Ukrajina se neuklidnila: Janukovyč chystá lest, varuje Kličko

"Mám pocit, že tenhle člověk nás chce obelstít a nyní jen zkouší, jak pro sebe a svou špinavou politiku získat čas. Tohle ale nepřipustíme. A doufáme také, že EU zakáže Janukovyčovi a jeho zástupcům vstup na své území, dokud prezident skutečně nepodepíše stažení svých diktátorských zákonů," citovala agentura DPA z Kličkova příspěvku.

Sankcemi Kyjevu v případě nedodržení slibů zrušit kritizované zákony pohrozila řada evropských politiků. Jedním z posledních, kdo tak učinil, byl v úterý německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten ale zároveň varoval před tím, aby se s Ukrajinou jednalo na stejné úrovni jako s Běloruskem. 

Ukrajinský parlament nejdříve v úterý zrušil sporné zákony, které omezovaly svobody projevu a shromažďování a ve středu po dvanáctihodinovém jednání schválil amnestii pro stíhané protivládní demonstranty. Zatím ale není jasné, kdy prezident tyto zákony podepíše.

Jakmile narazí na rozhodný postoj, stáhnou se

Zatím je jasné jen to, že Janukovyč a jeho Strana regionů ustupuje tlaku „euromajdanu", což může být poněkud překvapivé. Dva příklady z uplynulých dní totiž ukazují, že bez ohledu na značné napětí, které v centru Kyjeva panuje, vláda měla po ruce prostředky i pár odhodlaných lidí, aby svou pozici ustála. Když totiž útočníci pronikli do budovy ministersta energetiky a odzbrojili tamní ochranku, přišel za nimi osobně ministr Eduard Savitský, sám bývalý horník. V ostré diskusi útočníkům vysvětlil význam fungování energetických sítí a pohrozil, že je bude považovat za teroristy se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Dav budovu vzápětí vyklidil, píšou Literarky.cz.

Podobně se události odehrály na ministerstvu spravedlnosti – po jeho „dobytí" ministryně Elena Lukašová v rozhlase připomněla, že může vyhlásit výjimečný stav, a opět následoval ústup ozbrojených „aktivistů". Oba případy naznačují, že útoky a obsazování vládních úřadů jsou centrálně řízeny kýmsi, kdo si jasně uvědomuje, že vláda (alespoň teoreticky) má k dispozici nástroje k tomu, aby euromajdan ukončila. Jakmile proto narazí na rozhodný postoj, stáhnou se.

Demise Azarovovy vlády patřila k hlavním požadavkům opozice nejen v posledních týdnech, ale prakticky už od chvíle, kdy byla na podzim 2010 uvedena do funkce. Ve stále více nacionalisticky naladěné zemi dráždil chabou znalostí ukrajinštiny, stejně jako soustavnou snahou shazovat vinu za svou neschopnost na své předchůdce.

V době Azarovova nástupu státní dluh Ukrajiny činil 40 miliard dolarů a ekonomika se po krizi z roku 2008 propadla o 20 procent. Azarovově vládě se pak nedařilo zrušit nevýhodné smlouvy s Gazpromem o dodávkách zemního plynu, jak je uzavřela Julia Tymošenková, ale nejen kvůli tomu dnes státní dluh dosáhl 70 miliard dolarů a v přepočtu HDP na jednoho obyvatele je na tom Ukrajina hůř než všechny ostatní evropské postsovětské státy (s výjimkou Moldávie).