a násilím. "Na tom má podíl jak současná vláda, tak opozice. Současný odpůrce vlády a opoziční politik Arsenij Jaceňuk se stal stoupencem EU, protože prohrál volby," uvedl.

Ukrajina není klasická evropská země

„Je to nešťastný způsob řešení politických rozporů," vyjádřil se o propuknutí násilných střetů pro server ceskapozice.cz bývalý český velvyslanec v Kyjevě Jaroslav Bašta. 

Exministr někdejšího kabinetu Miloše Zemana nechce hodnotit, kdo za nynější propuknutí násilí nese odpovědnost. „Za eskalaci vždy mohou dvě strany. Ale už překročili bod. Padla jedna z tradic – na Ukrajině dosud absentovalo násilí, a je jedno, kdo za tím stojí. To je ta nejhorší zpráva," míní Bašta, podle něhož Ukrajině hrozí spíš rozdělení než „bělorusizace".

K těmto tezím někdejší policejní prezident Stanislav Novotný podotýká: „Bělorusizace není možná, protože Ukrajina je velká země velkých rozdílů, se značným přírodním bohatstvím, kde je spousta různých zájmů. Bělorusko je oproti tomu mnohem kompaktnější. Nezapomínejme, že Halič byla 150 let pod Habsburky," vyjmenovává odlišnosti mezi oběma východoslovanskými státy.

Na rozdíl od Bašty se Novotný neobává ani rozdělení země. „Komu by to posloužilo? Západní Ukrajina bez Východu zchudne. A dichotomie na Východ a Západ je vůbec zavádějící. Východ ani Západ není jednotný. Zakarpatí je odlišné od Haliče, Poltava od Donbasu. Jih je také odlišný a Krym je úplně něco jiného."

Také jazykové poměry jsou složité, stejně jako identita obyvatelstva. Východ a jih je z poloviny ruský, obyvatelstvo běžně ruštinu preferuje a ukrajinštinu považuje mnohdy za zbytečnou (nějaké národnostní spory tam obvykle nejsou a lidé se považují za Ukrajince obvykle jen podle země, nikoliv podle jazyka). Střed a západ mluví převážně ukrajinsky. Nacionalisté až příliš prosazovali ukrajinštinu, proto se stal Janukovič přijatelnější. Raritou je někdejší Podkarpatská Rus, za první republiky náležející k ČSR, kde v meziválečném období byla školním jazykem carská ruština, a jejíž obyvatelé považovali vnucení ukrajinštiny za násilí.

"Ukrajina není klasická evropská země a její těsnější připojení k EU by bylo pro ni výstupem z dosavadních dějin. Rusové nejsou pro Ukrajince nepřátelé, jak si mnozí myslí. Nezapomeňme, že Kyjev byl kdysi hlavním městem celé Rusi, s Ruskem je spojuje společný boj proti Tatarům a Turkům, odpor k polské nadvládě. Samozřejmě, že byly i rozpory a snaha Záporožských kozáků o nezávislost se stala jakýmsi vzorem dnešního usilování. Ale Západ, reprezentovaný historicky Polskem, je prostě někde jinde po stránce kulturní i náboženské. Těsná hranice mezi Ukrajinou a Ruskem by byla nepřirozená. Poláci si dnes plní svůj historický sen o připojení Ukrajiny, ale nerozumím tomu, co očekávají. Určitě je zapotřebí připomenout řádění Benderovců na západní Ukrajině po válce a vyčištění tohoto prostoru od Poláků. Takové antagonistické nepřátelství s Ruskem nikdy nebylo, a jak vidíme, podobné projevy se k Rusům nedějí a nikdy neděly," napsal publicista Vlastimil Podracký na serveru podracky.bigbloger.lidovky.cz.